Zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hostíně u Vojkovic

V Hostíně u Vojkovic severně od hlavní silnice poblíž Selské tůně stojí u kostela Nanebevzetí Panny Marie samostatně umístěná dřevěná zvonice.

Na wiki:

Původní zvonice byla postavena ve 14. století a byla přestavěna na počátku 17. století. Podle dendrochronologického průzkumu doba smýcení stromů je datována do roku 1712.

Zvonice je postavena před budovou fary. Samostatně stojící dřevěná hranolová zvonice s vloženou vzpěradlovou konstrukcí na vysoké podezdívce na půdorysu obdélníku. Rámová konstrukce zvonice je bedněna svisle položenými prkny. Valbová střecha je nízká krytá taškami.

Ve zvonici byly zavěšeny tři zvony:

Dochoval se zvon svatý Václav z roku 1561. Má výšku 0,85 m průměr 1,15 m a je zdobený nápisy a reliéfy. Zvon o hmotnosti 8 centů ulil zvonař Brikci Pražský. Kolem koruny jsou reliéfy devíti hlav amoretů se jmény Urania, Klie, Polyhymnia, Erato, Thalia, Euterpe, Terpsichore, Melpomene a Kaliope. Pod listovým ornamentem je orámovaný nápis:

Leta 1561 / Briccius Pra / Gensis Auxi / Lio Divino / fecit Me 

(Léta 1561 Brikcius Pražský s Boží pomocí udělal mě), pod ním: „Tak Buoh miloval swietzie Syna sweho jednorozeneho dal aby kazdy kdoz wierzy wnieho nezahynul ale miel ziwot wieczny.“ Pod ním je vyobrazen reliéf s nadpisem Bičování Krista Pána. Na opačné straně je nápis: „Nechcyt abyste newedely o tiech kterziz zesnuli, abyste se nermautily gako y gini nemagice nadiege Neb wierzimeli že pan Jezyss umrzel a zase wsal tak y Buh ty kterzy zesnuly skrze Gezisse przivede s ni – Sty Pavel 1 k. Tesals : III Kapito.“ Pod ním jsou dva spojené reliéfy: Boháč a chudý Lazar, Šavel oslněn bleskem. Po stranách nápisu jsou plaketky svatého Václava (vlevo) a svatého Zikmunda (vpravo).

Druhý zvon z roku 1497 byl vysoký 0,74 m o průměru 0,97 m byl zdoben nápisem: „Letha bozyho tisyczyho cztyrrysteho devadesateho sedmeho tento zwon dielan ke cti k chwale panu bohu / Jan Konwarz dielal ten zwon“ a reliéfy svatého Pavla a svatého Petra. Protože byl velmi opotřebovaný a prasklý byl odvezen v roce 1934 k opravě do Mladé Vožice a po opravě byl ponechán v tamním kostele.

Třetí zvon z 15. století byl přenesen ze hřbitovní kaple Božího těla. Měl průměr 0,5 m a byl vysoký 0,45 m, na srdci měl letopočet 1796. Nesl nápis v gotických miniskulích: „Markus Lucas Joannes Mathaeus.“ Zvon byl v roce 2000 ukraden.

Obecní web:

Zvonice je samostatná stavba naproti budově fary. Je to stavba obdélníkového tvaru na mohutné podezdívce, na které je vložena dřevěná vzpěradlová konstrukce ve tvaru hranolu, obedněná z prken. Zvonice je původně ze 14. století a její rekonstrukce byla provedena na počátku 17. století.

Podrobněji:

Zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie je samostatná stavba obdélníkového tvaru naproti budově fary. Stojí na mohutné podezdívce, na které je vložena dřevěná vzpěradlová konstrukce ve tvaru hranolu, obedněná z prken. Střecha je nízká, valbová. Zvonice pochází původně ze 14. století a její rekonstrukce byla provedena na počátku 17. století.

Uvnitř zvonice je osazen velký zvon z roku 1561, zvaný sv. Václav, který je bohatě zdobený reliéfními nápisy a kresbami. Zvon má v průměru 1,15 m, výšku 0,85 m a váží 8 q.

Podle orámovaného nápisu „Leta 1561 Briccius Pragensis Auxi Lio Divino fecit Me“ zvon odlil pražský zvonař Bricci.

