- Kaple svatého Rocha na zvířecím hřbitově v Jimlíně
- Kaple v zahradě domu čp. 55 v Jimlíně
- Kaple svatého Josefa v Jimlíně
- Márnice na hřbitově v Opočně u Loun
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opočně
- Kostel svaté Barbory v Otvicích
- Kostel svatého archanděla Michaela ve Všestudech
- Kostel svatého Václava ve Strupčicích
- Kaple v Michalovicích
- Kostel svatého Mikuláše ve Velkých Žernosekách
- Kaple svatého Urbana ve Velkých Žernosekách
- Kaple svatého Huberta u hradiště Hrádek u Libochovan
- Kostel Narození Panny Marie v Libochovanech
- Márnice u kostel svatého Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech
- Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech
- Kostel svatého Václava v Srbské Kamenici
- Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí
- Hrobka rodiny Havlovy na hřbitově v Chloumku v Mělníku
- Kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově v Chloumku v Mělníku
- Kaple svatého Jana Nepomuckého na Chloumečku v Mělníku
- Hřbitovní kaple v Trávníku
- Hřbitovní kaple ve Svoru
- Kaple na rozcestí v jižní části Budyně nad Ohří
- Kaple v centru Roudníčku
- Kaple u domu čp. 51 v Roudníčku
- Kaple v Brníkově
- Kostel svatého Floriána v Podbradci
- Kaple na západním okraji Ředhoště
- Kostel svatého Jiljí v Ředhošti
- Kaple severně od Ředhoště
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
- Hřbitovní kaple v Postoloprtech
- Kostel svatého Jana Evangelisty v Malém Březně
- Kaple svatého Antonína Paduánského na návsi ve Vysokém Březně
- Bývalá kaple svatých Jana a Pavla v Nemilkově
- Kaple svatého Jana Nepomuckého v Lišnici
- Hřbitovní kaple v Chotyni
- Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v Grabštejně
- Hřbitovní kaple v Hrádku nad Nisou
- Müllerova hrobka v Hrádku nad Nisou
- Márnice na hřbitově ve Sněžné
- Kostel Panny Marie Sněžné ve Sněžné
- Kaple Nejsvětější Trojice ve Sněžné
- Hřbitovní kaple v Horním Podluží
- Kostel svaté Máří Magdalény v Božanově
- Hrobka rodiny Brass na hřbitově v Dolním Podluží
- Kostel svatého Bartoloměje ve Velkém Šenově
- Kaple Anděla Strážce na Valdeku
- Hřbitovní kaple v Lipové
- Márnice na bývalém hřbitově u kostela svatých Šimona a Judy v Lipové u Šluknova
- Hřbitovní kaple v Lobendavě
- Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Márnice na bývalém hřbitově u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Kaple svaté Anny na Anenském vrchu u Lobendavy
- Kostel svaté Máří Magdalény v Krásné Lípě
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Kamenickém Šenově
- Kostel svatého Jiří v Jiříkově
- Kostel svatého Jiří ve Chřibské
- Kostel svatého Františka z Assisi na Studánce
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Sienské) v Dolním Podluží
- Kostel svatého Jiří v Horním Slavkově
- Kaple Božího Těla u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově
- Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Hřensku
- Hřbitovní kaple Ignaze Clara ve Hřensku
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Novém Boru
- Výklenková kaple v severní části Petrovic
- Evangelický kostel v Česká Kamenici
- Kaple Nejsvětější Trojice v Nové Vsi (Ústí nad Labem)
- Kaple svaté Anny v Brné
- Kaple svatého Jana Nepomuckého před zámkem v Protivíně
- Kaple Panny Marie v Mírové ulici v Protivíně
- Kaple svatého Rocha v Ohradě u Hluboké nad Vltavou
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Stráži nad Nisou
- Kostel svatého Martina v Tursku
- Kaple svatých Jana a Pavla v Knínicích
- Kaple Panny Marie u bývalého zámku Ledebour
- Kaple svatého Michaela v Kozinci
- Kostel Narození Panny Marie v Holubici
- Kaple svatého Gotharda jihozápadně od Debrna
- Kaple svatého Václava v Debrně
- Hrobová kaple rodiny Nových na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Hrobová kaple rodiny Hrubých II. na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Hrobová kaple rodiny Hrubých I. na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Hrobová kaple rodiny Pejškovy na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
- Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (bývalá hřbitovní kaple) v Kralupech nad Vltavou
- Kostel Nejsvětější Trojice v Petrovicích
- Kaple v Petrovicích
- Kaple v Českolipské ulici v Mělníku-Mlazicích
- Kaple svatého Jana Nepomuckého ve Vehlovicích
- Skalní kaple Navštívení Panny Marie v Dolní Chřibské
- Kostel svaté Máří Magdaleny v Mařenicích
- Skalní kaple svatého Antonína v Antonínově údolí u Mařenic
- Skalní kaple nad Hamerským potokem v Antonínově údolí u Mařenic
- Kostel svatých Petra a Pavla v Horním Prysku
- Skalní kaple v zahradě domu čp. 48 za kostelem svatých Petra a Pavla v Horním Prysku
- Kostel svatého Jakuba Staršího v České Kamenici
- Kaple Panny Marie v ulici Na Skalce ve Cvikově
- Kaple na návsi v Brozánkách
- Kaple Nejsvětější Trojice v centru Hořína
- Hrobka Lobkowiczů na hřbitově v Hoříně
- Výklenková kaple v jižní části Hořína
- Výklenková kaple na domě Vodárenská čp. 271/1 v Mělníku
- Kaple svatého Antonína v Nové Vsi-Teplicích
- Kaple svatých Petra a Pavla v Kladrubech u Teplic
- Kaple svatého Jana Nepomuckého ve Štěrbině
- Kostel svatých Šimona a Judy v Zabrušanech
- Heymannova kaple v Havířské ulici v Duchcově
- Kaple svaté Barbory v sadech Rudé armády v Duchcově
- Kaple Panny Marie Pomocné na hřbitově v Duchcově
- Kaple v Želénkách
- Hřbitovní kaple u městského hřbitova ve Šluknově
- Tříkrálová kaple u Rybniště
- Lischkeova kaple severně od Dolní Chřibské
- Farská kaple pod Širokým vrchem
- Kostel svatého Michaela v Nové Roli
- Kostel svatých Petra a Pavla v Kadani
- Kostel svaté Anny v Kadani
- Chrám pokoje v Hrádku nad Nisou
- Kostel svatého Bartoloměje v Hrádku nad Nisou
- Kostel svatého Mikuláše v Tisové u Tachova
- Kostel svatého Vavřince v Náchodě
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vysokém nad Jizerou
- Kostel svatého Prokopa v Jablonci nad Jizerou
- Pavilon bývalé studny na náměstí Dr. Karla Kramáře ve Vysokém nad Jizerou
- Evangelický kostel (Centrum setkávání) v Dolní Poustevně
- Kostel Nanebevstupení Páně na hřbitově v Mikulášovicích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Kaple svatého Klimenta u Bílé věže v Hradci Králové
- Katedrální kostel Svatého Ducha na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Kostel svatých Petra a Pavla v Mimoni
