Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Starosty Pavla v Kladně

Severní část náměstí Starosty Pavla v Kladně zabírá kostel Nanebevzetí Panny Marie.

V hloubi městského webu skryto:

Původně se zde nacházela stavba gotického kostela z 50. let 14. století. Po několika přestavbách byla v letech 1897-1899 vystavěna trojlodní novorománská bazilika s věží podle projektu Ludvíka Láblera. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. června 1900.

Farnost:

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1897 až 1899, dříve arciděkanský (do roku 1994), je nejvýznamnějším kladenským kostelem. Nachází se v centru města na náměstí starosty Pavla, jehož je dominantou.

Noc kostelů:

Na přibližně stejném místě stál původně gotický kostelík z pol.14.století. Později upraven a vybaven barokním inventářem. Když v 19. století probíhá dynamický rozvoj průmyslu na Kladně, prostor pro 450 osob nedokázal již důstojně pojmout stále rostoucí počet věřících. Vzniká návrh na vybudování nového chrámu a po několik let trvajících peripetiích je původní kostel stržen a na jeho místě podle projektu Ludvíka Láblera vztyčena trojlodní novorománská bazilika. 7. 6. 1900 je kostel vysvěcen arcibiskupem Leo Skrbenským z Hřiště.

Obecně o náměstí:

Uprostřed plochy severní polovice náměstí se rozkládá novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní římskokatolický svatostánek města, který roku 1899 nahradil svého menšího a kapacitně již nedostačujícího gotického předchůdce téhož zasvěcení (nynější stavba podle projektu Ludvíka Láblera je s ohledem na prostorové a spádové možnosti orientována k severu, prakticky kolmo na osu původního kostelíka). Při kostele se rozkládal hřbitov, zrušený roku 1824 a od roku 1831 nahrazený novým pohřebištěm v prostoru dnešních Dvořákových sadů.

Wiki podrobně:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je římskokatolický kostel z let 1897 až 1899, dříve arciděkanský (do roku 1994). Nachází se v centru města na náměstí starosty Pavla, jehož je dominantou.

Výrazný nárůst počtu obyvatel Kladna v 19. století si vynutil výstavbu nového, kapacitně dostačujícího kostela. Předsedou Spolku pro postavení nového kostela Nanebevzetí Panny Marie byl stavitel a starosta Josef Hrabě, výstavbu podpořil i další kladenský starosta MUDr. Jaroslav Hruška. Kostel byl postaven podle projektu Ludvíka Láblera v letech 1897–1899 na místě původní gotické jednolodní stavby, která stála již v roce 1352, byla ve větší míře opravována v 16. století a v letech 1675, 1690, 1695, 1739–1740, 1771 a 1842 a v roce 1897 byla zbořena, aby uvolnila místo novému kostelu; hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1814.

Trojlodní bazilika s věží s hlavním vstupem a věží na jižní straně a kněžištěm na severní straně byla vysvěcena 7. června 1900. Zdejší farnost byla 13. června 1900 povýšena na děkanství a v roce 1937 na arciděkanství. Přestože je od roku 1978 kostel zapsán v seznamu kulturních památek, v 70. a 80. letech 20. století se jeho stav natolik zhoršil, že došlo ke zřícení části stropu a kostel byl z bezpečnostních důvodů uzavřen. Po rekonstrukci, která proběhla ve druhé polovině devadesátých let 20. století, byl kostel 3. června 2000 znovu vysvěcen kardinálem Vlkem. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 1996 na opravu památky čerpáno 1 900 000 Kč.

Kladenské listy:

29. června 2025 – V samotném srdci starého Kladna, na náměstí starosty Pavla, se tyčí dominanta města a nejvýznamnější církevní stavba města – římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, duchovní a historický středobod, který stojí na tomto místě již po mnoho staletí. Jeho podoba a význam se proměňovaly spolu s vývojem města, ale vždy zůstával útočištěm víry i svědkem dějinných událostí.

Na místě dnešního chrámu stála původně gotická jednolodní stavba, jejíž existence je doložena již k roku 1352. Kostel byl v průběhu staletí opakovaně opravován (např. v letech 1675, 1739–1740 či 1842) a sloužil tehdejší malé farnosti. Okolní hřbitov byl zrušen roku 1814. V roce 1897 byl starý kostel zbořen, aby uvolnil prostor novému chrámu, který by vyhovoval rostoucím potřebám rychle se rozvíjejícího průmyslového města.

O výstavbu většího kostela se zasloužil Spolek pro postavení nového kostela Nanebevzetí Panny Marie, v jehož čele stál kladenský stavitel a starosta Josef Hrabě. Významnou podporu poskytl i tehdejší starosta MUDr. Jaroslav Hruška. Projekt chrámu zpracoval architekt Ludvík Lábler, výstavba probíhala v letech 1897–1899.

Výsledkem je trojlodní novogotická bazilika s vysokou vstupní věží na západní straně a druhou věží na jihu. Kněžiště je orientováno k severu. Kostel byl slavnostně vysvěcen 7. června 1900, a jen o několik dní později, 13. června, byla zdejší farnost povýšena na děkanství, roku 1937 pak na arciděkanství.

