weby pro nejsevernější čechy

Trasa 20 – Jiřetín pod Jedlovou – Jedlová – Tolštejn

Článek je součástí seriálu Turistické trasy na pravém i levém břehu Labe

Další místa, která snad z Výběžku zná každý. Spousta možností, jak se k nim dostat, jak je propojit, jaké počasí si vybrat. Pojďte ochutnat Lužické hory (a Tolštejnské panství).

Zpočátku jsem prochodil spíš místa blízká a známá, trasa s číslem 20 nebyla žádnou výjimkou. Nalistujte strany 42 a 43 v parádní brožuře nebo to zkuste podle následujících řádků.

Do popisu se ze všech variant vejde sotva jedna, těch 8 určených řádků byl zabijácký limit. K tomu navíc regule, kudy a jak, kterým jsem se občas vymknul, ale nesměl to přiznat… Přes Jiřetín jezdí bus, k vlaku je to štráf cesty. Navíc pro neznalé může být poněkud matoucí, že nádraží nesoucí jméno obce se ve skutečnosti nachází takřka na rozmezí Horního a Dolního Podluží. Já si to zjednodušil, přijel jsem na náměstí autem (což ale zase znamenalo se na stejné místo vrátit).

Od infocentra po zelené (ta vede „zdola“ přes již zmíněné vlakové nádraží) do narůstajícího kopce k místní křížové cestě. Máme jich tu v regionu víc než dost, ale tahle je prostě nejprofláklejší, nejfotografovanější a mezi své památky ji občas radostně řadí třeba i Liberecký kraj. Těžko bych se dopočítal, kolikrát jsem tuhle cestu šlapal nahoru (a brzy předpokládám zas, velikonoční čtení se pomalu blíží). S pokračováním dále po zelené po hřbetu s nádherným výhledem do kraje je to slabší, tudy už jsem šel podstatně méně. Měl bych se sem někdy v příhodný čas vrátit, borůvčího je tady při cestě pořád dost.

Rozcestí Sjezdovka. Zelená uhýbá vlevo pod kopcem, takže přecházím na červenou a začínám stoupat. Krajina se otevírá, kopců kolkolem, že oči přecházejí. Dole už bylo celkem jaro, tady se mi ale začíná kouřit od pusy a leckde tu ještě visí rampouchy. Nahoře u rozhledny leží zbytky sněhu, což ovšem nebrání šmejdit po okolí německým výletníkům na vozíčcích, které sem po strmé silničce vyvezla dodávka. Výstup na vrchol rozhledny vynechávám, zážitek ze západu slunce při jednom z výletů s ÓPéeSkou bych stejně nepřekonal, a ono i tak je toho vidět dost a dost. Stačí třeba popojít kousek za rozhlednu k obludné stavbě vysílače a rzohlédnout se ze svahu až do Polska a Německa. A taky k Tolštejnu, který je další zastávkou na trase.

Když se dostatečně vykochám, zpět po odbočce přemýšleje o tom, jak se sem sakra vlastně ta německá dodávka dokázala vyhrabat. Po silničce pořád dolů druhou stranou kopce, kde se u rozcestníku U Ranče znovu potkávám se zelenou. Jen ji ale křížím, protože po červené mířím dál, k již zmíněnému Tolštejnu. Obec Jiřetín pod Jedlovou, které hrad patří, se snaží – stále tu probíhají nějaké opravy a úpravy, já poprvé na vlastní oči vidím nově zřízenou vyhlídku nad hladomornou. Protože tentokrát výstup za výhledy vynechávám, slibuji si, že se sem někdy musím vrátit a vyzkoušet – hele, už to bude rok, a slib zůstává nesplněn… A ani nemohu sloužit tím, jaká je úroveň nabídky místní restaurace, kdysi dávno jsem tam koupil jen turistickou známku.

Zpět z hradu a tentokrát po neznačené cestě, tzv. Tolštejnské. Vede po ní cyklostezka 3015 a míří až k dnešnímu oficiální cíli – železniční zastávce Jedlová. Cestou se připojí před pár minutami překřížená zelená, a také žlutá. Tady bych měl skončit a nasednout na vlak. Jenže auto mám v Jiřetíně, musím zpátky. K smrti nerad chodím stejnou cestou, takže vymyslím fintu a jako alternativní trasu pokračování po zmíněné žluté (cyklostezka 3013 – Dlouhá míle) přes Malý Stožec údajně k železniční stanici Chřibská, přičemž já ve skutečnosti včas uhnu po Jedlovské cestě přes osadu Jedlová do Jiřetína.

Ale ještě zpět k Malému Stožci – čeká mne na místě nepříjemné překvapení. Odbočka, kterou si z poměrně nedávné návštěvy pamatuji, je zamalovaná. A GPS navigace ukazuje neuvěřitelné věci. Naštěstí si cestu jakž takž pamatuji, a kde nevidím čerstvě zamalovanou značku, vedou mne uskakující kamzíci. Pokud to Malém Stožci neznáte, nenechte se ukolébat prvním vrcholem a výhledem na Jedlovou. Hřbet se táhne daleko dozadu, až nad železniční trať, a nabízí se tu celá řada dalších nádherných výhledů. Já tu dokonce objevuji něco jako ledopády, byť je to tu samý čedič a varhany. Jak tak bloumám sem a tam, stále mne to nutí koukat na GPS navigaci a údajně nově vyznačenou žlutou odbočku. Když poněkolikáté stojím na kamenech a pod sebou zírám do několikametrového srázu, jen se utvrdím v tom, že to je blábol a marný pokus po ní sejít druhou stranou kopce dolů. Bohužel jsem se sem od té doby nedostal, ale na mapách dnes už tahle odbočka vůbec neexistuje…

Ještě tedy k onomu neoficiálnímu závěru – Jedlovskou cestou po odbočení ze žluté dojdu k osadě Jedlová a místo abych zahnul vpravo, jak jsem původně chtěl, abych se napojil na červenou a pak na zelenou zpět přes Křížovou horu jdu pořád rovně a dojdu na silnici u štoly sv. Jana Evangelisty. Odtud k autu už jen pár kroků…

Původní návrh textu k porovnání s výslednou tištěnou verzí:

Z náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou po zelené přes rokokovou křížovou cestu loukami s výhledem na Jedlovou i Tolštejn k rozcestí pod sjezdovkou. Odtud po červené okolo hory Jedlová s výstupem k místní rozhledně, která poskytuje kruhový výhled od Krkonoš přes České středohoří po stolové hory Českosaského Švýcarska. Po červené dál na zříceninu hradu Tolštejna, kde čekají další pohledy do krajiny. Odtud místní komunikací (cyklostezka 3015) tzv. Tolštejnskou cestou na rozcestí, kde se spojuje zelená se žlutou a vedou k železniční stanici Jedlová s vyhlášenou nádražní restaurací.

Délka: 9 km

Doba trvání: 2,5 hodin

Náročnost:středně náročná (výstupy na vyhlídky)

Nástupní místo:Jiřetín pod Jedlovou (autobus, 1,5 km vlak)

Cílové místo:železniční stanice Jedlová

Doprava:vlak, bus

Občerstvení (ubytování) na trase:

Lívancovna Jiřetín pod Jedlovou – http://www.cokodzemy.cz/, https://www.facebook.com/livancovna.cokodzemy/?fref=ts

Hotel Jedlová (pod rozhlednou) – http://www.jedlova.cz/cs/restaurace

Restaurace Tolštejn – http://www.restaurace-tolstejn.cz/cs/restaurace

Nádražní restaurace Jedlová –

Zajímavosti na trase:

Zajímavosti blízko trasy:

Varianty trasy: Komu se nechce končit na nádraží Jedlová a má málo kilometrů v nohách, může na rozcestí Tolštejnská cesta uhnout vpravo po žluté přes Malý Stožec a dojít na železniční stanici Chřibská.

Problémy na trase: Odbočka na Malý Stožec je zrušena, původní značení je zamalováno. Na mapy.cz je uváděna obchozí trasa, která ale v terénu ve skutečnosti není proznačena. Navíc je zcela nesmyslná. Část trasy vede po neexistující cestě, v jejímž místě jsou kamenná pole či dokonce skalní srázy.

Praktické info:

Jiřetín pod Jedlovou leží na trase autobusu 402 mezi Děčínem a Varnsdorfem

Vlakem z Děčína do Rybniště, tady přestup na vlak Trilex (jede do Liberce).

Tagy