- Kaple na návsi v Radosticích
- Kaple na návsi v Borči
- Výklenková kaple nad studánkou v Režném Újezdě
- Kaple v Režném Újezdě
- Kaple v Bílince
- Kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Mělníku
- Kaple v areálu kostela svaté Ludmily v Mělníku
- Kostel svaté Ludmily v Mělníku
- Evangelický kostel v Mělníku
- Kostel svatého Víta v Dobřanech
- Kostel svatého Mikuláše v Dobřanech
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích
- Kostel svatého Václava v Netolicích
- Kostel svatého Vavřince v Pištíně
- Kostel svatého Václava ve Zlivi
- Kostel svatého Jakuba v Týně nad Vltavou
- Kostel svatého Václava v Rychnově u Jablonce nad Nisou
- Kostel svatého Vavřince v Chrastavě
- Hřbitovní kaple svaté Honory u kostela svatých Petra a Pavla v Mimoni
- Kostel svatého Martina v Nejdku
- Kostel svatého Vavřince v Hradišti
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Lysci
- Kaple svatého Antonína Paduánského ve Lbíně
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Pytlíkově
- Kaple v zahradě v Úzké ulici v Novosedlicích
- Kostel svatého Valentina v Novosedlicích
- Kaple Nejsvětější Trojice v Tovární ulici v Dubí
- Bývalá evangelická modlitebna v Krušnohorské ulici v Dubí
- Zaniklá kaple v Běhánkách
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kaple se sochou Piety na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kaple u ohradní zdi hřbitova u kostela svaté Anny v Krupce
- Kostel svaté Anny v Krupce
- Kostel svatého Ducha v Krupce
- Kostel svatého Václava v Krupce
- Kaple Nejsvětější tváře našeho pána Ježíše Krista u kostela svatého Vojtěcha v Počaplech
- Kaple Panny Marie ve Fatimě ve zdi farní zahrady před kostelem svatého Vojtěcha v Počaplech
- Kostel svatého Vojtěcha v Počaplech
- Kaple svaté Anny v Nučničkách
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské severně od Libotenic
- Kaple svatého Isidora v Libotenicích
- Kaple v Hrobcích
- Kaple před domem čp. 15 v Židovicích
- Kaple na křižovatce Doksanské a Lužické cesty v polích severně od Roudnice nad Labem
- Kaple v parku Josefa Hory v Roudnici nad Labem
- Kaple svatých Jana a Pavla v Mastířovicích
- Hřbitovní kaple u kostela svatého Mikuláše v Lounkách
- Kostel svatého Mikuláše v Lounkách
- Kaple na jižním okraji Lounek u silnice do Černěvsi
- Kostel svatého Prokopa v Černěvsi
- Kaple svatého Josefa na návsi v Evani
- Kostel svatého Václava v Křesíně
- Kaple svatého Floriána v Křesíně
- Kaple svatého Václava v centru Želevic
- Kaple na rozcestí k bývalému přívozu v Košticích
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Košticích
- Kaple v jihozápadní části obce Chožov
- Kaple ve středu obce Chožov
- Kostel Církve československé husitské (Husův sbor) v Chožově
- Kaple Jména Panny Marie ve Třtěně
- Zámecká kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Libochovicích
- Kaple Panny Marie na návsi v Poplzi
- Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Slatině
- Kaple Anděla Strážce na návsi v Sedlci
- Kaple na rozcestí západně od Sedlce
- Kaple svatého Bartoloměje na návsi v Chodovlicích
- Kaple u Mšenského potoka ve Vrbce
- Kaple na rozcestí ve Vrbce
- Kaple v centru Martiněvsi
- Kaple na rozcestí východně od Martiněvsi
- Hrobka rodiny Tomanovy na hřbitově v Charvatcích
- Márnice na hřbitově v Charvatcích
- Kaple svatého Prokopa na hřbitově v Charvatcích
- Kaple svaté Anny v Charvatcích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Charvatcích
- Kostel svatého Jana Nepomuckého nad lázněmi ve Mšeném-lázně
- Kaple Panny Marie Fatimské / Pavilon pramene Salve v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Kaple u rozcestí v ulici Lázeňská východně ve Mšeném-lázních
- Kaple svatého Jana Nepomuckého ve Mšeném-lázních
- Kaple v Hrádku pod Ranou
- Kaple svatého Jana Nepomuckého v Lenešicích
- Kostel svatých Šimona a Judy v Lenešicích
- Kaple v Pivovarské ulici u Hrádeckého potoka v Lenešicích
- Hrob Augustina Schránila na hřbitově v Lenešicích
- Kaple Božího hrobu na vrchu nad Kvíčkem u Slaného
- Kaple na rozcestí ulic Smečenská a U Přádelny ve Slaném
- Valdštejnská kaple v Pietním parku v Litvínově
- Kaple Bratrství u fary vedle kostela svatého Michaela archanděla v Litvínově
- Kaple v centru Poštovic
- Kaple svatého Floriána ve Šlapanicích
- Kaple svatého Isidora v Jarpicích
- Kaple svatého Jana Nepomuckého jižně od Jarpic
- Hrobka Kinských na hřbitově Šlapanice (u Budenic)
- Kostel svatého Isidora na hřbitově jižně od Budenic
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích
- Kaple u železničního viaduktu v Zákolanech
- Kaple v Blevicích
- Kaple svatého Prokopa v Otvovicích
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele na hřbitově v Zeměchách
- Kaple Nejsvětější Trojice u bývalého špitálu v Teplé
- Kostel svatého Jiljí v Teplé
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Kytlicích
- Kostel svatého Gotharda ve Slaném
- Hřbitovní kaple Karla Hubatky na hřbitově ve Slaném
- Hrobka rodiny Hemerkových na hřbitově ve Slaném
- Kostel Nejsvětější Trojice u hřbitova ve Slaném
- Kaple svatého Jana Nepomuckého v Dobrné
- Hřbitovní kaple v Huntířově
- Skalní kaple u Mezního můstku
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele ve Veltrusech
- Hřbitovní kaple ve Veltrusech
- Kaple svatého Kříže v ulici Františka Šafaříka ve Veltrusech
- Kaple Charlotty Chotkové v zámeckém parku Veltrusy
- Kaple svatého Jiří v ulici Ve Starém Lobečku v Kralupech nad Vltavou
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v Kralupech nad Vltavou
- Kostel svatého Ignáce z Loyoly na náměstí 1. máje v Chomutově
- Kostel svaté Kateřiny na náměstí 1. máje v Chomutově
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí 1. máje v Chomutově
- Kostel svaté Barbory v Chomutově
- Kaple u hřbitova v Ludvíkovicích
- Skalní kaple u cesty z Mezné k Meznímu můstku mezi soutěskami
- Kaple svaté Anny v Kyselce
- Lesní kaple svatého Václava jižně od Kyselky
- Kaple v lesích jižně od Šemnice
- Kaple Panny Marie v zaniklé osadě Stichlův Mlýn u Andělské Hory
- Kostel svatého Linharta u Sovovy stezky v Karlových Varech
- Kaple svatého Linharta u Sovovy stezky v Karlových Varech
- Kostel svatého Bartoloměje v Rakovníku
