Údolím Robečského potoka (národní přírodní památka Peklo)

Je spousty míst, u kterých vám při vyslovení jejich názvu okamžitě naskočí co a jak, dokonce včetně obrazových vjemů. A to dokonce i když jste tam nikdy nebyli. Široko daleko stačí říct Peklo a okamžitě má každý před očima bledule…

Tak jsem si ze seznamu dosud neviděného odškrtl další turistický cíl. Jaro je tu, bílé krásky kvetou, a i když počasí je během aktuálního týdne spíš sázkou do loterie, mě to tentokrát vyšlo.

Protože jsem tu byl poprvé, nemám porovnání, zda jich kvete víc či míň než jindy. Ani nemohu porovnat, jaký je aktuální stav – není to tak dlouho, co se hodně probíraly úpravy v údolí, které údajně terén hodně poškodily.

Pokud se podíváte na mapu, zjistíte, že tenhle výlet jako okružní uděláte jen těžko, je nejjednodušší jít z jednoho konce údolí na druhý. Poslechl jsem často opakované rady a z České Lípy se dopravil do Zahrádek. Je vcelku jedno, jestli se dokodrcáte vlakem nebo busem, k nástupu na turistickou značku je to z obou konců docela daleko. Pokud vystoupíte z autobusu Na křižovatce, dojdete po silnici do obce za pár minut na červenou, která vás povede dál. Pokud vystoupíte z vlaku, nejspíš si cestu zkrátíte po modré, nebudete se zbytečně trmácet k zámku a zase zpět a vydáte se rovnou na rozcestí do Karby. Přijdete tak o procházku revitalizovanou habrovou alejí, pohled na mohylu u skalního bytu v zámeckém parku, a především o pohled na zdejší železniční most. Co ale trochu zaskočí je skutečnost, že podle mapy je tu značená Naučná stezka. A není – po celé trase jen a pouze turistická červená.

Sem tam nějaká bledule už probleskne, ale nástup do samotného údolí Peklo je ještě o kus dál. Na rozcestí křížek, cyklostezka vlevo do kopce, značka vpravo k mostkům přes potok. Tady začíná ta pravá romantika. Pískovcové skály kolem hladiny, povalené kmeny, a hlavně očekávané bledule. Zdá se mi, že jich tu není tak husto jako na jiných místech, která už znám. Navíc občas nepřístupně na opačném břehu, nebo v terénu víc než podmáčeném a pro chůzi krajně podezřelém. Ale jsou vlastně pořád, minimálně 2/3 délky údolí. Koukat je pořád nač. Lisův pomník, skalní chodba, ptáci… A najednou konec, cesta vyúsťuje u Skautské skály. Tady teprve začíná peklo – poslední dlouhý, únavný a otravný úsek zpět do České Lípy. Na jeho začátku ještě skalní reliéf. Kdysi dávno podle mapy.cz K. H. Borovského. Jiné zdroje udávají reliéfy Friedricha Nietscheho a Richarda Wagnera, což lze dnes najít už i na mapách.cz.

Ještě u silnice infotabule o hrobech ze 2. světové války, jinak už nic.

Co dodat. Je asi zbytečné čekat na na mnohými doporučovaný začátek dubna, bledule už jsou v plném květu (březen 2016). Otázkou je, jestli se ale na ně vlastně vůbec nevykašlat – to údolí je krásné i bez nich a stojí za návštěvu zjevně v jakémkoli období.

===

Aktualizace 10. 3. 2022

Nějak se to tak sejde, že se do Pekla dostanu poté, kdy tam byl nějaký průšvih. Poprvé to byly povodně a následná revitalizace celé cesty, tentokrát to je nedlouho po znovuotevření celé trasy poté, kdy se na cestu zřítila část skály a údolí bylo delší dobu neprůchodné. Ačkoli ráno ještě škrábeme auta a louže a bláto jsou na cestě zmrzlé na kámen, bledule už kvetou. Tudíž do galerie přidáno na ukázku alespoň pár aktuálních fotek.

Unikátní lokalita byla roku 1967 vyhlášena chráněným územím. 4 km dlouhé údolí má plochu cca 59 ha, nadmořská výška se pohybuje od 247 do 303 metrů a požívá dle zákona ochrany jako národní přírodní památka. Při výzkumech byl zaznamenán výskyt 113 druhů ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců a také 250 druhů hmyzu.

Za válek sloužilo údolí jako úkryt obyvatelům, v 19. století hrabě Vincenc Karel Kounic, majitel panství, upravil okolí zámku včetně Pekla v romantický krajinný celek. Potok byl po celé délce splavný a plavba ve člunu patřila k oblíbeným kratochvílím šlechty.

Původní plány na stavbu železniční trati Česká Lípa – Lovosice, která měla procházet touto lokalitou, byly zrušeny díky aktivitám vlasteneckých zejména německých spolků a údolí bylo zachráněno i pro následující generace. Na příkaz samotného císaře Františka Josefa došlo k přepracování projektu a údolí překlenul roku 1898 ocelový viadukt. Konstrukci smontovanou na místě tvoří 3 části o délce 40 metrů, dodané Pražskou železářskou společností. Viadukt je celkově dlouhý 209 metrů, vysoký 24 metrů a je podepřen třemi kamennými pilíři. Je chráněn jako technická památka.

I letos si všimli také na iDnesu ->