- Brána bývalého zámku ve Žluticích
- Městské hradby ve Frýdlantu
- Městské hradby v Nymburce
- Zelená brána v Pardubicích
- Pražská brána v Mělníku
- Barokní brána u zámku Lenešice
- Bývalá Pražská brána ve Slaném
- Velvarská brána ve Slaném
- Pražská brána v Rakovníku
- Pražská brána ve Velvarech
- Pozůstatek městské hradby u fary u kostela svatých Petra a Pavla v Bílině
- Žatecká brána v Lounech
- Městská hláska a zbytky opevnění Český Dub
- Česká brána v Bělé pod Bezdězem
- Zámecká brána v České Kamenici
- Barbakán Žatecké brány v Kadani
- Svatá (Mikulovická) brána v Kadani
- Dolní brána v Domažlicích
- Severní brána v Rabštejně nad Střelou
- Městská brána v Kynšperku nad Ohří
- Libočanská branka v Žatci
- Kněžská brána v Žatci
- Budějovická brána v Českém Krumlově
V severozápadním rohu Velkého náměstí ve Žluticích stojí brána zaniklého zámku.
Wiki:
Zámek vznikl přestavbou staršího hradu v severozápadním nároží historického středu města. V roce 1761 vyhořel a postupně byl rozebrán na stavební materiál. Viditelným pozůstatkem zámku je brána, která se dochovala v horní části náměstí. Od roku 1964 je brána chráněna jako kulturní památka.
Barokní brána bývalého žlutického zámku stojí na severozápadní straně náměstí a je sevřena po pravé straně jednopatrovou budovou s eskarpiony, po levé straně přízemní zámeckou budovou.
Brána je vertikálně členěna na části části souměrně ke střední ose. Střední část, vjezd, je zaklenut půlkruhově a orámován dvěma pilastry na asi 60 cm vysokém soklu s profilovanou patkou. Hlavice pilastrů jsou volutové s maskarony a nesou vysoké kladí, z něhož vybíhá trojúhelníkový zalamovaný štít. Do tympanonu štítu je zasazena kartuše, prolamující spodní římsu. K vnější straně pilastrů přiléhají užší pilastry s diamantovou bosáží a s hlavicí a kladím stejně utvářenými jako u pilastrů hlavních. Cvikly nad půlkruhovým zaklenutím vjezdu jsou orámovány zalamovanou lizénou. V mělkých obdélníkových rámcích křídel jsou prolomeny oblé edikuly s mušlovitým zaklenutím, v horní části rámovány plastickou profilovanou šambránou s postranními drobnými volutami. Nad edikulami v šambráně je přisazen mohutný profilovaný segmentový štít. Hlavní římsa, probíhající po celé šíři brány je dvakrát odstupňována a profilována. Krytina je prejzová. Zadní stěna brány je hladká.
Brána se svou bohatou dekorativní výzdobou je umělecky nejcennější památkou z doby úprav žlutického komplexu hrabětem Ferdinandem Hroznatou r. 1680, zničeného, až na nepatrné zbytky požárem v r.1761.
Původní evidenční list památky:
Brána býv. zámku se zdí zám. parku a domy čp. 70, 71.
Do ohradní zdi vložené mezi domy čp. 70 a 71 je prolomena půlkruhová brána s profilovaným ostěním a archivoltou, dosedající na římsy. V nadpraží má masivní zalamující se rám, z boku bosované pilastry s volutovými hlavicemi, jimž jsou představeny pilastry, hladké; nesou desky architrávu a vlysu, na nichž sedí zalamující se průběžná římsa, ukončující i zeď a prorůstající rám v nadpraží portálu. Na ní sedí trojúhelný tympanon v velkou prázdnou boltcovou kartuší nad korunkou, který se dotýká vrcholu archivolty portálu. Zeď po jeho obou stranách člení vpadlé obdélné výplně s nikami, vyplněnými mušlemi a vloženými do plastických rámů s ušima; nesou masivní půlkruhové štítky.