- Kaple svatého Jana Nepomuckého na křižovatce ulic Frant. Diepolta a Wintrova v Rakovníku
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Velvarech
- Modlitebna církve metodistické ve Velvarech
- Kaple Nejsvětější Trojice u osady Radovič u Velvar
- Kaple svatých Cyrila a Metoděje ve Velké Bučině u Velvar
- Kaple v Lešanech
- Kaple svatého Jana Nepomuckého jižně od Lešan
- Kaple na Předních Folgách poblíž domu čp. 90 ve Všemilech
- Kaple svaté Anny Samotřetí v Naději
- Kostel Povýšení svatého Kříže v Údlicích
- Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Novém Hraběcí
- Kostel svatého Michaela archanděla v Litvínově
- Kostel apoštola Pavla v Ústí nad Labem
- Kaple Nejsvětější Trojice v Království u Šluknova
- Kostel svatého Mikuláše a svaté Alžběty v Chebu
- Kostel svatého Bartoloměje v Přebuzi
- Bývalá synagoga v Jirkově
- Kostel svatého Jiljí v Jirkově
- Hrobová kaple rodu Hohenlohe u zámku Červený Hrádek
- Kostel svatého Václava v Bechlíně
- Kostel svatého Jáchyma v Jáchymově
- Kaple Panny Marie na křižovatce v Lužecké ulici v Raspenavě
- Kaple svatého Antonína u kláštera františkánů v Hejnicích
- Hřbitovní kaple v Raspenavě
- Hrobka Theodora Pohla na hřbitově v Raspenavě
- Hrobka rodiny Richterů na hřbitově u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě
- Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích
- Hřbitovní kaple Svatého Kříže v Lázních Libverda
- Kaple svaté Maří Magdaleny u lesní cesty mezi Ješovicemi a Želízy
- Kaple svatého Ducha, svatého Kříže a Božího Hrobu u křížové cesty v Liběchove
- Kostel svatého Havla v Liběchově
- Kaple Boží Voda v Liběchově
- Kaple Nejsvětější Trojice před budovou fary ve Valči
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele ve Valči
- Kostel Nejsvětější Trojice ve Valči
- Kostel svatého Jiljí v Libyni
- Kostel svatého Vavřince v Lubenci
- Kostel svatého Michaela Archanděla v Bochově
- Kostel Zjevení svatého Michaela Archanděla v Andělské Hoře
- Kostel svatého Vavřince v Horní Blatné
- Kaple Panny Marie Bolestné v Království u Šluknova
- Kostel svatého Vavřince v Království u Šluknova
- Hřbitovní kaple v Dolní Poustevně
- Kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích
- Kaple v Podsedicích
- Kaple v centru Vlastislavi
- Kostel Nejsvětější Trojice v Sulejovicích
- Kaple svatého Václava na návsi ve Vchynici
- Kaple svaté Panny Marie Einsiedelnské v Lovosicích
- Kostel Církve československé husitské (zvaný též Mírový, Husův sbor) v Lovosicích
- Skalní kaple Kny (výklenková kaple Posledního soudu)
- Kostel Archanděla Michaela v Dolní Poustevně
- Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů v Hamru na Jezeře
- Kaple Panny Marie Poustevnické u silnice v Ploskovicích
- Kostel svatého Václava v Želenicích
- Hřbitovní kaple v Braňanech
- Kaple svaté Anny (svatého Antonína) v Kaňkově
- Kaple Panny Marie Pomocné v Kostomlatech pod Milešovkou
- Kaple Navštívení Panny Marie v Černčicích
- Kaple na rozcestí u hřbitova jižně od Milešova
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Milešově
- Kostel svatého Vojtěcha v ulici Křížová v Litoměřicích
- Kaple Panny Marie v parku Václava Havla v Litoměřicích
- Kostel svatého Jakuba Staršího na Dominikánském náměstí v Litoměřicích
- Kostel Všech svatých na Kostelním náměstí v Litoměřicích
- Kaple svatého Jana Křtitele v Máchově ulici v Litoměřicích
- Kostel svatého Vavřince v Kostomlatech pod Milešovkou
- Kostel svatých Petra a Pavla na Mírovém náměstí v Bílině
- Kaple na městském hřbitově v Bílině
- Kostel svatého Václava v Budyni nad Ohří
- Kaple na návsi v Břežanech nad Ohří
- Kaple Panny Marie v Hostěnicích
- Kostel svatého Gotharda v Brozanech nad Ohří
- Kaple svatého Jana Nepomuckého a Panny Marie Bolestné v Brňanech
- Kaple na křižovatce na rohu domu čp. 30 v Brňanech
- Kaple svaté Anny jižně u Bohušovic nad Ohří
- Kaple svatého Václava ve Svojkově
- Kostel svatých Petra a Pavla ve Chcebuzi
- Hřbitovní kaple židovského hřbitova v Radouni
- Kaple svatého Floriána v Radouni
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Bezručových sadech ve Štětí
- Kostel svatých Šimona a Judy ve Štětí
- Kaple v Pfeiferově lesíku u Jetřichovic
- Kaple Nejsvětější Trojice ve Štětí
- Obřadní síň nového židovského hřbitova v Lounech
- Kostel Matky Boží v Lounech
- Kostel svatého Mikuláše v Lounech
- Kostel Všech svatých v Libochovicích
- Márnice na hřbitově v Libochovicích
- Kaple svatého Vavřince na hřbitově v Libochovicích
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Klapém
- Márnice v Klapém
- Výklenková kaple na návsi ve Lkáni
- Hřbitovní kaple (márnice) v Dlažkovicích
- Kostel svatého Václava v Dlažkovicích
- Hudební pavilon v sadech Československé armády v Chomutově
- Kostel svatého Františka z Assisi v Turnově
- Kostel Narození Panny Marie v Turnově
- Hřbitovní kaple v Čížkovicích
- Kostel svatého Marka v Sušanech
- Hrobka rodiny Fischerů na hřbitově u kostela svatého Vavřince v Havrani
- Kostel svatého Vavřince v Havrani
- Kostel svatých Petra a Pavla v Sutomi
- Kostel Narození Panny Marie v Třebenicích
- Kaple Nejsvětější Trojice na hřbitově v Třebenicích
- Kaple Nejsvětější Trojice ve Svoru
- Kaple Nesení kříže ve Vtelně
- Kaple Dvanáctiletý Ježíš v chrámu mezi učenci ve Vtelně
- Kaple Útěk do Egypta ve Vtelně
- Kaple Obřezání Krista ve Vtelně
- Kostel Povýšení svatého Kříže ve Vtelně
- Kostel svatého Stanislava z Krakova v Měrunicích
- Kaple se zvoničkou ve Dřevcích u Třebívlic
- Kaple svatého Prokopa ve Skalici u Třebívlic
- Kaple svatého Jana Nepomuckého na návsi v Leské
- Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi
- Kaple v Židovicích
- Kaple Nejsvětější Trojice v Semči
- Kostel Povýšení svatého Kříže v Kunraticích u Cvikova
- Zaniklá kaple v Ladech v Podještědí
- Kostel svatého Antonína Paduánského v Heřmanicích v Podještědí
- Kaple v Malé Skále – Vranové
- Kostel svatých Šimona a Judy v Lipové u Šluknova
- Kostel Vykupitele v Kynšperku nad Ohří
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nad Ohří
- Kaple Olivetské hory u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nad Ohří
- Kostel (bývalá kaple) Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních
- Kaple v Podviní
- Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Kaple svaté Kateřiny na Klášterním náměstí v Oseku
