Radnice v Kladně

Východní straně náměstí Starosty Pavla v Kladně dominuje budova radnice (širší komplex zahrnuje budovy čp 44 a čp. 45 – bývalý hotel Bílý beránek).

V Kladně je řada pro město významných budov označena informačními deskami bez ohledu na skutečnost, zda jsou či ne kulturní památkou:

5. 5. 2010 – Ve městě bude postupně informačními deskami označeno 34 významných budov.

Dnes začalo v centru města označování historicky významných budov. Přímo na náměstí Starosty Pavla přibude informační deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie, dále bude označena budova kladenské radnice, arciděkanství, a také budova velkostatku, který byl součástí vjezdové brány do zámeckého areálu. V první fázi bude umístěno 15 desek.

Označení se ale nebude týkat jen kulturních památek, ale i dalších významných objektů, jako např. pavilonová škola Motyčín, Bankovní dům na nám. Starosty Pavla nebo Občanská záložna dnes Státní okresní archiv Kladno.

Zajímavé nejsou jen označované budovy, ale svým způsobem i samotné popisné desky. „Co se týká materiálu desek, volili jsme nekompromisní kvalitu, ale zároveň i praktičnost. Ačkoliv desky umisťované na fasádách jsou z plastu a desky v zemi z technického bronzu, působí jako bronzové a splňují všechny nároky na reprezentativní vzhled,“ doplňuje náměstek primátora Miroslav Vacek.

Popisné texty na deskách byly důkladně konzultovány s předními kladenskými odborníky a historiky.

Na desce:

RADNICE
POSTAVENA V NOVORENESANČNÍM STYLU V LETECH 1897-1898 PODLE NÁVRHU
JANA VEJRYCHTA. VÝTVARNOU VÝZDOBU PRŮČELÍ A TRIPTYCH V ZASEDACÍ SÍNI
VYTVOŘIL MALÍŘ ADOLF LIEBSCHER. ARCHITEKTONICKÝ CHARAKTER RADNICE
DOPLŇUJE RYTÍŘ V BRNĚNÍ, JENŽ JE PŘIPISOVÁN TVORBĚ ANTONÍNA POPPA.

Wiki:

Neorenesanční budova Radnice v Kladně na dolní (východní) straně náměstí starosty Pavla byla postavena v letech 1897–1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha stavitelem a tehdejším starostou Josefem Hrabětem. Sídlí zde Magistrát města Kladna.

Jedná se o řadovou dvoupatrovou trojkřídlou stavbu na velmi členitém půdorysu. Nad hlavním vchodem s bránou se nad balkonem ve druhém patře tyčí hranolová věž s hodinami a dvěma ochozy. V celé šířce budovy je na fasádě pod střechou nápis LÉTA PÁNĚ MDCCCLXXXXVII-VIII ZE ZÁKLADŮ S POMOCÍ BOŽÍ VYZDVIŽEN JSEM (v římské číslici jsou čtyři X). Ze severní strany k budově přiléhá ještě bývalý Hotel U Bílého beránka z roku 1888, dnes součást radničního komplexu. Tam je také bronzová pamětní deska připomínající prvního zjištěného kladenského varhaníka Matěje Bacha (ten zde žil v letech 1603-1607).

Průčelí a obřadní síň radnice vyzdobil malíř Adolf Liebscher — v bývalé zasedací (dnes obřadní) síni triptych Uhlí a Železa s dominantní ženskou alegorickou postavou Kladna uprostřed. Bronzová socha rytíře na štítě je dílem Antonína Poppa. V hlavním vstupu jsou umístěné dvě sochy a tabule s historickými informacemi o městě. Na hlavním schodišti jsou přenesené pamětní desky Václava Štulce, Antonína Čermáka, Jaroslava Selnera a Jana Velly. V prvním a druhém patře jsou portréty významných osobností města. Na prostranství radnice byl v letech 1741-1879 umístěný pranýř, který byl prodaný v dražbě a rozebrán, jeho zbytky jsou dnes v majetkem muzea a umístěné v zámecké zahradě.

Původní radnice sídlila v letech 1561-1843 v budově čp. 11, v dnešním sídle Státního okresního archivu, tu dnes zdobí nápis MDCCCCX (z doby poslední přestavby). Druhá radnice, jednopatrová budova s věžičkou nad průčelím, stála na místě dnešní, radní zde zasedali do roku 1877.

Obecně o náměstí:

Dominantou východní čili spodní strany náměstí je kladenská radnice, novorenesanční stavba z roku 1898, navržená architektem Janem Vejrychem s průčelní výzdobou od malíře Adolfa Liebschera. Na radnici po severní straně navazuje budova někdejšího hotelu U Bílého beránka z roku 1888, dnes s radnicí vnitřně propojená a hostící část úřadů magistrátu.

