weby pro nejsevernější čechy

Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)

This entry is part 20 of 27 in the series Skalní reliéfy, kamenné kříže

Nedaleko obce Radvanec, na začátku Údolí samoty, pod Panenskou skalou, se v ohybu cesty nachází skalní reliéf Krista po Bičování.

Od Radvance po modré, od Nového Boru po zelené. U křížku se značky střetávají a vedou kolem rekreačního objektu Hájenka Samota (bývalá hraběcí hájovna z roku 1836) ke vstupu do Údolí samoty. Na cestě pod Čertovou a Panenskou skalou je ve výklenku k vidění poměrně netypický výjev stojícího Krista po Bičování.

Jak už to bývá, ví se toho o něm pramálo. Jindy obsažený web o Lužických horách je tentokrát velestručný:

U cesty v sedle pod skalami je do vyčnívající skály vytesaný výklenek neznámého stáří se zajímavou lidovou plastikou Krista bičovaného u sloupu, nazývanou dříve „Martersäule“. Nad výklenkem je upevněn malovaný obrázek Panny Marie s Ježíškem.

O nic sdílnější není ani web Národního památkového úřadu:

Vysoký reliéf s tématikou Krista po Bičování se svým pojetím téměř blíží volné soše. Postavu Zbičovaného Krista nalezneme v poměrně hlubokém výklenku ve zvláště příhodném skalním bloku v ohybu cesty necelý 1 km od nejbližšího Radvance při lesní cestě směřující tzv. Údolím vzdechů či samoty ke Cvikovu. Romantiku místa podtrhuje dole pod cestou tekoucí Dobranovský potok. Spodní část reliéfu se nalézá přibližně 1,5 m nad terénem cesty. Hlubokou niku s postavou Krista rámují z každé strany dvojice polosloupů s úseky římsy. Rámování po stranách rozšiřují ještě motivy volut a rostlinných ornamentů. Nad úseky říms se lze setkat se dvěma andělskými okřídlenými hlavičkami. Ústřední figura představuje poměrně běžný ikonografický motiv, když zobrazuje Krista oděného jen bederní rouškou a připoutaného ke sloupu, u něhož byl krátce předtím bičován. Nad vlastním reliéfem je do rostlé skály vytesána ještě obdélná prohlubeň, která byla nedávno opatřena malovaným obrázkem s Madonou.

V literatuře se o bohatě dekorovaném reliéfu Krista po Bičování prozatím nepodařilo najít zmínku. Vzhledem k charakteru tvarosloví, dekoru i samotné Kristovy postavy však lze důvodně předpokládat jeho vznik ještě v průběhu 18. století.

Text: Petra Šternová

V roce 2015, kdy jsem viděl reliéf poprvé, byl nad Kristem obrázek sv. Huberta a na pravé straně obrázek pro mne neidentifikovatelného svatého (snad sv. Josef s Jezulátkem?). Obrázek Panny Marie je až na fotkách z roku 2020, visí vlevo od výklenku v profilovaném dřevěném rámu.

Kniha Znamení víry v krajině podstávkových domů se reliéfu věnuje na straně 50 a zdůrazňuje, že Ježíš není ke sloupu připoután: „Dávám svůj život dobrovolně.“ (Jan 10, 18).

Series Navigation<< Kamenný (Stübelův) kříž v lese západně od StudenéhoReliéf Nejsvětější Trojice – Kamenný oltář (Lužické hory) >>
Tagy