- Skalní reliéf Dívka na okraji zaniklého lomu pod Jedlovou
- Odpočivný kámen u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
- Skalní reliéf Had západně od Tupadel
- Skalní reliéf Sfinga u lesní cesty mezi Ješovicemi a Tupadly
- Jeskyně Harfenice a skalní reliéfy západně od Tupadel
- Skalní reliéfy u vstupu do Pekelského údolí
- Odpočivný kámen u hřbitova u Oseku
- Skalní reliéf Karla Theodora Körnera na Dutém kameni
- Skalní reliéfy Krista a Panny Marie s dítětem u Pavliček
- Skalní reliéfy u kaple na Kalvárii v Mařenicích
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u bývalého Neumannova mlýna (Trávník – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Naděje – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u Pustých kostelů (Lindava – Lužické hory)
- Skalní reliéf (nejen) rytíře (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)
- Reliéf Nejsvětější Trojice – Kamenný oltář (Lužické hory)
- Skalní reliéf Útěk do Egypta (Lužické hory)
- Skalní reliéfy v Dolní Světlé (Lužické hory)
- Skalní reliéf žebračka (Lužické hory)
- Další méně známé místo Libereckého kraje: skalní reliéfy v osadě Třídomí
- Skála smrti u Kunratic
- Skalní reliéf Korunování Panny Marie v Srbské Kamenici
Lužické hory patří mezi oblíbený cíl mnoha výletníků. Blízkostaré cesty z Kunratic u Cvikova do Mařenic se nalézá osada Třídomí. V jejím okolí lze zhlédnout unikátní, stovky let staré skalní reliéfy.
„Okolí Mařenic patří mezi nejpůvabnější oblasti Lužických hor. Najdete tu krásné ukázky lidové architektury a v krajině stopy předchozích generací,“uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Osada Třídomí měla dvě části, z nichž severní patřila k Mařeničkám a jižní ke Kunraticím. Počátkem minulého století zde ještě stála kaple sv. Prokopa a sedm domů, z nichž se zachovaly jen dva.
Cesta spojující obě části osady prochází údolím, na jehož východní straně kdysi vynikala mohutná pískovcová skála, nazývaná podle osady Dreihäuserstein. Kolem roku 1740 se skála zalíbila mařenickému truhláři a lidovému umělci Franzi Schierovi, který do ní vytesal překrásný reliéf Nejsvětější Trojice.
O několik desetiletí později tu místní kameníci založili lom a téměř celou skálu postupně odlámali, přičemž reliéf zachovali. Od staré cesty je vzdálen několik metrů a vede k němu krátká pěšinka, která se dá na zarostlém svahu snadno přehlédnout.
Pískovcový reliéf o rozměrech asi 4 x 3,5 metru je vypracovaný jako oltář. V jeho horní části je zobrazena Nejsvětější Trojice, obklopená hlavičkami andílků, dole je pod baldachýnem s královskou korunou znázorněna nebeská brána, v níž jako Královna nebes stojí Panna Marie s Ježíškem. Na sloupcích po stranách jsou vyryté letopočty 1904 a 1930, připomínající patrně renovace reliéfu.
Asi tři sta metrů severněji odtud je v dnes již nepoužívaném a zčásti zasypaném skalním úvozu staré cesty další reliéf, znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta, jehož autorem je zřejmě také Franz Schier. V mělkém výklenku je vytesaný obraz Josefa s oslíkem, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí, a celý výjev obklopují hlavičky andílků.