Zaniklý pískovcový lom pod Jedlovou

Jižně pod Jedlovou se v podstatě jen pár metrů od červené turistické značky (Stezky Českem) nachází pozůstatky zaniklého pískovcového lomu.

Myslím, že málokdo z těch, kdo po značených trasách kolem Jedlové brouzdá, vůbec tuší, co mají na dosah ruky. K lomu vedou znatelné cesty, dnes už ale žádná z nich nevypadá na to, že by kdy po nich proudil ve velkém vytěžený materiál. Dispozice lomu laikovi (mně) moc jasná není, při příchodu od jihu je prostor rozvláčný, protáhlý, místy to spíš vypadá na čedič. Sem tam navršená zídka, zarostlé kopečky zřejmě nepoužitelného materiálu. A překvapivě mokro i v tom největším vedru a suchu. Až na samém konci čeká překvapení – vysoká pískovcová stěna a pod ní sem tam nějaký opracovaný blok.

Web Lužické hory cituje z knihy Karla Steina: „Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska“:

Značný význam musel mít lom na Jedlové, jak o tom svědčí mohutné prohlubně, náspy a haldy na jihovýchodním svahu. Jeho rozsah dokumentuje již porostní mapa Jedlovského revíru z roku 1860. Na přelomu 19. a 20. století patřil lom kamenickému mistru Stephanu Winklerovi, který tu v době největší prosperity zaměstnával v devadesátých letech na sto lidí. Kvalitní pískovec, ze kterého se vyráběly schody, ostění a portály, se používal v širokém okolí a vyvážel i do Saska.

Nevíme přesně kdy pracovní ruch ustal; ve třicátých letech 20. století je však lom uváděn jako opuštěný. Zbylé haldy pečlivě srovnaných kamenů a cestní síť názorně dokumentují zaniklou lamačskou činnost. Zvláštní mikroprostředí bývalého lomu poskytuje útočiště vzácným a ohroženým druhům rostlin a živočichů. Na své si přijde i milovník geologie – na dosud nezarostlých svazích lze pozorovat lavicovitou a deskovitou odlučnost pískovců.