Kostel svatých Petra a Pavla v Želkovicích

Západně od Želkovic stojí na návrší na místním hřbitově kostel svatých Petra a Pavla.
Dědinka s necelou stovkou obyvatel. A když se k ní blížíte, nechcete věřit vlastním očím. Na terase nad domy, vyzděné kamennými bloky, stojí mohutná rotunda. Ze 13. století!

Na wiki:

Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický filiální kostel v Želkovicích v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Stojí na návrší nad západním okrajem vesnice.

Odborná literatura klade vznik rotundy, která tvoří apsidu stávajícího kostela, přibližně do třicátých let 13. století. Z této doby pochází i první písemná zmínka o Želkovicích. V roce 1237 se objevují v predikátu rytíře Šebestiána, vystupujícího jako svědek na listině, vydané Václavem I. v klášteře Porta Apostolorum v Postoloprtech. Šebestián tak mohl být stavebníkem kostela. V písemných pramenech se ale kostel objevuje prvně až v roce 1352 v registru papežských desátků, kdy patřil do třebenického děkanátu. Příslušník šlechtické rodiny z Želkovic, Milobor, se ještě v roce 1370 uvádí jako spolupatron kostela v Třebenicích. V roce 1404 se kostel uvádí jako farní. Tehdy zemřel farář Mořic, kterého vystřídal kněz Heřman. Jednou z patronů byla Ludmila ze Sulevic, která ještě v roce 1436 sídlila v Želkovicích. Tehdy podávala do kostela nového kněze Mikuláše z Úštěka, jenž nahradil zemřelého Jana.

Někdy v období baroka byla k jižní straně apsidy postavena předsíň, k níž vedlo schodiště. Na východní straně apsidy byla rovněž v neznámé době zbudována sakristie. Obě stavby jsou zakreslené na ocelorytu Franze Lorenze z počátku padesátých let 19. století. Žádná z nich se ale nehodila do projektu architekta Wetzla, podle něhož byla v letech 1852–1854 k rotundě přistavena nová loď v novorománském slohu. Proto byly obě budovy zbořeny. V téže době byly do rotundy proraženy stávající okenní otvory a zazděno okno v apsidě. V roce 1874 byla do současné podoby upravena zvonice nad vstupem do lodi. V roce 2010 prošel kostel rekonstrukcí.

Jádrem kostela je románská rotunda s apsidou. Do rotundy vede z jižní strany půlkruhový portál s pravoúhlým ústupkem. Vnější hrana byla po celém obvodu zdobená kamennými bobulemi; zachovaly se jen čtyři na vrcholu oblouku, zbytek byl neznámo kdy odsekán. Vnitřní hranu lemuje z větší části dochovaný obloučkový vlys. Oba tyto druhy dekoru jsou pro pozdně románskou architekturu typické. Rotundu kryje kuželová střecha s válcovou lucernou se čtyřmi páry půlkruhových oken. Interiér rotundy je zaklenutý kupolí, apsida je sklenutá konchou. Rotunda i apsida jsou každá osvětleny jedním párem obloukových oken. Ze středověkého období pochází výklenek sanktuária s hrotitým obloukem, umístěný v severním zdivu apsidy. Rotunda se do lodi otevírá půlkruhovým vítězným obloukem. Novorománská loď je uzavřena půlkruhovou valenou klenbou, osvětluje ji šest obloukových oken, tři po každé straně. V západní části lodi se nachází zděná kruchta, nesená třemi půlkruhovými oblouky.

Do východního zdiva apsidy je vsazena plastika tzv. Turka. Původně byla vybavena pokrývkou hlavy. Při rekonstrukci kostela v roce 1853 měla být odsekána, z čehož nakonec sešlo. Schematický náčrt plastiky pořídil v roce 1877 Jan Pudil.

Oltář v apsidě se dvěma sochami světců, oltářní menza a kazatelna pocházejí z 50. let 19. století. V roce 1772 byl do rotundy přenesen pozitiv z kostela v Libčevsi. Stávající varhany z dílny pražských varhanářů Rejny a Černého byly kolaudovány roku 1892.

Kostel je kulturní památkou:

Novorománský areál kostela se nachází na vyvýšeném místě, západně od centra obce Želkovice. Areál tvoří kostel sv. Petra a Pavla a ohradní zeď s branou.

kostel sv. Petra a Pavla

Pseudorománský kostel z roku 1857 pojímá původní románskou rotundu z roku 1240. Na podélnou loď kostela navazuje kruhový presbytář s apsidou. Presbytář se zděnou lucernou převyšuje loď. Ze štítu hlavního průčelí vychází hranolová věž na krakorcích.

ohradní zeď s branou

Liniová stavba ohradní zdi má polygonální tvar vymezený hranolovými sloupky s kamennou horní deskou. Mezi sloupky vede zeď, která je z vnější strany omítaná. Nakloněná koruna zdiva je tvořena cihlami. Vstupní dvoukřídlá brána je kovaná.

