weby pro nejsevernější čechy

Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)

This entry is part 8 of 16 in the series Skalní reliéfy

Na cestě, vedoucí z Radvance k rozcestí k Údolí samoty či k Havraním skalám, značené modrou turistickou značkou, se v zanedbaném úvozu pod úrovní dnešního terénu skrývá skalní reliéf Ukřižování Krista.

Terénní situace trochu připomíná stav u reliéfu Útěku do Egypta. Cesta dnes vede o kus vedle, hodně vysoko nad původním terénem. Tady ale značka obchází reliéf horem po asfaltu, do pustnoucího úvozu k reliéfu je třeba se spustit „na vlastní nebezpečí“.

Informační situace stejná jako u všech ostatních reliéfů v okolí. O zobrazené Kalvárii se neví v podstatě nic. Web o Lužických horách jej zmiňuje jedinou větou:

Větší reliéf Kalvárie je ve starém úvozu na severním konci obce pod dnešní cestou k Údolí samoty.

Na webu Národního památkového úřadu lze najít alespoň něco:

Reliéf Ukřižování se nalézá nedaleko posledního domku obce Radvanec ve staré, dnes již nepoužívané cestě směřující severním směrem a tesané v pískovcových blocích. Stěny reliéfu jsou v okolí reliéfu pečlivě hladce opracované a vysoké téměř čtyři metry. Při levé straně cesty nalezneme zhruba dva a půl metru vysoký reliéf v této oblasti obvyklé tématiky Ukřižování s životními postavami. Reliéf je zahlouben v mělké nice, střed kompozice tvoří mohutný kříž s korpusem Krista s bederní rouškou. Kolem kříže se lze setkat se třemi postavami představujícími zřejmě klasický kompars této ikonografické scény – tedy vlevo Pannu Marii, u paty kříže klečící sv. Máří Magdalénu a vpravo snad postavu sv. Jana Evangelisty (pokud ovšem nejde o třetí z Marií). Na pozadí reliéfu se objevují nezřetelné zbytky architektur domů. Nedaleko reliéfu na stěnách cesty se lze setkat s letopočty 1739, 1741 a několika monogramy.

Doposud literaturou opomíjený reliéf Ukřižování by bylo možné datovat v souvislosti se vznikem cesty tesané v pískovcových blocích. Na stěnách cesty se objevují letopočty 1739 a 1741, snad tedy reliéf zatím neznámého autora vznikl někdy v této době, kolem poloviny 18. století.

Text: Petra Šternová

Podle odborníků by snad reliéf mohl být nejen výrazem zbožnosti, ale i jakýmsi orientačním bodem na předpokládané cestě z Prahy do Žitavy. O mohutném výklenku vlevo od reliéfu je uvažováno jako o tzv. špéře – ty sloužily dříve k přehrazení cesty. „Protože to byla dálková komunikace, něco jako dnešní D1, tak tu cestu bylo nutné tarasit,“ vysvětluje Kamil Podroužek. Tarasení sloužilo nejen k vybírání cel a mýtného, ale také zabraňovalo nebo alespoň zpomalovalo průchod vojsk. Vzhledem k blížící se Prusko-rakouské válce to bylo velmi důležité. Bez mučení se přiznám, že v protilehlé stěně jsem si žádného obdobného zářezu nevšiml…

Za rohem (za uskočením skály) jsou dveře do sklípku (podobných je v okolí na desítky).

Jak je snad z fotografií patrné, stav reliéfu není dobrý. Mech, lišejník, kapradí. Detaily místy setřené. A úvoz zarůstá nálety, je otázkou času, kdy se dostanou až na úroveň Kalvárie.

Dle webu Drobné památky severních Čech:

Mohutný asi 3 m vysoký reliéf je vytesaný na ploše sesekané pískovcové skály v mělkém výklenku. Oprava reliéfu proběhla v září 2006. Před obnovou byl reliéf porostlý mechem a zanesený nečistotami. Obnovu a očištění reliéfu provedl člen občanského sdružení Jan Fedorčák. Náklady zaplatil Obecní úřad v Radvanci.

Series Navigation<< Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory) >>
Tagy