Soubor čtyř kamenných křížů (0426, 0723, 0724, 0725) v Knínicích

Oplocení pomníku obětem Velké války vlevo před kaplí svatých Jana a Pavla u silnice v Knínicích tvoří čtveřice kamenných (smírčích) křížů.

Města, obce a osady… Od A do Ž na Ústecku uvádí:

Před svatyní pojí řetězy 4 chráněné smírčí kříže zazděné do ohrazení pomníku obětem 1. sv. války (1914 – 18). Některé prameny původ kladou do r. 1683, jiné do doby Soběslavova vítězství (1126). Badatel Emil Neder (* 11. 9. 1867 Nové Město pod Smrkem [Neustadt an der Tafelfichte] – † 15. 11. 1939 Jedlka [Höflitz]) vypátral (1896), že 3 spočívaly u pošty (k Nakléřovu), jeden s vročením 1683 (?). Hrubě opracované, s petroglyfy meče (č. 1), kuše (3), třetí (4) sotva k rozeznání (snad nůž) a čtvrtý se symbolem dlouhého nože (2) stával v zahradě domu poblíž školy.

Kol. r. 1900 byly první 3 sneseny ke kapličce, když se po r. 1918 odhaloval památník padlým, byl sem přemístěn i poslední. Ve 20. roč. časopisu Erzgebirgs-Zeitung (Krušnohorské noviny) je dokumentoval (1899) – v souhrnu Alte Steinkreuze im nordwestlichen Böhmen – prof. Franz Xaver Wilhelm (* 30. 10. 1856 Vikletice [Wikletitz] – † 29. 10. 1940 Loket) a v létě 1936 archivář, fotograf a spoluzakladatel ústeckého vlastivědného sdružení ‘Deutscher Heimatbund’ Franz Queißer (* 28. 7. 1876 Stará Skalka [Alt Kalken] – † 25. 8. 1945 Beyern).

Památkový katalog:

Soubor čtyř křížů je umístěn před kaplí sv. Jana a Pavla v centru obce na jihozápadní straně místní průjezdní komunikace. Současné umístění není původní, první tři na toto místo byly přeneseny kolem roku 1900, čtvrtý po roce 1918.

Kříže zmiňuje starší německá vlastivědná literatura a v roce 1901 byly vytvořeny jejich rytiny a publikovány v Erzgebirge Zeitung, zachyceny jsou i v akvarelech Karla Šrámka (1900-1957) či fotografiemi Franze Queissera z roku 1936. Pravděpodobně již při jejich osazování do zídky před pomníkem byly kříže spojeny kovovým řetězem a brankou, jak je to zachyceno na akvarelu K. Šrámka z roku 1933 i fotografiích F. Queissera z roku 1936.

Vlastivědný pracovník Emil Neder uvedl v roce 1896, že tři kříže stávaly u poštovní stanice na Nakléřov, jeden má letopočet 1683 (?). Jsou velice hrubě opracované a na přední straně nesou vryp meče a kuše. O třetím se udává, že vryp je sotva k rozeznání. Čtvrtý kříž s vrypem nože stával v zahradě domu nedaleko školy.

Kolem roku 1900 byly prvé tři kříže přemístěny ke kapličce.

Po roce 1918, když se stavěl pomník padlým, byl i poslední kříž přemístěn na nynější místo.

Čtyři pískovcové smírčí kříže jsou součástí čelní ohradní zídky prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce. Kříže byly již dříve několikrát přemístěny, než byly kolem roku 1926 osazeny v zídce. První kříž zleva někdy v minulosti přeražen, při znovu sesazování došlo k mírnému posunu obou částí vůči sobě. Na čelní straně rytina meče. Druhý kříž zleva má na čelní straně rytinu nože, třetí kříž zleva rytinu kuše a čtvrtý kříž opět rytinu nože.

Soubor čtyř smírčích křížů, jejichž vznik je kladen přibližně do 16. století, má i přes své druhotné umístění nespornou vysokou kulturně- historickou hodnotu.

Smírčí kříže patří do souboru drobných památek- krajinotvorných prvků, původně souvisejících buď s orientací nebo upozorňujících na pamětihodnou událost. Řadí se k nejstarším a bezpochyby nejzajímavějším památkám právního života středověkých a raně novověkých Čech a Moravy.

Tyto kříže jsou svébytným projevem středoevropské kultury a spoluvytváří paměť místa a identitu kraje. Bývaly vztyčovány jako symbol a výraz pokání za spáchaný zločin. Souvislost s konkrétní smírčí smlouvou však bývá prokázána jen vzácně.

smírčí kříž I.

V souboru smírčích křížů umístěných v ohradní zídce prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce se nalézá jako první od jihovýchodu. Jedná se o hrubě tesaný kamenný kříž s vrypem ve tvaru meče.

Původní stanoviště smírčího kříže není známo (vlastivědný pracovník Emil Neder však v roce 1896 uvedl, že tři kříže stávaly u poštovní stanice na Nakléřov, jeden má letopočet 1683 (?).