Přestože byl kostel v roce 1978 zapsán mezi kulturní památky, v období komunistického režimu trpěl zanedbanou údržbou. V 70. a 80. letech došlo k výraznému zhoršení technického stavu stavby – situace vyvrcholila zřícením části stropu.

Záchrana přišla až po roce 1989. V rámci Programu záchrany architektonického dědictví byla v roce 1996 poskytnuta na opravu částka 1 900 000 Kč. Po důkladné rekonstrukci byl kostel znovu vysvěcen 3. června 2000 kardinálem Miloslavem Vlkem.

Od roku 1994 není kostel již arciděkanský, přesto zůstává hlavním kostelem města Kladna a duchovním střediskem široké farnosti. Kromě bohoslužeb se zde konají také koncerty, slavnosti a kulturní akce. Svou siluetou a umístěním tvoří ústřední prvek kladenského panoramatu – pohled na něj od zámecké zahrady patří k nejmalebnějším scenériím historického Kladna.

Památkový katalog:

Neorománská trojlodní bazilika s půlkruhově ukončeným kněžištěm a předstupující hranolovou věží v ose. Chrám postavený podle návrhu Ludvíka Láblera v letech 1898–1900 na místě gotického kostela, je urbanistickou a pohledovou dominantou náměstí.

Chrám stojí na severní straně náměstí v blízkosti radnice. Neorientovaný kostel Nanebevzetí P. Marie je pseudorománská trojlodní bazilika obdélného půdorysu s půlkruhově zakončeným presbyteriem. Hlavní vchod je uprostřed předstupující hranolové věže, která celému jižnímu průčelí dominuje. Kostel je zděný, omítnutý, s přiznanými kamennými zdobnými prvky (sokl, portály, ostění oken, obloučkový vlys, římsy, drobná sochařská díla apod.). Postranní symetrická průčelí jsou členěna řadou jednoduchých neorománských oken, oddělených od sebe lisénami a opěráky. Pod okny je průběžná parapetní římsa, přerušovaná předstupujícími opěráky. Pod profilovanou římsou je pás obloučkového vlysu. Střední loď je osvětlena sdruženými podvojnými bazilikálními okny, oddělenými lisénami. Římsa střední lodi je zdobena konzolkami. Vstupní jižní průčelí má tři půlkruhovým obloukem završené ústupkové portály s bohatou sochařskou dekorací, z nichž nejzdobnější prostřední má vimperk s jednoramenným křížem ve vrcholu. V tympanonu je reliéf Boha Otce s otevřenou knihou Písma Svatého a s anděly po stranách. V nárožích věže jsou opěrné pilíře. Průčelí s věží je vedle obloučkového vlysu dále zdobeno rozetami, jednoduchými i sdruženými okny (ve věži sdružené podvojné i potrojné okno) i dvěma polygonálními věžičkami při východní a západní straně věže ve střeše střední lodi. Obloučkový vlys závěru plynule přechází v pás slepé arkády. Střecha lodí je valbová, krytá lepenkovou krytinou. Střecha věže je jehlancová, krytá rovněž lepenkovou krytinou. Presbytář je sklenut křížovou klenbou (rovněž i předsíň kostela). Lodě jsou plochostropé s dřevěným kazetovým stropem, jsou od sebe odděleny arkádou na hranolových pilířích. Dlažbu tvoří keramické čtvercové dlaždice. Předmětem ochrany je kostel s pozemkem.

Velmi kvalitní příklad historizující baziliky dochované takřka v původním stavu. Vedle architektonické stránky je stavba významná především urbanisticky v centru města na severní straně náměstí. Chrám byl postaven na místě staršího gotického jednolodního kostela téhož zasvěcení vedle něhož stála zděná zvonice (1897 zbořeno).

Původní evidenční list památky:

Veliká novorománská basilika s bohatou kamenickou výzdobou, postavená na místě původního gotického kostela. Půdorys obdélníkový, v západním průčelí vysoká hranolová věž.

K východu pravoúhlý presbytář zakončený polokruhovou apsidou, po obou stranách sakristie. Nad hlavním portálem relief Krista podle modelu J. Čapka v provedení Floriána Ducháčka. Nad vedlejšími 2 vchody okrouhlá okna se zaskl. růžicí s obrazy vpravo sv. Ludmily, vlevo bl. Anežky. V lodích v přízemí na každé straně po pěti oknech jednoduchých, v hlavní lodi po pěti oknech sdružených. Délka lodi 51,50 m, šíře celkem 22 m, výška věže 56,50 m. Krytina břidlicová. Lodi a sakristie s rovným stropem, presbytář a apsida sklenuty. Sochařská výzdoba interiéru od ak. soch. J. Čapka, nástropní malby od Fr. Venicha. Malby v oknech : Umělecký ústav B. Škardy v Brně.

Kvalitní architektura novorománské basiliky na místě středověkého kostela. Honosná stavba zcela ovládá prostor náměstí, jehož je přední ozdobou.

Původní gotický kostel ze 14.století zbořen 1897; na jeho místě pseudorománská basilika z 1. 1898-1900; podle plánů arch. Láblera stavitelé ing. Fr. Novotný a ing. Fr. Zvěřina.

Cínová křtitelnice z r. 1689, náhrobek J. Žďárského ze Žďáru z r. 1689 – z původního kostela.