weby pro nejsevernější čechy

Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)

This entry is part 6 of 15 in the series Skalní reliéfy

Přímo v obci Radvanec se u silnice nachází skalní reliéf Ukřižování Krista, jediný široko daleko, který je památkově chráněn.

Tento reliéf vybočuje z řady v několika ohledech. Kromě zápisu mezi kulturní památky je specifický svou barevností, velikostí (spíš vlastně malostí) a umístěním na soukromém pozemku.

Na běžně dostupných fotografiích to není patrné, ale celý reliéf je poměrně miniaturní.

Nejvíc se dá najít na webu Národního památkového úřadu (byť se zdá, že dnešní situace tak úplně popisu zhruba z roku 2015 úplně neodpovídá):

Reliéf se nalézá přímo v obci přibližně dvě stě padesát metrů severním směrem od kaple sv. Antonína Paduánského po pravé straně komunikace procházející obcí a vedoucí i kolem kaple. Podél pravé strany této komunikace se nalézají skalní bloky vystupující ze svahu. Nedaleko obytného domu je situován reliéf Ukřižování.

Spodní část je přibližně jeden metr nad zemí, reliéf je poměrně široký, blízko jeho levé strany začíná oplocení soukromého pozemku. Reliéf bývá pravidelně zdoben květinami. Po jeho obou bočních stranách se nalézá po jednom výklenku. Výklenek na levé straně je menší než pravý a je opatřen v horní části uprostřed skobou.

Ve středu reliéfu je situován latinský kříž s titulaturou a s poměrně vysoko položeným příčným břevnem, na němž visí korpus Krista s rozpaženýma rukama a hlavou nachýlenou  a spočívající na pravém rameni. Krista halí pouze kolem beder obtočená rouška zavázaná po pravém boku na uzel, jejíž konec splývá podél stehna dolů. Kristovo tělo nese stopy bílé a rouška červené polychromie. Celá postava Krista je silně poškozena  a vyztužena dráty.

Vpravo opodál  kříže stojí Jan Evangelista oblečený v dlouhé zvlněné spodní roucho, přes ramena má přehozen dlouhý plášť splývající až k zemi. Na jeho zničené tváři jsou patrné zbytky šedé barvy. Ruce Jana Evangelisty jsou v gestu Pokání.

Nalevo, těsně u paty kříže, klečí Marie Magdalena, oblečena v dlouhý splývavý plášť. Ruce má sepnuté a zvednuté před sebe k modlitbě. Její hlava zcela chybí.

Za Kristem je patrná tesaná svatozář mandlového tvaru, zvaná mandorla, se zbytky zelenomodré barvy. Zbylé pozadí je modré a bílé. Zde se nachází řada otvorů vyplněných dřevěnými špalíčky, do nichž jsou zatlučeny hřebíky, které drží malé hvězdičky vystřižené z plechu.

Výjev Ukřižování je zasazen do architektonického rámce tvořeného z každé strany čtyřmi polosloupy bez entaze s vysokými několikrát odstupněnými hlavicemi. Polosloupy jsou částečně zakryty baldachýnem, bohatě zřaseným, který je poodhrnován postavami andělů. Jejich poprsí jsou již málo zřetelná a porostlá mechem.

Reliéf Ukřižování je poněkud nezvyklý díky neexistenci Panny Marie, která v obvyklém schématu Ukřižování bývá přítomna po Kristově pravici. Dataci a zhodnocení ztěžuje i restaurátorský zásah, který proběhl v polovině 70. let, kdy byl reliéf vyztužen dráty a doplněn hmotou s neznámým složením. Reliéf je stále častým terčem vandalských útoků.

Text: Petra Šternová

Plot podél silnice teoreticky zabraňuje přímému přístupu k reliéfu, tudíž jak je to aktuálně s jeho vandalským ničením, nemohu soudit. Barevnost (mělo by se jednat o pačokování vápennou maltou) je od textu mírně odlišná. Tváře Jana Evangelisty i Máří Magdaleny jsou kompletní. Na Kristovi nejsou žádné vyztužující dráty patrné. Mandorla je „zlatá“. Baldachýny, rozhrnované od polosloupů anděly, jsou velmi těžko patrné. Chybí část hlavy pravého anděla. Výklenky po stranách reliéfu jsem na místě vůbec nevnímal, našel jsem je na fotkách až díky výše uvedenému popisu. Pohledově levý je velmi mělký a splývá s okolím, v pravém, situovaném k reliéfu šikmo, visí uschlá kytice.

Při pohledu na fotky ve výše citovaném příspěvku je jasné, že proběhla oprava reliéfu. Nejsem si ale při pohledu na její už zase chátrající výsledek jist, nakolik byla odborná. Dle webu Drobné památky severních Čech proběhla oprava reliéfu v září 2006:

Před opravou byl reliéf porostlý mechem a zanesený nečistotami, některé části reliéfu byly poškozené nebo úplně chyběly. Obnovu provedl člen občanského sdružení Jan Fedorčák: reliéf byl očištěn a byla opravena poškozená místa. Opravu zaplatil Obecní úřad v Radvanci.

Dle mínění odborníků mohl být reliéf nejen vyjádřením zbožnosti, ale zároveň i jakýmsi orientačním bodem na předpokládané cestě z Prahy do Žitavy. O autorovi ovšem nic známo není, a datace se omezují na odhad éry baroka.

Series Navigation<< Skalní reliéf (nejen) rytíře (Radvanec – Lužické hory)Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory) >>
Tagy