- Kostel svatých Petra a Pavla v Oseku
- Kaple Ecce homo u Kunratické cesty z Jetřichovic
- Kostel svatého Ondřeje v Jestřebí
- Kaple Panny Marie v Kopci
- Hřbitovní kaple v Brtníkách
- Kostel svaté Barbory u Zahrádek
- Kaple Nejsvětější Trojice v Borku u Zahrádek
- Kaple pod hradem Jestřebí
- Kaple u polní cesty do Martinova Údolí východně od Svoru
- Hřbitovní kaple v Horní Chřibské
- Kaple naproti domu čp. 262 v Chřibské
- Kaple Nejsvětější Trojice na vrchu Horka ve Chlumci
- Kostel svatého Havla ve Chlumci
- Kaple svatého Jana Nepomuckého / Panny Marie ve Stradově
- Kaple svatého Antonína Paduánského v Přestanově
- Juchtová kaple na rozcestí u pomníku bitvy u Chlumce nad Přestanovem
- Kaple svatého Floriána na návsi v Unčíně
- Kaple na rozcestí v Soběchlebské ulici mezi Unčínem a Soběchleby
- Kaple svatého Marka na návsi v Dolním Maršově
- Kaple svatého Františka Régis na návsi v Soběchlebech
- Hřbitovní kaple u kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech
- Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech
- Kaple svatého Františka Serafinského v Prosmykách
- Hřbitovní kaple v Mlékojedech
- Kostel svatého Martina v Mlékojedech
- Gloriet (Kempelův pavilón) ve Smetanových sadech v Terezíně
- Kostel Vzkříšení Páně v Terezíně
- Kostel sv. Prokopa a sv. Mikuláše v Bohušovicích nad Ohří
- Kaple se sochou Piety v Tylově ulici v Bohušovicích nad Ohří
- Kaple svatého Jana Nepomuckého v Hrdlech
- Kaple svatého Václava v Olešku
- Kaple Všech svatých v Rohatcích
- Kaple svaté Rozálie v Terezínské ulici v Roudnici nad Labem
- Hřbitovní kaple Všech svatých v Roudnici nad Labem
- Kaple Panny Marie Sněžné v Pihelu
- Kaple Nejsvětější Trojice v Častolovicích u České Lípy
- Kaple u polní cesty jihovýchodně od Manušic
- Kaple Nanebevstoupení Páně v Manušicích
- Kaple na rozcestí naproti domu čp. 62 v Skalici u České Lípy
- Kaple v severní části Skalice u České Lípy
- Kostel svaté Anny ve Skalici u České Lípy
- Kaple na jižním konci obce ve Skalici u České Lípy
- Kaple svatého Jana Křtitele v Janově
- Kostel svatého Václava v Lovosicích
- Skalní kaple u silnice mezi Zákupy a Svojkovem
- Hřbitovní kaple ve Velkém Grunově
- Kaple Navštívení Panny Marie ve Velkém Grunově
- Kaple svatého Prokopa v Pertolticích pod Ralskem
- Kaple u domu čp. 9 v Pertolticích pod Ralskem
- Kaple svatého Prokopa nad Kamenicí u Zákup
- Kostel svaté Barbory v Rynolticích
- Kostel sv. Šimona a Judy v Žibřidicích
- Hřbitovní kaple v Žibřidicích
- Kaple na jižním konci obce Dubnice
- Niesigova kaple naproti domu čp. 170 v Dubnici
- Hřbitovní kaple u kostela Narození Panny Marie v Dubnici
- Kostel Narození Panny Marie v Dubnici
- Kaple (kostel) svatého Josefa v Rybništi
- Kaple Nejsvětější Trojice u domu čp. 25 v Liberecké ulici v České Lípě
- Kaple u domu čp. 123 v Liberecké ulici v České Lípě
- Kaple u kostela Povýšení svatého kříže v České Lípě
- Kaple u obecního úřadu v Černovicích
- Kaple v lesích mezi Starou Oleškou a Srbskou Kamenicí
- Kaple naproti restauraci Myslivna ve Staré Olešce (vlevo)
- Kaple naproti restauraci Myslivna ve Staré Olešce (vpravo)
- Weidlichova kaple u Rynartic
- Johnova kaple ve Studeném
- Kaple Zjevení Panny Marie na skále u silnice z Lipnice do Studeného
- Kaple Panny Marie v Hluboké rokli u Lipnice
- Hrobka rodiny Friess na Lesním hřbitově v Novém Boru
- Hrobka rodiny Hantich na Lesním hřbitově v Novém Boru
- Hrobka rodiny Tchernich na Lesním hřbitově v Novém Boru
- Bývalá kaple u kruhového objezdu na Tyršově náměstí v Novém Boru
- Mausoleum rodiny Adolfa Zinke na hřbitově v Novém Boru – Arnultovicích
- Hrobka rodiny Franze Ladische na hřbitově v Novém Boru – Arnultovicích
- Kostel svatého Ducha v Novém Boru – Arnultovicích
- Kaple Panny Marie v Habrovanech
- Kaple Panny Marie v Radejčíně
- Kostel svaté Barbory v Dubici / Dubičkách
- Kaple Panny Marii Pomocné nad Dolními Zálezly
- Kaple v ulici V Uličkách v Roudnici nad Labem
- Evangelický kostel v Krabčicích
- Kaple sv. Anny se zvoničkou v Dolních Zálezlech
- Kostel sv. Šimona a Judy ve Stebně
- Kaple sv. Jana a Pavla v Podlešíně (Stebno)
- Hřbitovní kaple v Kamenici u Zákup
- Kaple sv. Huberta u silnice do Kamenice ze Zákup
- Ovčácká kaple u mostu přes Svitávku v Kamenické ulici v Zákupech
- Kaple sv. Petra u Svitávky v Zákupech
- Mauzoleum JUDr. Franze Schmeykala v České Lípě
- Kaple sv. Anny u kamenného mostu v Zákupech
- Kaple sv. Jiří v Mimoňské ulici v Zákupech
- Kaple Nejsvětější Trojice u Lemberku
- Pietscheho kaple u Markvartického rybníka (Jablonné v Podještědí)
- Kaple v zahradě domu čp. 8 v České Vsi (Jablonné v Podještědí)
- Kaple Čtrnácti sv. pomocníků u čp. 77 v Dubnici
- Kaple Panny Marie Sněžné na okraji Dubnice
- Hřbitovní kaple v Janovicích v Podještědí
- Kaple v Janovicích v Podještědí
- Kaple (boží muka) se sochou Piety a kamenným křížem u Janovic v Podještědí
- Hejtmanská kaple u silnice mezi Lemberkem a Janovicemi v Podještědí
- Kaple ve Starých Splavech pod hrází Máchova jezera
- Kaple sv. Prokopa na Kostelní stezce na západním okraji Rynartic
- Kaple pod Treppensteinem u Jetřichovic
- Socha svatého Mikuláše na bráně kostela sv. Mikuláše v Brništi
- Márnice u kostela svatého Mikuláše v Brništi
- Kostel svatého Mikuláše v Brništi
- Evangelický kostel v Jablonném v Podještědí
- Kaple sv. Václava ve Starém Hraběcí
- Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Kunraticích
- Kaple Korunování Panny Marie u silnice z Velkého Valtinova do Postřelné
- Kaplička v zahradě domu 149 v Brništi
- Schröterova kaple u Brniště
- Kaple v Růžové u Velkého Valtinova
- Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Valtinově
- Mauzoleum průmyslníka Josefa Schrolla
- Kostel Povýšení sv. Kříže v Levíně
- Kaple u Starého Týna
- Kaple svaté Zdislavy ve Cvikově
- Kaple Panny Marie Prostřednice všech milostí a sv. Kryštofa v Markvarticích
- Kaple Bolestné Matky Boží v Polevsku
- Hrobka rodiny Handschke (Polevsko)
- Knäspelova kaple u Polevska
- Kaple Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů (Matky boží) U obrázku (Liberec – Ruprechtice)
- Grösselova kaple v Hrádku nad Nisou
- Kostel a kaple Nejsvětější Trojice v Českém Dubu
- Kaplička u Kotle – Osečné
- Kaple sv. Anny v Kotli – Osečné
- Kaple v Mírkově
- Bývalá kaple Navštívení Panny Marie u Mírkova
