weby pro nejsevernější čechy

Hranice katastrů v Mehlrinne na naučné stezce v Jetřichovických skalách

Článek je součástí seriálu Naučné stezky, vyhlídkové okruhy

Na naučné stezce Jetřichovické stěny je jedno ze zastavení věnováno označování katastrů.

Průvodce naučnou stezkou uvádí (souhlasně s infotabulí):

13. zastavení: Hranice katastrů v Mehlrinne

Za křižovatkou pokračuje stezka po široké cestě, kdysi zvané Mehlrinne, či též Stará Česká silnice, Alte Böhmer Strasse. V těchto místech se stýkají hranice katastrů obcí Vysoká Lípa a Jetřichovice. Po pravé ruce lze ve starém úvozu (původním průběhu cesty) spatřit na skále vysekané tlapaté kříže – hraničníky z doby měření stabilního katastru, kterému je věnován text třináctého zastavení: Hranice katastrů v Mehlrinne.

V prosinci roku 1817 vydal císař František I. patent, kterým chtěl zajistit pevný systém pozemkových daní. Začaly práce na novém (stabilním) katastru, jejichž nedílnou součástí bylo i geodetické zaměření. Při dvorské komisi vzniklo samostatné oddělení – ředitelství katastrální a početní kanceláře, kterému podléhaly zemské a krajské komise. Nejprve byla vytyčena trigonometrická síť, a pak bylo možné přistoupit k mapování.

Na panství Česká Kamenice začaly práce v létě roku 1830. Vedením akce byl pověřen lesní inženýr Ferdinand Bund z Rynartic, kterému pomáhali geometři Johann Michel, Emanuel Hocke a lesní písař Richard Forstmayer. Zaměření revíru Přední Jetřichovice bylo dokončeno závěrem léta roku 1832. Hranice byly v terénu vyznačeny kamennými mezníky s křížem, pořadovým číslem a letopočtem; tam, kde to terén umožňoval, byly znaky vysekány do rostlých skal a balvanů. V okolí Jetřichovic dostal tuto práci na starost lesní dělník a požární hlídač Johann Ramisch.

Obec a lesní revír Vysoká Lípa se vyměřoval v roce 1831. Nádeníci, kteří tu pomáhali geodetům s nošením pomůcek, kácením dříví a výrobou kolíků, zde odpracovali celkem třiasedmdesát dní.

Tagy