Původní evidenční list památky:

K pravoúhlé obdélné lodi, zděné a omítané, se na východě připojuje vyšší románská rotunda s lucernou a apsidou, z velkých kvádrů (zbytky omítky). Střecha sedlová krytá tašková, na rotundě a apsidě rovněž tašková. Západní štít průčelí završuje nástavec zvoničky. Boky lodi člení rovně systém lisen, spojených pod římsou obloukovým vlysem. 3 okna mají půlkruhové záklenky. Rotunda s dvěma okny v apsidě a dvěma na jižním boku, nového tvaru, s půlkruhovými záklenky. Rovněž okénka lucerny jsou nově upravená. Z původních detailů zachovala se na apsidě římsa s obloukovým vlysem a neurčitelný zbytek zapuštěné plastiky (hlava?), na rotundě na již. boku ústupkový portál, půlkruhem sklenutý a lemovaný oblouček vlysem, se čtyřmi bobulemi ve vrcholu vnější okosené archivolty. Uvnitř v lodi valená klenba a v západ. části kruchta na dvou sloupcích. V rotundě kopule, v apsidě konsola, dosedající na kamennou římsu. Triumfální oblouk o jednom ústupku má kamennou archivoltu.

21. XII. 1979 – Dle sdělení Dr. Sucheviče ohradní zeď kostela zbourána!

Další info:

Nevelká obec Želkovice na Lounsku v Ústeckém kraji, v níž je trvale hlášeno pouhých 87 obyvatel, se může pochlubit mimořádnou stavební památkou. Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla, v základu tvořený kamennou románskou rotundou s kruhovým půdorysem z roku 1230, stojí na návrší nad západním okrajem vesnice. K rotundě s výraznou kupolí byla mnohem později, až v polovině 19. století, přistavěna podle plánu inženýra Wetzla pseudorománská chrámová loď o průměru 5,4 metru. Celý kostel je zařízen ve stylu baroka, do zdiva je vsazena socha tzv. Turka. Před západním průčelím stojí na reliéfem zdobeném soklu socha sv. Josefa z roku 1762. Kostel je vyhledávaným turistickým objektem, v roce 1958 byl vyhlášen chráněnou kulturní památkou České republiky. Je obklopen hroby a pomníky místního hřbitova, nichž jsou pochovaní místní lidé.

O tom, že by u kostela stál svatý Josef, nikde jinde zmínka není. Jde snad o sochu, která dnes stojí přímo v obci? Proč je u obdélné přístavby udáván průměr? A zmiňovaná socha není sochou, jde o hlavu, která není ve zdivu kostela, jak by se snad z textu mohlo zdát, nýbrž ve východní straně apsidy. Prý jde o připomínku mongolských nájezdů v r. 1241 a tudíž ne Turka, ale Tatara. Kdo ví, kde je pravda…

Obecní web:

První zmínka o Želkovicích se v historických dokumentech objevila už v roce 1237, kdy se o ní psalo jako o majetku Šebestiána ze Želkovic. Její dominantou je římskokatolický filiální kostel svatého Petra a Pavla, který stojí na návrší nad západním okrajem vesnice. Jeho jádrem je románská rotunda s půlkruhovou oltářní nikou, postavená krátce po roce 1230. Interiér rotundy je zaklenutý kupolí, na rotundu navazuje novorománská chrámová loď  z let 1852 až 1853, postavená podle plánů inženýra Wetzla. Po dostavbě lodi se z rotundy stal presbytář, vyhrazený kněžím. Kostel je zařízen barokně, do zdiva je vsazena plastika tzv. Turka, která se dívá na východ. Tato památka je jednou z 28 dochovaných rotund, která je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou v České republice.

V roce 2010 došlo za pomoci ministerstva zemědělství České republiky k rekonstrukci této významné sakrální památky. I díky této záslužné akci se tato sakrální památka s novou bílou fasádou a žlutým lemováním stala ještě výraznější dominantou obce Želkovice a jejího širokého okolí.

Oprava je datována rokem 2010, ale jak ukazují detailní fotky, občas to vypadá, že proběhla snad už v minulém století (nebo se prostě jen tak úplně nevyvedla, jak je u nás obvyklé).