- Kaple Narození sv. Jana Křtitele v Trávníku
- Kaple u Mařenic
- Kaple sv. Antonína Paduánského v Radvanci
- Kostel svatého Mikuláše v Hradci Králové
- Kaple sv. Jana Nepomuckého u Sloupu v Čechách
- Kaple Bezděz
- Kaple u Poslova mlýna v Doksech
- Kaple svatého Jakuba apoštola (Hvězda)
- Kaplička se sousoším Piety v Kyjích
- Kaple Svatých schodů na hradě Potštejn
- Komplex Božího hrobu v Görlitz
- Kaple sv. Floriána (Ostrov)
- Kaple Panny Marie Einsiedelnské (Ostrov)
- Kaple svatého Stapina (Klokočka)
- Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele v Lomnici nad Popelkou
- Kaple Bolestné Panny Marie v Nových Dvorech u Lomnice nad Popelkou
- Kaple Bořkov
- Výklenková kaple se zvonem v Plešivci u Dubé
- Kaple na Kalvárii u Mařenic
- Kaplička sv. Antonína Hodkovice nad Mohelkou
- Hřbitovní kaple v Jablonném v Podještědí
- Kostel Nejsvětější Trojice u Andělské Hory
- Kaple Svatých schodů v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Krupce
- Kaple Panny Marie v Nouzově u Semil
- Kaple svatého Benedikta u Cimrmanovy nejnižší rozhledny v Nouzově
- Kaple u Skautské aleje východně od Semil
- Kostel svatého Mikuláše pod Krudumem
- Katedrála svatého Štěpána v Litoměřicích
- Kostel svatých Petra a Pavla ve Žluticích
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bezdružicích
- Kostel Nejsvětější Trojice v Místě
- Skalní kaple Nejsvětější Trojice nad Křížovou cestou v Kamenickém Šenově
- Kaple sv. Anny v Dlouhém Dole
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Dubí
- Skalní kaple Božího hrobu ve Velenicích
- Mariánská skalní kaple v Modlivém dole
- Vysvěcení kaple Panny Marie na Tomášově (Mikulášovice)
- Skalní kaple u Kunratic
- Skalní kaple naproti kapli svatého Ignáce ve Všemilech
- Kaple sv. Zdislavy u Zdislaviny studánky (Lemberk)
- Kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích
- Kaple Panny Marie Bolestné nad zázračným pramenem ve Vilémově
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
- Kaple Nejsvětější Trojice v Plešnicích
- Kaple na rozcestí v Hraběticích
- Kaple Navštívení Panny Marie v Karlově
- Boží muka sv. Jana Nepomuckého na soutoku Vltavy a Lužnice u Týna nad Vltavou
- Kaple u silnice z Úštěka do Ostrého
- Kaple u hřbitova v Brtníkách
- Kaple sv. Anny v Českém Krumlově
- Skalní kaple svatého Ignáce ve Všemilech
- Kaple Panny Marie ve Starém Rybníce
- Kaple Panny Marie Bolestné v Milířích (Rádlo)
- Hrobka rodiny Preidl (Česká Kamenice)
- Kaple sv. Wolfganga v Jablonném v Podještědí
- Kaple Panny Marie Bolestné u Nových Hamrů
- Kaple Nejsvětější Trojice u Mikulášovic
- Mimoň, Kaple Božího hrobu
Dominantní stavbou panoramatu města Slaný je kostel svatého Gotharda.
Na wiki a i jinde:
Kostel svatého Gotharda je nejvýznamnější sakrální gotickou památkou města Slaný i bezesporu jednou z předních památek gotické architektury v kraji, jedinečnou dominantou historického jádra a centrem místní římskokatolické farní správy. Je prohlášen kulturní památkou České republiky.
Přesto zůstává jeho historie a stavební vývoj dosud ne zcela objasněnou kapitolou. Městský farní kostel je mnohovrstevný organismus. Jeho založení, stavební vývoj, vnitřní vybavení, ikonografická výzdoba i liturgický provoz vycházely z konkrétních potřeb zakladatele a společenství věřících a z jejich prostředků byly také financovány. Přečkal neúprosný běh času, dobu rozvoje i strádání městské obce. Je tak nejen příkladem stavitelského umu našich předků, dokladem kulturního rozvoje, nosného významu křesťanství pro naši společnost, ale také mlčenlivým svědkem mnoha drobných lidských osudů. Je velikánem, který spojuje dnešek s minulostí.
Kostel sv. Gotharda byl založen v průběhu 12. století benediktinskými mnichy z ostrovského kláštera u Davle, kteří v této době ve Slaném založili expozituru pro správu majetku v okolí. Na ostrovský klášter odkazuje samotné patrocinium kostela, neboť ke sv. Gothardu měl blízký vztah vycházející z historických vazeb na mateřský klášter v Niederaltaichu, kde světec působil jako opat. Za nejstarší zmínku v písemných pramenech související se založením kostela bývá někdy považován příběh o zázračném uzdravení ženy na přímluvu sv. Gotharda spojené s vystavěním kostela tomuto světci, zaznamenaný v kronice Vyšehradského kanovníka k roku 1137. Kronikář uvádí jako lokaci svatogothardského kostela obec Slapy, což považují někteří historici za záměnu se Slaným. To se ovšem v seznamu klášterního majetku v 1. polovině 12. století neobjevuje. Přesnější datační určení fundace kostela v rámci 12. století tedy zatím není možné. O románské podobě kostela nemáme jasnou představu, můžeme ovšem předpokládat, že se jednalo o trojlodní baziliku alespoň s jednou věží z kvádříkového zdiva v západním průčelí, stojící zhruba v místech dnešní stavby, nebo o něco jižněji. V této podobě kostel sloužil po celé 13. století, kdy ostrovská expozitura, později proboštství, získávala na významu, i v podmínkách nově založeného královského města krátce po roce 1300, kdy v jeho bezprostřední blízkosti vzniká městské opevnění. Zde, na dolním konci dnešní Vinařického ulice, stávala a po staletí sousedství kostela dotvářela mohutná Pražská brána, zbořená v 19. století (do současnosti se z bran města Slaného dochovala pouze Velvarská brána na severní straně městského jádra).
K první gotické fázi výstavby dochází ve 2. polovině 14. století. Byla nejspíše zahájena ještě před požárem města v roce 1372 – zdá se, že původní stavba nadále sloužila, než mohla novostavba začít alespoň částečně plnit svou funkci. Nejdříve byla přistavěna západní věž, a to ke stojícímu průčelí románské stavby, která nadále sloužila svému účelu. Její kvádříkové zdivo je v úrovni věže dodnes částečně zachováno (patrné je v podkroví severní lodi, běžně nepřístupném). V další fázi byla postavena severní boční loď, kterou následovala loď hlavní s novým presbytářem, zřejmě o něco nižším než dnešní. Do husitských válek byla dokončena gotická trojlodní stavba. Na počátku husitských bouří, když se město záhy přiklonilo na stranu kalicha, opouští Slaný ostrovští benediktini, kteří se do města již nevrátili a duchovní správy se na další dvě staletí ujímají nejprve utrakvističtí a později také luteránští kněží. Daleko větší vliv na dění v kostele a jeho podobu získávali měšťané.
Krutě se kostela dotkly události z dubna 1425, kdy bylo město dobyto vojsky táboritů pod vedením Jana Roháče z Dubé a někteří z obránců byli upáleni přímo v kostelní věží. Poškozena však byla celá stavba a nejnutnější opravy musely být provedeny neodkladně, k celkové přestavbě se ovšem přistoupilo až v dobách míru kolem poloviny 15. století, kdy byl opraven krov věže (1447), zvýšena a nově zaklenuta hlavní loď (krov vztyčen 1452) a přistavěna západní předsíň. Následně došlo ve 2. polovině století k výstavbě pozdně gotického presbytáře (zakroven 1477) zaklenutého síťovou a hvězdicovou klenbou, vzápětí doplněnou nástěnnými malbami. Těm dominuje v ústředním výjevu Kristus držící kalich, symbol přijímání pod obojí způsobou (tzn. jak v podobě Hostie, Těla Kristova, tak i v podobě mešního vína z kalicha, Krve Kristovy) provázeného anděly s nástroji umučení (Arma Christi) a postavami evangelistů, doplněnými na počátku 17. století. Na vnější straně je kněžiště po vzoru katedrální architektury členěno fiálami s kraby a křížovou kytkou a dnes torzálně dochovanou architektonickou plastikou. Kdo stál za výstavbou této nejkvalitnější středověké architektury ve městě, ukazuje hrdě městský znak umístěný na severní straně obracející se k hlavní komunikaci. Pozdně gotická stavební fáze byla potom dokončena výstavbou sakristie po jižní straně kněžiště, která byla dokončena k roku 1520. Za zcela jedinečný je třeba považovat dochovaný původní pozdněgotický krov lodi a presbytáře, který ukazuje nejen řemeslný um našich předků, ale také dobovou vertikalitu stavby podtrhující celkový účinek architektury.
Dnešní podobu kostela ovlivnila přístavba barokní kruchty, nové schodiště do krovu při západním průčelí a také opravy v poslední třetině 19. století. Ty jsou spojeny s osobou významného slánského děkana Josefa Kandlera a jejich první fáze proběhla v 70. letech podle návrhů architekta Achille Wolfa, který v této době působil pro patrony kostela smečenské Clam-Martinice. V této době byla sjednocena krytina, přistavěna předsíň při severním vstupu, čtyři opěrné pilíře na jižní straně (1868, 1874) či pořízena nová dlažba v interiéru z žehrovického pískovce a cementových dlaždic (1879). Roku 1890 byl podle návrhu Rudolfa Štecha obnoven interiér, v jehož rámci byly pořízeny také barevné vitráže. Další obnovy kostela proběhly v roce 1933 a v exteriéru naposledy v 70. letech 20. století.
Přestože vnitřní vybavení kostela působí dojmem jednotné barokní výzdoby, nalezneme zde několik podstatně starších součástí mobiliáře. Západní vstup uzavírají v našem prostředí zcela výjimečně dochované dřevěné dveře s bohatě vyřezávaným slepým kružbovím z 2. poloviny 15. století. Cínová křtitelnice je datována nápisem do roku 1511 a jejími autory byli mistři Pavel a Jan Faber. Z doby dokončení výstavby chrámu pochází také zvonová stolice ve věži z roku 1496 a tři zvony zavěšené v ní: Gothard (1494), Vojtěch (1508), a Erasmus (1545). Převážně pozdně barokní oltáře pocházejí z let 1770–1782, kdy byl kostel po obnově nově vysvěcen světícím biskupem pražským Erasmem Dionysiem Kriegerem. Jejich autoři jsou neznámí, některé obrazy (sv. Gotharda na hlavním oltáři a sv. Jana Nepomuckého) vykazují blízkost tvorbě rokokového malíře Františka Xavera Palka. Varhany byly postaveny roku 1783 varhanářem Antonínem Reisem, který do Slaného zhotovil také varhany pro klášterní kostel Nejsvětější Trojice a kolejní kapli piaristů.
Text na wiki je zčásti shodný s informačním letákem města:
V Památkovém katalogu je areál členěn na tři části:
Kostel / dům / opěrná zeď
Kostel sv. Gotharda byl založen pravděpodobně v 1. polovině 12. století benediktinskými mnichy z kláštera v Ostrově u Davle, kteří ve Slaném zřídili proboštství. V písemných pramenech je poprvé zmiňován v roce 1137. Podoba románské stavby není známa; dochoval se pouze fragment zdi nad severními arkádami lodi dnešní stavby. K rozšíření a zásadní přestavbě objektu došlo po roce 1350 a následně po požáru v roce 1371. V této první fázi vznikla západní hranolová věž a od ní se postupně kostel rozšiřoval východním směrem. Stavba lodí v dnešním půdorysném rozsahu byla pravděpodobně dokončena do husitských válek, kdy také město opustili řeholníci. V důsledku poničení musela být po roce 1425 zvýšena a znovu zaklenuta hlavní loď a kostel také získal západní předsíň. V polovině 15. století, současně s výstavbou města a jeho opevnění, vznikl pozdně gotický presbytář zaklenutý síťovou hvězdovou klenbou, opatřenou v druhé polovině 15. století nástěnnými malbami s námětem Žehnajícího Krista a andělů s nástroji umučení a symboly evangelistů. Do roku 1520 byly zaklenuty postranní lodě a přistavěna sakristie. Další stavební úpravy proběhly až v baroku; hudební kruchta a do krovu vedoucí šnekové schodiště. Dnešní podobu stavby ovlivnily historizující úpravy v 19. století. První proběhla v 70. letech. Podle návrhů Achille Wolfa byl kostel rozšířen o severní předsíň a čtyři opěrné pilíře na jižní straně a následně, 10 let před koncem 19. století, byl podle návrhů Rudolfa Štecha obnoven interiér.
Městský kostel sv. Gotharda stojí při jihovýchodním okraji historického jádra města, na ploše bývalého hřbitova, na terase podepřené na východní a jižní straně opěrnou zdí (součástí městské hradby). Jižním průčelím se obrací k Vinařické ulici, vedoucí přímo k hlavnímu náměstí. Pohledově kratší, hmotný kostel je obklopen hustou zástavbou městských domů a součástí jeho areálu je také klasicistní dům čp. 15. Klasicistní objekt na obdélném půdoryse stojící 11m od severní strany presbytáře, na místě středověké fary. Kostel je trojlodní basilikou s dlouhým polygonálním závěrem, hranolovou věží v severozápadním nároží, krytý vysokou jehlancovou střechou. K jižní zdi presbytáře přiléhá patrová obdélná sakristie. Částečně neomítané zdivo z opracovaného kamene prolamují jednoduchá a kružbová lomená a člení odstupněné opěráky, zdobená na presbytáři kraby a fiálami. Vstup vede bohatým profilovaným hrotitým portálem v severní předsíni. Z původní románské stavby je ve zdivu patrný jen torzální fragment nad arkádami mezi hlavní a boční lodi. Z původních středověkých konstrukcí, architektonických prvků a kamenické výzdoby je i přes historizující úpravy dochována velká většina, včetně pozdně gotického krovu.