Druhý, malý zvon sem byl přemístěn z kaple Božího těla, ale v lednu r. 2000 byl ukraden.

Další zvon z roku 1497 byl poškozený, prasklý a v roce 1934 byl odvezen k opravě do Mladé Vožice, kde zůstal se souhlasem církevních orgánů v tamním kostele.

Velký zvon sv. Václav z r. 1561 je zdoben dvěma reliéfy s citáty z epištoly sv. Pavla Korintského s četnými reliéfní nápisy a vyobrazením:

Orámovaný nápis: „Tak Buoh miloval swietzie Syna sweho jednorozeneho dal aby kazdy kdoz wierzy wnieho nezahynul ale miel ziwot wieczny“

Na protější straně je nápis: „Nechcyt abyste newedely o tiech kterziz zesnuli, abyste se nermautily gako y gini nemagice nadiege Neb wierzimeli že pan Jezyss umrzel a zase wsal tak y Buh ty kterzy zesnuly skrze Gezisse przivede s ni – Sty Pavel 1 k. Tesals III Kapitol“

vyobrazení reliéfní:
kolem koruny zvonu je 9 hlav amoretů se jmény Urania, Klie, Polyhymnia, Erato, Tahila, Euterpe, Terpsichore, Melpomene a Kalipe
reliéf 11cm vysoký a 11 cm široký s nadpisem Bičování Krista Pána
po stranách jsou plakety sv. Václava a sv. Zikmunda o rozměrech 23×10 cm.

Památkový katalog:

Barokní bedněná zvonice z počátku 17. století.

Zvonice stojící samostatně uprostřed návsi má obdélný půdorys, kamennou podezdívku a horní část krytou svislým bedněním. Střecha je nízká valbová, krytá bobrovkami. Zděná část je hladce omítaná. Vstup do zvonového patra je po vnějším krytém dřevěném schodišti na V straně.

Hodnotná sakrální stavba dotvářející prostředí návsi.

Původní evidenční list památky:

Farní kostel Nanebevzetí P. Marie + zvonice na návsi, římskokatolická církev – farní úřad Hostín u Vojkovic.

Zvonice: na kamenném základě obdélníkového půdorysu dřevěná zvonice. Střecha valbová, kryta taškami.

Konečně mohu využít jeden ze svých vánočních dárků. V knize Dřevěné a polodřevěné kostely, kaple a zvonice České republiky (ediční řada Průvodce nakladatelství Academia) je zvonici věnován prostor stran 134 a 135:

Středověká farní ves leží v bezlesé polabské rovině. Půdorysně má charakter západovýchodní ulice, která se uprostřed rozšiřuje v malou nepravidelnou náves s kostelem. Přimyká se z jižní strany k velké Selské tůni na Kozárovickém potoce, která je spolu s dalšími tůněmi v okolí pozůstatkem zaniklého ramene Vltavy. V polích jižně za vsí stojí neobyčejně půvabná centrála barokní hřbitovní kaple Božího těla z let 1735-1736.

Poměrně velký kostel je původně raně gotický z konce 13. století, s presbytářem a věží z poloviny 14. století. Dřevo pro jižní pozednici krovu nad lodí bylo smíceno v zimě 1378/1379, vlastní krov lodi byl datován 1569*1570 a stejně starý je i nad presbytářem, pouze konstrukce jeho polygonu je mnohem mladší (1889/1890). Kostel býval ohrazen hřbitovní zdí, ale zvonice byla postavena jihozápadně od něj, uprostřed návsi. Je neobyčejně rozložitá, hranolová, na mohutné kamenné podezdívce zpevněné betonovými opěráky, s nízkou valbovou střechou. Uvnitř je vložená vzpěradlová konstrukce nesoucí zvon z roku 1561 (od Brikcího z Cimperka). Umíráček z roku 1466 ukraden koncem 90. let 20. století. Další zvony z roku 1497 a z 15. století (ze hřbitovní kaple) se nezachovaly (z nich zvon z roku 1497 od Jana Konváře z Nového Města pražského v meziválečné době praskl, po válce byl však svařen a po opravě byl přenesen do jiné lokality). Zvonice byla dendrochronologicky datována do roku 1712. Na mapě stabilního katastru (1840) je zakreslena jako spalná.