- Soubor čtyř kamenných křížů (0426, 0723, 0724, 0725) v Knínicích
- Skalní reliéf Dívka na okraji zaniklého lomu pod Jedlovou
- Kamenné kříže u kostela svatého Mikuláše v Milhostově (0040 + 0041 + 0050)
- Kamenné kříže na křižovatce západně od Milhostova (0038 + 0039)
- Kamenný kříž 0059 jižně od Tomášova u Mikulášovic
- Kamenný kříž 0310 u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
- Odpočivný kámen u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
- Skalní reliéf Had západně od Tupadel
- Skalní reliéf Sfinga u lesní cesty mezi Ješovicemi a Tupadly
- Jeskyně Harfenice a skalní reliéfy západně od Tupadel
- Kamenný kříž 0216 na rozcestí severozápadně od Černýše
- Skalní reliéfy u vstupu do Pekelského údolí
- Kamenný kříž 0742 v parku v Mostecké ulici ve Vtelně
- Kamenný kříž 0741 v parku v Mostecké ulici ve Vtelně
- Kamenný kříž 0227 v parku v Mostecké ulici ve Vtelně
- Kamenný kříž 0407 v Rabštejně nad Střelou
- Odpočivný kámen u hřbitova u Oseku
- Kamenný kříž 0060 v Brtníkách
- Skalní reliéf Karla Theodora Körnera na Dutém kameni
- Kamenný kříž 0425 za kostelem svatého Havla ve Chlumci
- Kamenný kříž 0360 u kostela svatého Havla ve Chlumci
- Kamenný kříž 0726 u kostela svatého Havla ve Chlumci
- Veroničin kříž u lesní cesty jihozápadně od Kamenické Stráně
- Kamenný kříž u Dubé (0590)
- Kamenný kříž 0503 v Železném Brodě
- Skalní reliéfy Krista a Panny Marie s dítětem u Pavliček
- Skalní reliéfy u kaple na Kalvárii v Mařenicích
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u bývalého Neumannova mlýna (Trávník – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Naděje – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u Pustých kostelů (Lindava – Lužické hory)
- Skalní reliéf (nejen) rytíře (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Kamenný (Stübelův) kříž v lese západně od Studeného
- Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)
- Reliéf Nejsvětější Trojice – Kamenný oltář (Lužické hory)
- Skalní reliéf Útěk do Egypta (Lužické hory)
- Skalní reliéfy v Dolní Světlé (Lužické hory)
- Další méně známé místo Libereckého kraje: skalní reliéfy v osadě Třídomí
- Skalní reliéf žebračka (Lužické hory)
- Skála smrti u Kunratic
- Skalní reliéf Korunování Panny Marie v Srbské Kamenici
Na modré turistické značce nazvané Okruh V. Levého na trase mezi Liběchovem a Tupadly jihozápadně od Tupadel se v lese nachází jedno z tesaných děl sochaře Václava Levého, jeskyně Harfenice a kolem ní četné skalní reliéfy.
Infotabulka na místě uvádí:
Vznik tohoto díla je datován mezi roky 1840 až 1845. Levý zde vytesal reliéfy 4 lidských hlav, zdobnou umělou jeskyni (často nazývaná „U ještěra“) a ženu s harfou. V době, kdy Levý tvořil toto dílo, byl motiv ženy vydělávající si na obživu hrou na harfu zcela běžný. Bohužel harfenice dostála dílem času a vandalů největší újmy a rozpoznat její tvary je stále těžší.
S poslední větou bohužel nelze než souhlasit, protože v sedícím obrysu ženy by těžko někdo hledal hráčku na harfu.
Jedná se o kulturní památku v rámci souboru sochařských děl vytesaných do skal. Památkový katalog uvádí:
Rozsáhlý cyklus vytesaný po obvodu nízké pískovcové skalky z její jižní a západní strany v pásu cca 20 m. Hlavní postava Harfenice zobrazuje sedící ženu v lehce nadživotní velikosti, obklopenou řadou pitvorných obřích tváří umístěných až u země. Cyklus pokračuje plynule dále od cesty stylizovanou jeskyní, jejíž vchod je rámován řadou menších tváří.
Různé zdroje se v detailech popisu rozcházejí:
Soubor reliéfů od Václava Levého dostal svůj název podle ústřední postavy, sedící dívky s harfou. Soubor dále obsahuje pět monumentálních hlav a jeskyni s hlavami sfing na portále.
Pískovcový blok Harfenice se nachází cca 2 km severozápadně od Želíz, při široké lesní cestě. Na skále jsou zpodobněny reliéfy lidských hlav, vedle nich pak jeskyňka a u ní reliéf ženy s harfou. Podoba Harfenice se v současnosti dá spíše odhadnout než vidět v plné kráse. Struny malé harfy jsou ale stále zřetelné.
Všechny tyto pískovcové sochy vytesal jediný člověk – Václav Levý, někdejší kuchař ze zámku v Liběchově. Sochal pro své potěšení ve volném čase v letech 1840 až 1845. Používal k tomu klasické náčiní, které je pro tesání pískovců jednodušší – stačila mu sekyrka a malý krumpáček. Tam, kde jsou pískovce hodně železité a masivní používal pravděpodobně sekáč a paličku.