Kostel sv. Gotharda ve Slaném je hodnotnou středověkou basilikou, postavenou na místě blíže neznámé románské stavby a s malým využitím jejího zdiva. I přes historizující úpravy z poslední třetiny 19. století, se dochovalo velké množství vrcholně a pozdně středověkých konstrukcí i architektonických a dekorativních prvků, včetně kamenické výzdoby – kružeb, žeber, přípor a svorníků. Kompaktní částí kostela je presbytář postavený po roce 1450, zaklenutý síťovou hvězdovou klenbou se svorníkem s reliéfem Kristovy hlavy, kterou, zřejmě v 70. letech 15. století doplnily nástěnné malby vyobrazující Žehnajícího Krista, postavy andělů s nástroji umučení a symboly evangelistů Matouše a Jana v pozdně gotickém stylu lámaných záhybů. Slohové analogie k nim lze hledat v kapli mincířů v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře i v české deskové malbě – např. rámu Madony Vyšebrodské a desky Zvěstování Panny Marie z Národní galerie v Praze. Z celostátního hlediska je významný středověký krov stavby, datovaný několika dendrochronologickými letopočty rozmezím let 1445–1496, který mimořádně reprezentativně dokumentuje řemeslné tesařské umění tohoto období.
Na webu Památkové péče na Slánsku:
12. 12. 2012 – Sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Gotharda ve Slaném obnoveny
Po čase se vrátily na své místo – na postranní branky hlavního oltáře kostela sv. Gotharda ve Slaném – dvě pozdně barokní plastiky, sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Postupná oprava oltáře probíhá díky podpoře z Programu restaurování movitých kulturních památek, které poskytuje Ministerstvo kultury ČR. Přesto, že je přiznaná dotace s ohledem na celkové náklady na obnovu nejvýznamnější barokní oltářní architektury ve Slaném nevelká, přesto je posun již dnes patrný. V loňském roce proběhla oprava nástavce oltáře, letos zmíněných soch. Ty byly ozářeny ve speciální komoře, napuštěny proti dřevokaznému hmyzu a upevněny uvolněné atributy (praporec sv. Václava a mučednická palma u sv. Jana Nepomuckého).
A teprve nyní, při bližším „dotyku“, si uvědomujeme význam slánského pozdního baroku, zatím nedoceněného a odborně nezhodnoceného. Sochy jsou rozměrné, zpět na místo je usazovala čtveřice řemeslníků s restaurátorem akad. mal. Jiřím Štorkem.
15. 6. 2016 – Zahájení VII. etapy restaurování hlavního oltáře v kostele sv. Gotharda ve Slaném
Hlavní oltář sv. Gotharda z 2. pol. 18. stol. prochází obnovou již od roku 2010. Práce na movité kulturní památce jsou podporovány dotačním programem Ministerstva kultury ČR. V minulém roce bylo dokončeno restaurování zlacení a polychromie střední části retáblu akad. malířem a restaurátorem Jiřím Štorkem († 2016). Na jeho dílo navazuje nyní umělecký pozlacovač Patrik Jílek, který již v dřívější době s restaurátorem Štorkem spolupracoval; některé odborné zásahy bude provádět akad. mal. Hana Slavíková. Rozsah prací se bude týkat spodní části architektury oltáře včetně jeho bočních portálů.
15. 2. 2017 – K probíhající opravě kostela sv. Gotharda ve Slaném
Ve slánské farní kronice je vyznačen 8. červen 1972 jako den památný. Tehdy bylo totiž završeno úsilí bývalého faráře P. Václava Šebka o opravu kostela sv. Gotharda, která byla toho dne zahájena. A od té doby až do roku 1989 probíhala obnova vnějšího pláště a střechy. Práce na kamenických prvcích zajišťoval postupně kamenosochař Bohumil Pánek se spolupracovníky – kameny byly očištěny, doplněny, některé architektonické prvky – fiály – vyměněny za kopie a vše nově vyspárováno. Zdálo se, že je na delší dobu „vystaráno“. Avšak každá monumentální středověká stavba vyžaduje preventivní údržbu a u obdobných architektur, jakou je „slánská katedrála“, udržovací práce probíhají v podstatě stále, nikdy není „hotovo“.
Po roce 1990 díky úsilí farnosti a města Slaného se mnohé opravilo jak v interiéru (výmalba, varhany), tak i v exteriéru (břidlicové střechy na bočních lodích), nicméně některé části gotického chrámu časem počaly vykazovat poměrně vážné poruchy – kritickým byl shledán jeden z pilířů na jižní straně kněžiště. Společně se statikem hledala farnost a pracovníci památkové péče příčiny statických závad. Ukázalo se, že komplikace způsobuje zejména fakt, že stavba není na tomto místě dostatečně odvodněna. Prvním úkolem proto bylo odvést velké množství vody co nejdále od základů kostela, a to až k patě jižní obvodní hradební zdi, která byla doplněna o chrliče.
V roce 2014 farnost za přispění ministerstva kultury a města Slaného zahájila obnovu přízemní části kněžiště a zmíněného opěráku, u kterého bylo třeba nahradit některé původní kamenné bloky. Povrch kamene kněžiště do výšky římsy byl očištěn, obnoveno spárování, zdokumentovány kamenické značky a konzervovány pozoruhodné nápisy červenou rudkou. Kamenickými značkami na českých gotických stavbách se soustavně zabývá Ing. arch. Petr Chotěbor, se kterým ve Slaném dlouhodobě spolupracujeme a rovněž využíváme jeho zkušeností, které získal a získává na pražské katedrále. V loňském roce restaurátor akad. soch. Jarmil Plachý přistoupil i ke konzervaci dvou pozdně gotických fragmentů sochařské výzdoby na severní straně.
Pro další etapu renovace kostela bylo zapotřebí provést průzkum z plošiny, který se uskutečnil 8. 2. 2017. Při něm byly pořízeny fotografie jedinečných sochařských detailů kamenného pláště, a to včetně znaku města, který je pozoruhodný nejen osobním slohem sochaře, ale i tím, že je zhotoven „obráceně“. Restaurátor Jarmil Plachý a arch. Petr Chotěbor se věnovali zejména jižní straně chrámu, již zmíněnému narušenému pilíři, který zakončuje fiála. V ní, jak se ukázalo, jsou povážlivé trhliny a restaurátor společně se statikem nyní řeší způsob nápravy. Zdá se, že ji bude třeba nahradit kopií, tak jak tomu ostatně bylo již v minulosti i u dalších fiál. Je zajímavé, kolik druhů pískovce se na kostele a jeho výzdobě uplatnilo. Restaurátor vedle původního pískovce, ze kterého byla stavba zbudována, nalezl úseky a detaily ze mšenského a přílepského pískovce (Přílepy u Rakovníka, ten u kopií prvků v době baroka). Pánkova dílna pracovala po roce 1972 s pískovcem z Božanova u Broumova.
Vedle staticky narušené fiály je třeba řešit vlastní zdivo pilíře, jeho vyspárování, uvolněné kamenné prvky, omytí a konzervování kamene. To vše je třeba řádně zdokumentovat a vedle kamenických značek je nutné se podobněji zabývat již uvedenými nápisy červenou rudkou.
Závěrem je třeba konstatovat, že před námi stojí náročný úkol, a to jak po stránce odborné (schopný restaurátor, statik a dohled památkové péče), tak po stránce finanční (zhotovení kopie fiály, lešení). V tomto ohledu je třeba spojit úsilí všech subjektů, které mohou být nápomocni.
26. 4. 2017 – Hlavní oltář v kostele sv. Gotharda ve Slaném
Závěrem minulého týdne proběhl z kostela sv. Gotharda ve Slaném do restaurátorských dílen poměrně náročný přesun hlavního oltářního obrazu sv. Gotharda a oltářních soch sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Pavla. Náročnost byla dána nejen vlastními rozměry obrazu, ale zejména hmotností soch. Při jejich demontáži bylo třeba postupovat velice opatrně, aby nedošlo ke zbytečnému poškození (dřevěné detaily – ulomení prstíčků atd.). Na rozsáhlou opravu letos přispělo podstatně ministerstvo kultury. Můžeme se tak těšit, že na konci roku oltář ve „slánské katedrále“ zazáří v plné kráse. Možná, že po obnově obrazu budeme moudřejší i pokud se jedná o jeho autorství, barokní mistr se zatím skrývá v anonymitě.