Pískovcový smírčí kříž o rozměrech 122 x 90 x 26 cm je od roku 1926 součástí čelní ohradní zídky prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce. Stojí ve skupince čtyř křížů spojených řetězem (pohledově první zleva od přímého přístupového schodiště). Hrubě tesaný kamenný kříž celkem pravidelných tvarů má na čelní straně téměř neznatelný petrogryf meče. Kříž byl v minulosti přeražen, při znovu sesazování došlo k mírnému posunu obou částí vůči sobě.

smírčí kříž II.

V souboru smírčích křížů umístěných v ohradní zídce prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce se nalézá jako druhý od jihovýchodu. Hrubě tesaný kamenný kříž s vrypem ve tvaru nože.

Původní stanoviště smírčího kříže není známo (vlastivědný pracovník Emil Neder však v roce 1896 uvedl, že stával v zahradě domu nedaleko školy).

Po roce 1918, když se stavěl pomník padlým, byl tento smírčí kříž přemístěn na nynější místo.

Pískovcový smírčí kříž o rozměrech 143 x 80 x 30 cm je od roku 1926 součástí čelní ohradní zídky prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce. Stojí ve skupince čtyř křížů spojených řetězem (pohledově druhý zleva od přímého přístupového schodiště). Hrubě tesaný kamenný kříž má na čelní straně vryp ve tvaru nože.

smírčí kříž III.

V souboru smírčích křížů umístěných v ohradní zídce prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce se nalézá jako třetí od jihovýchodu. Hrubě tesaný kamenný kříž s vrypem ve tvaru samostřílu.

Původní stanoviště smírčího kříže není známo (vlastivědný pracovník Emil Neder však v roce 1896 uvedl, že tři kříže stávaly u poštovní stanice na Nakléřov, jeden má letopočet 1683 (?).

Pískovcový smírčí kříž o rozměrech 144 x 80 x 29 cm je od roku 1926 součástí čelní ohradní zídky prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce. Stojí ve skupince čtyř křížů spojených řetězem (pohledově první zprava od přímého přístupového schodiště). Hrubě tesaný kamenný kříž s nohou a hlavou do klínu. Na čelní straně je do hloubky vysekána kuše. Na horní části svislého břevna a na pravém rameni jsou patrné mělké jamky.

smírčí kříž IV.

V souboru smírčích křížů umístěných v ohradní zídce prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce se nalézá jako první od severozápadu. Hrubě tesaný kamenný kříž s velmi setřelým vrypem, pravděpodobně ve tvaru nože.

Původní stanoviště smírčího kříže není známo (vlastivědný pracovník Emil Neder však v roce 1896 uvedl, že tři kříže stávaly u poštovní stanice na Nakléřov, jeden má letopočet 1683 (?).

Pískovcový smírčí kříž o rozměrech 123 x 82 x 21 cm je od roku 1926 součástí čelní ohradní zídky prostoru památníku obětem padlým v I. světové válce. Stojí ve skupince čtyř křížů spojených řetězem (pohledově druhý zprava od přímého přístupového schodiště). Hrubě tesaný kamenný kříž latinského typu. Na čelní straně má nejasnou rytinu, která je vykládána jako obraz nože.

Podle webu, který se věnuje těmto památkám:

Kříž č. 1 (0426) je ve skupině první zleva při pohledu ze silnice.
Výška 124 cm / Šířka 90 cm / Tloušťka 30 cm
NPÚ – katalogové číslo: 1000155525, číslo ÚSKP: 43253/5-295 Kříž byl přeražen, při sesazení posunut.

Literatura: Dreyhausen – 22 / Queisser – 64 / Šrámek – 77, 24294 / Wilhelm – EZ 1899 – 24 / Wilhelm – EZ 1901 – 18

Kříž č. 2 (0723) je ve skupině druhý zleva.
Výška 140 cm / Šířka 80 cm / Tloušťka 30 cm
NPÚ – katalogové číslo: 1000155525, číslo ÚSKP: 43253/5-295
Na kříži je rytina nože.

Literatura: Dreyhausen – 22, foto – 2 / Queisser – 64 / Šrámek – 77, 24294 / Wilhelm – EZ 1899 – 22 / Wilhelm – EZ 1901 – 17

Kříž č. 3 (0724) je ve skupině třetí zleva.
Výška 145 cm / Šířka 80 cm / Tloušťka 28 cm
NPÚ – katalogové číslo: 1000155525, číslo ÚSKP: 43253/5-295
Na kříži je rytina kuše.

Literatura: Dreyhausen – 22, foto – 3 / Queisser – 65 / Šrámek – 77, 24294 / Wilhelm – EZ 1899 – 23 / Wilhelm – EZ 1901 – 16

Kříž č. 4 (0725) je ve skupině zcela vpravo.
Výška 122 cm / Šířka 80 cm / Tloušťka 24 cm
NPÚ – katalogové číslo: 1000155525, číslo ÚSKP: 43253/5-295
Na kříži je rytina nože.

Literatura: Dreyhausen – 22 / Queisser – 65 / Šrámek – 77, 24294 / Wilhelm – EZ 1901 – 19