Zvonice u kostela svaté Ludmily v Mělníku

U kostela svaté Ludmily v Mělníku na ploše bývalého hřbitova, dnes parku, stojí dřevěná zvonice.

Wiki uvádí:

V areálu kostelního parčíku, na místě někdejšího hřbitova, stojí dřevěná šestiboká zvonice na kamenné podezdívce (Číslo rejstříku ÚSKP: 26196/2-1358) z let 1906-1907 se zvonem z roku 1598, nejstarším zachovaným v Mělníku. Zvonice je pokryta šindely a byla sem přenesena z národopisné výstavy v roce 1895. Jejím autorem je architekt Antonín Wiehl.

Areál je kulturní památkou, krom samotného kostela do něho patří i dřevěná zvonice:

Historizující zvonice z roku 1890 byla přivezena z národopisné výstavy v Praze. Zvonice je novostavbou z doby národopisné výstavy Českoslovanské, inspirovanou starobylými českými dřevěnými zvonicemi. 

Vysoká štíhlá osmiboká zvonice patří mezi zvonice tzv. štenýřového typu. Její dřevěná konstrukce je postavena na kamenném soklu. Základem konstrukce je štenýřový hranol, z vnější strany vzepřený vzpěradly a opláštěný šindelovou krytinou. Z vrcholu vystupuje otevřená nástavba zvonového patra, krytá šindelovou dlátkovou střechou.

Původní evidenční list památky:

Vedle kostela zvonice, převezena r. 1890 z Národopisné výstavy v Praze. Na kamenném čtvercovém podstavci dřevěná zvonice se střechou krytou šindeli.

Některé zdroje podávají odlišnou interpretaci:

Romantická novostavba „pozdně gotického typu” z let 1906-7 je postavena podle projektu architekta Antonína Wiehla, který se inspiroval údajně modelem zvonice ze Lhotice na Humpolecku vystaveným na národopisné výstavě v roce 1895. Mělnická zvonice však není její kopií, inspirace byla zjevně velmi volná.

Která verze je pravdivá, rozhodnout neumím. Problematické jsou i citované popisy – kamenná část zjevně nemá půdorys čtverce. Shoduje se s půdorysem věže, což je osmiúhelník, ač v jedné citaci je řeč o šesti bocích…