- Soubor čtyř kamenných křížů (0426, 0723, 0724, 0725) v Knínicích
- Skalní reliéf Dívka na okraji zaniklého lomu pod Jedlovou
- Kamenné kříže u kostela svatého Mikuláše v Milhostově (0040 + 0041 + 0050)
- Kamenné kříže na křižovatce západně od Milhostova (0038 + 0039)
- Kamenný kříž 0059 jižně od Tomášova u Mikulášovic
- Kamenný kříž 0310 u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
- Odpočivný kámen u kostela Povýšení svatého kříže v Údlicích
- Skalní reliéf Had západně od Tupadel
- Skalní reliéf Sfinga u lesní cesty mezi Ješovicemi a Tupadly
- Jeskyně Harfenice a skalní reliéfy západně od Tupadel
- Kamenný kříž 0216 na rozcestí severozápadně od Černýše
- Skalní reliéfy u vstupu do Pekelského údolí
- Kamenný kříž 0742 v parku v Mostecké ulici ve Vtelně
- Kamenný kříž 0741 v parku v Mostecké ulici ve Vtelně
- Kamenný kříž 0227 v parku v Mostecké ulici ve Vtelně
- Kamenný kříž 0407 v Rabštejně nad Střelou
- Odpočivný kámen u hřbitova u Oseku
- Kamenný kříž 0060 v Brtníkách
- Skalní reliéf Karla Theodora Körnera na Dutém kameni
- Kamenný kříž 0425 za kostelem svatého Havla ve Chlumci
- Kamenný kříž 0360 u kostela svatého Havla ve Chlumci
- Kamenný kříž 0726 u kostela svatého Havla ve Chlumci
- Veroničin kříž u lesní cesty jihozápadně od Kamenické Stráně
- Kamenný kříž u Dubé (0590)
- Kamenný kříž 0503 v Železném Brodě
- Skalní reliéfy Krista a Panny Marie s dítětem u Pavliček
- Skalní reliéfy u kaple na Kalvárii v Mařenicích
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u bývalého Neumannova mlýna (Trávník – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Naděje – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista u Pustých kostelů (Lindava – Lužické hory)
- Skalní reliéf (nejen) rytíře (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Skalní reliéf Ukřižování Krista (Radvanec – Lužické hory)
- Kamenný (Stübelův) kříž v lese západně od Studeného
- Skalní reliéf Krista po Bičování (Lužické hory)
- Reliéf Nejsvětější Trojice – Kamenný oltář (Lužické hory)
- Skalní reliéf Útěk do Egypta (Lužické hory)
- Skalní reliéfy v Dolní Světlé (Lužické hory)
- Další méně známé místo Libereckého kraje: skalní reliéfy v osadě Třídomí
- Skalní reliéf žebračka (Lužické hory)
- Skála smrti u Kunratic
- Skalní reliéf Korunování Panny Marie v Srbské Kamenici
V centru obce Milhostov na Chebsku na travnaté ploše u kostela svatého Mikuláše stojí trojice kamenných (smírčích) křížů 0040 + 0041 + 0050.
Kamenné kříže, mnohdy souhrnně a nesprávně zahrnované do kategorie „smírčí“, mají většinou několikanásobně smutnou minulost. Bývají připomínkou nejrůznějších neblahých událostí, jenže připomínkou poněkud slepou – většinou se totiž neví, jakou. Jak je psáno v úžasné knize Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska, za níž stojí tvůrčí tým René Bělohorský, Natálie Belisová, Petr Bořil a další spolupracovníci: Kontinuita byla přerušena. Listinné záznamy zpustošily války … staří hospodáři byli nuceni opouštět své grunty … kámen se dá použít na něco jiného, mnohem užitečnějšího. Těžko se pak hledají sebemenší zmínky o účelu těchto starých památek. Paměť krajiny selhává…
Přesto jsou tyto „drobné“ památky předmětem zájmu širokého spektra lidí, ba některé jako v tomto případě předmětem památkové ochrany:
Tři monolitické kamenné kříže prosté jakéhokoliv nápisu či reliéfu, zhotovené ze žuly. Drobné památky lokálního významu.
Podle Památkového katagu jsou chráněny od 3. 5. 1958, zapsanou památkou ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek Západočeského kraje jsou od roku 1987 ->
Na specializovaných webech se lze dočíst:
0040 Milhostov
Rozměry: 149 x 144 x 35 cm
Popis: mohutný kamenný kříž.
0041 Milhostov
Rozměry: 115 x 70 x 24 cm
Popis: menší kříž. typově podobný tlapatým křížům, hrany obroušené.
0050 Milhostov
Rozměry: 73 x 90 x 28 cm
Popis: precizně opracovaný kříž.
Přesun: z Vackovce, tam stál na místě, o kterém je zápis v městské knize v Chebu o násilném skutku v roce 1483.
Stanoviště: u hřbitovní zdi kostela sv. Mikuláše.
Kříž č. 0040
Výška 140
Šířka 143
Tloušťka 32
Kříž č. 0041
Výška 109
Šířka 71
Tloušťka 22
Köhler – 10 und 11.
A. Stehen an der nördlichen Seite des Mühlessner Friedhofs.
B. Beide Granit.
C. 1,40 cm hoch, 1,40 cm breit; der andere 70 cm hoch, 70 cm breit.
D. Sehr verwittwrtes Aussehen, läßt auf ein ganz besonderes Alter schließen.
Wilhelm – MITTH 1901 – 6. und 7. Im Dorfe Mühlessen, an der Nordseite des sich um die Kirche ziehenden Friedhofes. Kreuz 7 ist 160 Cm. hoch, 143 Cm. breit. Vgl. hiezu bezuglich der Größe die unter 1 gemachte Bemerkung. Der Ort wird urkundlich bereits im Jahre 1393 als (8.) Parochie des Egerlandes mit mehreren zugehörigen Dörfen
genannt.
Šrámek – 51. V Milhostově (Mühlessen) na návsi před hřbitovní zdí obklopující starobylý kostel, stojí 2 kříže. Oba prý pocházejí z dob husitských válek, kdy husité, táhnoucí zdejší krajinou, vyplenili i zdejší kostel.
Dreyhausen – 109 – Mühlessen: Zwei Steinkreuze vor der Kirche. Volksdeutung nicht erfragbar.
Kříž č. 0050
Výška 72
Šířka 90
Tloušťka 27
Původně stával ve Vackovci (Watzgenreuth). Byl nalezen v místě, o kterém je zápis v městské knize v Chebu o násilném skutku v roce 1483.
Köhler – 20.
A. 400 Schritte über Watzkenreuth, auf dem den Watzkenreuthern gemeinschaftlichen Feldweg, welcher in die Teichfelder führt.
B. Granit.
C. 1,1 cm hoch, 85 cm breit und 28 cm dick.
D. Er ist der regelmäßigste Kreuzstein, den ich bis jetzt angetroffen habe, und nach dem großen Döbaer Kreuzstein (Nr. 1) der schönste. Die Kreuzesarme sind kubisch zugehauen, daher die regelmäßige Gestalt.
Wilhelm – UE 1902 – 28. Watzgenreuth. (Köhler 20.)
Dreyhausen – 127 – Watzkenreuth: Etwa vierhundert Schritte über dem Ort auf dem Feldweg, welcher in die „Teichfelder“ führt.
Siehe: Köhler, Unser Egerland, 3. Jahrgang, 1899, S. 37.
Šrámek – 237. Vackovec (Watzgenreuth) asi 250 m od statku ve Vackovci vpravo silnice na rozcestí polních cest. Kříž 120 cm vysoký žulový leží nyní uražený traktoristou, který z bravury zkoušel na něm sílu pásového traktoru – vraziv do něho. Jest uražený u samé paty, jak šipkou označeno.