3. 1. 2018 – Restaurování zdiva a sochařské výzdoby presbytáře kostela sv. Gotharda ve Slaném
Oprava soklové části kamenného zdiva středověkého kostela probíhá v etapách od roku 2014, kdy bylo provedeno i jeho statické zajištění. V závěru roku 2017 bylo dokončeno restaurování renesančního náhrobku na východní straně presbytáře a sochařské výzdoby na dvou opěrných pilířích severní strany. Stejně tak, jako předešlé etapy, probíhají restaurátorské práce pod vedením akad. soch. Jarmila Plachého.
Připomeňme si, že zdi jsou pokryty řadou nápisů a kamenických značek, jakýchsi podpisů řemeslníků, kteří na stavbě pracovali. Zabývá se jimi soustavně historik architektury ing. arch. Petr Chotěbor, spoluautor nevelké publikace o slánském kostele (zde se právě o slánských kamenických značkách stručně rozepsal). Na začátku roku 2017 jeho průzkum pokračoval z plošiny ve výšce nad soklovou římsou.
Tento příspěvek se věnuje nedávnému dokončení restaurování renesančního náhrobku na východní straně presbytáře a sochařské výzdoby na dvou opěrných pilířích severní strany. Stejně tak, jako předešlé etapy, probíhají restaurátorské práce pod vedením akad. soch. Jarmila Plachého. Zajímavá byla obnova nápisové desky renesančního náhrobku z načervenalého vápence (1585). Je zasazena do líce zdiva, nad níž je osazena římsa s tympanonem z jemného mšenského pískovce. Původně byly po stranách desky sloupky s hlavicemi jako u náhrobku na straně severní. Mechanicky narušena byla zejména jemná profilace římsy náhrobku, na několika místech se objevily praskliny. Levou stranu tympanonu bylo dokonce nutné slepit a přeosadit na nerezové trny. Povrch pískovce i nápisové desky byly značně znečištěny načernalou sádrovcovou krustou. Poškozený kámen byl nejprve zpevněn roztokem a posléze plasticky doplněn probarvovaným minerálním tmelem. Mezi tím odborníci čistili povrch, použili i zábaly se speciální čistící pastou, pracovali s vodní parou. Na doporučení restaurátora byla na závěr stříška tympanonu opatřena tenkým olověným plechem, aby se zamezilo další degradaci kamene.
Sochařskou pozdně gotickou výzdobu na severních opěrných pilířích reprezentuje polopostava anděla pod římsou a dále architektonická plastika – konzola se zvířecí figurou. Významový výklad těchto gotických skulptur zatím postrádáme, v případě zvířecí figury nedošlo ani k bližšímu ikonografickému určení. Bližší typologické srovnání lze snad hledat v grafických předlohách, například na dřevorytech z přelomu 15. a 16. století. Příčinou snížené čitelnosti je značná ztráta hmoty pískovcového kamene vlivem koroze. Přesto je třeba vyzdvihnout precizní provedení dochovaných částí na figuře anděla, zejména struktury perutí na jeho rozepjatých křídlech. Silné černé krusty byly na těchto jemných místech odstraněny pomocí vibrační jehly. Koncepce restaurátorského zásahu má v tomto případě galerijní charakter, tzn. kámen nebyl doplňován, ale pouze zpevněn, očištěn a opatřen hydrofobizačním nátěrem, proti „zelenění“ biocidním roztokem. Pouze v případě předsazené římsy nad skulpturou anděla došlo k výměně starší vysprávky části kamene a novému spárování.
V roce 2018 by vlastník – Římskokatolická farnost Slaný – rád pokračoval v opravě presbyteria, a to poškozeného pilíře na jihovýchodní straně kněžiště, včetně jeho statického zajištění. Památka byla zařazena do dotačního Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, na restaurátorských pracích se tak finančně podílelo ministerstvo kultury i město Slaný.
25. 3. 2019 – Restaurování oltáře P. Marie v kostele sv. Gotharda
V roce 2018 proběhla I. etapa restaurování, při které byla demontována sochařská a řezbářská výzdoba – následně byla restaurována a provizorně uložena do depozitu. Ve II. etapě bude opravena oltářní architektura a výzdoba oltářního nástavce s andílky – poté bude oltář i se sochařskou výzdobou zkompletován. Oltář P. Marie s druhým bočním oltářem sv. Kříže a hlavním oltářem (dokončeno rest. 2017) jsou v porovnání s ostatními menšími oltáři v kostele poměrně kvalitní díla, patrně mají i stejného autora … Oltářní architektura je zároveň blízká oltáři zaniklé kaple Čtrnácti svatých pomocníků ve Slaném, dnes v kostele sv. Jakuba Většího v Lidicích u Slaného (v současnosti torzo). Oltář P. Marie a jeho výzdoba byla degradována zejména mladšími úpravami a nánosy laku, na který občas nepůsobilo ani ředidlo … způsob úpravy polychromie navazuje na odstín „příbuzného“ hl. oltáře. Práce provádí restaurátorka a akademická malířka Hana Slavíková, která dohlíží i na práce truhlářské a pozlacovačské.
15. 6. 2022 – První etapa restaurování vitráží kostela sv. Gotharda ve Slaném
Jak postupují práce na první z vitráží z presbytáře kostela sv. Gotharda, jsme se zajeli podívat do dílny v Novém Boru. Malovanými vitrážemi byla okna osazována mezi lety 1890–1894 za působení děkana Josefa Kandlera a to ze sbírek dobrodinců. V minulosti byly některé části ne vždy odborně opravovány, a tak je v současnosti jejich stav již havarijní, vyžadující postupnou generální opravu.
Vlivem prostředí i pohybu ptáků je na plochách jednotlivých vitráží velký nános nečistot, jenž bylo v první fázi třeba odstranit, aby se mohlo posoudit, které části bude třeba vyměnit nebo opravit. Také olověná vazba je zkorodovaná, místy ve spojích popraskaná, takže i převoz do dílny probíhal s maximální péčí. V dílně provádějí práce restaurátoři Milan Augustin a Miroslav Kressl, kteří vitráž sejmuli na konci října 2021. Během kontrolního dne byl odsouhlasen rozsah a odstíny výměn skel, stejně jako i změny v následném osazení. I přes komplikované hledání barevně i strukturou odpovídající náhrady poškozených skel věříme, že slánské vitráže v rukách mistrů znovu „ožijí“ a budou dlouhá léta zdobit naši nejvzácnější městskou památku.
21. 6. 2022 – První zrestaurované vitráže v kostele sv. Gotharda ve Slaném
Na začátku roku 2022 bylo vzhledem k havarijnímu stavu vitráží pětibokého presbytáře přistoupeno k jejich záchraně restaurováním. Předmětem první etapy byly malované vitráže s kobercovým dekorem vyplňující necelých 12 metrů vysoké okno na jižní straně kostela. Vitráže pochází z let 1890–1894. V těchto dnech zrestaurované vitráže osazují zpět na místo zkušení restaurátoři vitráží z Nového Boru pod vedením Milana Augustina a Miroslava Kressla.