weby pro nejsevernější čechy

Naučná stezka Božídarské rašeliniště

Naučná stezka Božídarské rašeliniště prochází Národní přírodní rezervací Božídarské rašeliniště, rozkládajícího se kolem čedičové hory Špičák (1115 m n. m.), které bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno roku 2008 mezinárodně významným mokřadem. Lokalita je také součástí evropsky významné lokality Krušnohorské plató v systému Natura 2000.

Krušné Hory nejsou jen zimní sporty nebo památky dolování, ale také příroda. I když v některých dobách utrpěla víc než silně (snad časem najdu fotografie uschlých lesů kolem Klínovce), sem tam se přece jen něco dochovalo. Nejvýše položené město České republiky (a střední Evropy) dalo jméno vzácné přírodní lokalitě – Božídarskému rašeliništi.

S použitím netu, městských informačních letáků, knížečky PhDr. Stanislava Burachoviče o obci Boží Dar a vlastních zážitků asi takto:

Na ploše necelých 930 ha bylo v roce 1965 bylo vyhlášeno chráněné přírodní území a v roce 1972 zde byla vystavěna naučná stezka o délce 3,2 km se 12 naučnými zastávkami. Dodnes se jedná o největší rezervaci v západních Čechách.

Zdejší bohaté zásoby byly objeveny v 18. století a původně se rašeliny používalo pro topení. Nejprve bylo nutné rašeliniště odvodnit, odlesnit a zajistit přístupové cesty pro odvoz a manipulaci. To vše trvalo 1-2 roky, poté se teprve mohlo začít těžit. Vyříznuté kvádry rašeliny se nazývaly borky a jejich těžba borkování.

V 19. století, kdy byla v okolí Božího Daru ukončena těžba cínu a stříbra, se těžba rašeliny stala jedním z hlavních zdrojů obživy místních obyvatel. Božídarské rašeliniště bylo jediné, které se nepodařilo vysušit. Dodnes tu jsou proto k vidění rarity jako porosty břízy zakrslé (Betula nana L.), plochy borovice blatky, i veleznámá masožravka rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.).

Stezka, která prošla náročnou rekonstrukcí v období 2009-2011, začíná a končí v obci Boží Dar a vede nejhodnotnější částí rašeliniště. Celkové náklady činily 12 milionů korun, chodník na celé trase je zcela nový, z dubového dřeva a umožňuje přístup hendikepovaným či rodinám s dětskými kočárky. Výška rašeliny je v rozmezí 0,5 až 3,8m – chodníčky tak chrání nejen vzácné rostliny, ale i zdraví a životy návštěvníků.

I dnes je na trase naučné stezky Božídarské rašeliniště rozmístěno 12 informačních tabulí (stejně jako při jejím založení), které pojednávají o prostředí a zvláštnostech rašeliniště, historii těžby rašeliny v Krušnohoří, vzácných druzích živočichů a rostlin apod. Škoda je, že na cedulkách se jmény zdejších rostlin, umístěných porůznu kolem chodníčků, nejsou vyobrazení – je poněkud matoucí v keřích vřesu číst latinské jméno rdesna hadí kořen, nebo jméno brusnice vlochyně mezi porostem kleče. Je také vhodné dát si pozor na orientaci na stezce a začít opravdu od prvního zastavení. Pořadí tabulí má svou logiku a gradaci, to nej čeká návštěvníka opravdu až na konci. Není samozřejmě problém projít cestu opačně, ale ochudíte se o ten správný zážitek. A samozřejmě – myslete včas na to, v jaké nadmořské výšce se nacházíte, a že se počasí může změnit během vteřiny (což je možná trochu vidět i na fotkách).

Zastávky na naučné stezce Božídarské rašeliniště: Boží Dar / Krušnohorské louky / Přírodní poměry / Rýžoviště / Bříza zakrslá a další druhy rašelinišť / Těžba rašeliny / Fauna hmyzu v rezervaci / Fauna obratlovců v rezervaci / Profil rašeliništěm / Vegetace vrchovišť / Smrčiny / Blatenský příkop

Na poslední zastávce se můžete napojit na další trasu, naučnou stezku Blatenský příkop.


Tagy