Středočeská knihovna:

V hloubi městského webu:

Radnice vystavěná v letech 1897-1898 v novorenesančním slohu podle projektu Jana Vejrycha, ozdobená sochou rytíře od Antonína Poppa. Výzdoba průčelí pochází od Adolfa Liebschera, rovněž obřadní síň je zdobena triptychem tohoto autora, znázorňující alegorii hornictví a hutnictví. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

Památkový katalog:

Řadová dvoupatrová trojkřídlá stavba na velmi členitém půdoryse. Neorenesanční radnice byla postavena podle projektu Jana Vejrycha v letech 1898-99. Její výzdobu provedl Adolf Liebscher.

Budova radnice stojí uprostřed východní strany náměstí Starosty Pavla. Dům je zděný, omítnutý v barvě světle okrové, s přiznanými kamennými prvky bosování a nárožní armatury rizalitu, ostění oken, římsy, kamenného zábradlí balkónů a váz ve štítech. Honosná neorenesanční stavba radnice je řadový dvoupatrový trojkřídlý dům o členitém půdorysu tvaru blížícímu se písmenu F. Hlavní západní průčelí otočené do náměstí je o sedmi osách, se vchodem v rizalitu ve třetí ose ze severní strany.

Předmětem ochrany je budova radnice – stavba a pozemek č.parc. 5680 (část).

Pokračování popisu: Dům je členěn soklem vyrovnávajícím mírně svažitý terén, patrovou římsou oddělující přízemí od prvního patra a korunní profilovanou římsou. Přízemní je opatřeno bosáží. Rizalit je ve spodní části přízemí širší s postranními křídly mírně zalomenými do prostoru, které se směrem vzhůru zužují. Vstup je završen stlačeným půlkruhovým obloukem, vsazeným do obdélné vpadliny (nápodoba brány s padacím mostem včetně štěrbin s kladkami). Vrata jsou zdobná kovová dvoukřídlá s prosklenným světlíkem, krytým kovanou mřížkou s motivy lvů. Přízemní okenní otvory jsou završeny půlkruhovým obloukem. Patrová okna jsou již obdélná s profilovanými šambránami a průběžnou parapetní římsou. Jednoduchá nadokenní římsa je nesena konzolkami, suprafenestru vyplňuje štukový dekor. V první ose ze severní strany je zdobný dvouetážový balkón, nesený segmentovým obloukem na dvou konzolách v přízemí, v patře s arkádou nesenou dvěma toskánskými sloupy a završený balkónovou plošinou s balustrovým zábradlím ve druhém patře. V patře vedle jednoduchých obdélných oken je sdružené podvojné okno v ploše balkónu a v rizalitu. Ve druhém patře je vedle výše zmíněného balkónu ještě balkón v rizalitu s balustrovým zábradlím. V první ose ze severní strany je sdružené potrojné okno s půlkruhově zakončenými oken. otvory a v první ose z jižní strany potrojné okno s obdélnými oken. otvory. U okenních otvorů druhého patra chybí parapetní římsa a nadokenní římsa se suprafenestrami. Pod korunní římsou je po celé ploše průčelí nápis majuskulou: LÉTA PÁNĚ MDCCCLXXXXVII-VIII ZE ZÁKLADŮ S POMOCÍ BOŽÍ VYZDVIŽEN JSEM. Rizalit v úrovni střechy přechází v hranolovou věž s nárožní armaturou, hodinovým ciferníkem a arkádovým ochozem. Vedle atiky jsou ve střeše zdobné vikýře a výrazný, bohatě členěný široký trojetážový štít se štukovou dekorací a s vázami, završený sochou rytíře v brnění s korouhví. Štíty jsou též ze severního a jižního průčelí. Střecha je sedlová, krytá prejzy. Střecha věže je jehlancová, krytá prejzy. Ve vrcholu je vížka s cibulovou oplechovanou stříškou s makovicí. Ostatní průčelí křídel jsou členěná pouze obdélnými okny s přízemní pásovou rustikou a jednoduchými štíty s vázami. Střechy jsou sedlové, kryté prejzy.

Původní evidenční list památky:

Radnice na náměstí Revoluce. Zděná, omítaná, dvoupatrová budova na obdélníkovém půdorysu v novorenesanční úpravě s mohutnou čtverhrannou vězí s ochozem, zdobená třemi vysokými, bohatě modelovanými štíty. Na průčelí po levé straně vikýř s velikým obdélným oknem, fasáda vyzdobena malbami A. Liebschera. Na čelní straně věže hodiny. Původní stavba z r. 1843, novorenesanční přestavba z let 1897-98 podle návrhu stavitele J. Wejrycha. Dějiště politických bojů na Kladně. Budova radnice svým architektonickým pojetím je hodnotnou ukázkou stavby v bohatém novorenesančním slohu.

Doplňkový list památky: