weby pro nejsevernější čechy

Hrob Ferdinanda Schwarze na hřbitově ve Stráži nad Nisou

Na hřbitově ve Stráži nad Nisou je pod stromy skryt nenápadný hrob Ferdinanda Schwarze.

Jedná se trochu překvapivě o kulturní památku:

Náhrobek náleží přední osobnosti celorakouského vedení sociálně demokratické dělnické strany Ferdinandu Schwarzovi (1852-1906). Ten byl původně pohřben mezi chudinu, současný náhrobek pochází z roku 1956.

Původní evidenční list památky:

Hrob o několika deskách z umělého kamene stupňovitě kladených, v pozadí obdélný náhrobní kámen se skloněnou černou deskou a nízkými křidélky po stranách.

Nápis: Průkopník socialismu / Vorkämpfer des Sozialismus / Ferdinand / Schwarz / 1852-1906

Zemřel v bídě v Liberci, pohřben mezi městskou chudinou. Náhrobek osazen v roce 1956, do Stráže nad Nisou přenesen v roce 1969 při rušení hřbitova v Ruprechticích, nynější úprava hrobu z roku 1975.

O Ferdinandu Schwarzovi podrobně zde ->

Schwarz Ferdinand, 22. 3. 1852 Starý Habendorf (dnes Stráž nad Nisou) – 15. 12. 1906 Liberec, německý politik a novinář v severních Čechách; průkopník sociálně demokratického hnutí v českých zemích. 1869 se vyučil pekařem u svého otce, po němž později převzal pekařskou živnost; 1869-70 byl na zkušené v Bavorsku a Rakousku. 1870 se účastnil založení čtenářského kroužku Bildungstufe (Vzdělanost) ve Stráži nad Nisou a stal se jeho místopředsedou, posléze předsedou. Spolek, první svého druhu na Liberecku, měl rozsáhlou knihovnu a byl vzorem pro ustavení dalších obdobných vzdělávacích organizací v širokém regionu. 1874 se podílel na vzniku Sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku a v následujících letech patřil k jejím vedoucím představitelům. 1874-75 vydával v Liberci časopis Arbeiterfreund. 1877-80 stál v čele libereckého vedení celorakouské sociální demokracie a 1878-81 řídil s J. Schillerem její ústřední orgán – měsíčník Sozialpolitische Rundschau. Udržoval těsné kontakty s českými sociálními demokraty, zejména s J. B. Peckou a Ladislavem Zápotockým; aktivně se podílel na založení Českoslovanské sociálně demokratické strany a účastnil se jejího břevnovského ustavujícího sjezdu v dubnu 1878 (v důsledku toho 1879 několik měsíců vězněn). Usiloval o překonání česko-německého nacionálního antagonismu a o dělnou spolupráci všech národnostních skupin v rakouské sociální demokracii; odmítal anarchismus. 1881-82 člen provinčního německo-českého vedení sociální demokracie na Liberecku. 1882 spolu s padesáti sociálními demokraty obou národností zatčen a zemským soudem v Praze odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Následkem své politické činnosti i perzekuce se zadlužil a 1890 byl nucen prodat pekařskou živnost a všechen majetek ve Stráži nad Nisou. Odstěhoval se do Liberce, kde pracoval jako obchodní zástupce mlýna.

Tagy