Zvonice na hřbitově v Jestřebí

U vstupu na hřbitov, ležící pod hradem Jestřebí, stojí věž, mnohými prameny označovaná za hřbitovní kapli (dokonce zasvěcenou Vzkříšení Páně). Místní zdroje hovoří „jen“ o zvonici, stejně jako Památkový katalog.

Informace o stavbě se tak nějak rozcházejí do různých směrů. Jádro sdělení je sice zhruba stejné, ale shodnout se nemohou.

Na jedné straně:

Zvonice je pravděpodobně pozůstatkem kostela, postaveného roku 1523 pod zdejším hradem. Není vyloučeno, že se jedná o starší objekt, který byl součástí opevnění předhradí. Po požáru 1768 bylo postaveno horní patro, současný vzhled po opravě 1996.

Původ zvonice není zcela jednoznačně prokázán. Její spodní část (přízemí a první patro) by mohla být buď součástí opevnění předhradí (pokud pochází z 15. století), nebo kostela, postaveného podle zprávy z makovice sanktusíku nového kostela roku 1523. Obranné funkci se zdá nasvědčovat gotický portálek v prvním patře, přístupný vnějším schodištěm na severní straně zvonice. Po požáru, který roku 1768 zničil celé městečko, byla zvonice zvýšena o druhé patro s dnešními zvonovými okny. Před rokem 1797 byla původní cibulová báň nahrazena dnešní mansardovou střechou a zvonová okna dostala svůj dnešní tvar (původně zakončena půlkruhem). Ve zvonici visí zvon z roku 1782 pořízený hrabětem Černínem pro neznámý cizí kostel. Kdy a jak se dostal do Jestřebí, není známo. Při opravě roku 1996 byla věž vybavena novými, satelitně řízenými hodinami.

Na informačních tabulích v místě pak:

Zvonice je pozůstatkem někdejšího kostela, stojícího na skalní terase při úpatí hradu. Asi roku 1523, kdy zde žila většina obytavel luteránského vyznání, byla přistavěna tato zvonice se čtvercovou a křížově zaklenutou kaplí v přízemí. V prvním patře byla mohutná klenutá okna v až 115 cm silných zdech. Věž se několikrát stala obětí požárů a musela být následně opravována.

Roku 1768 velký požár zničil nejen městečko, ale i kostel. Jeho trosky se pak ve 40. letech 19. století odstraňovaly, aby uvolnily místo dnešnímu hřbitovu. Zvonice byla ohněm také silně poškozena, ale podařilo se ji opravit tak, že do výše prvního patra byla ubourána a do dnešní výše dostavěna trámovou konstrukcí s cihlovou vyzdívkou, tedy hrázděným zdivem, patrným uvnitř druhého a třetího patra stavby.Barokní cibulová střecha byla nahrazena jednodušším typem, na němž se vystřídalo během staletí několik druhů krytiny od šindelů po dnešní měděný plech.

Původní zdivo je tvořeno velkými a malými pískovcovými kameny s maltou. Některé kameny načervenalé barvy, které jsou pozůstatkem požáru, byly použity k zazdění oněch mohutných oken. Nad nimi je zeď srovnána do koruny, nesoucí jak ono uvedené hrázděné zdivo, tak mohutnou zvonovou stolici z trámů 30 x 30 cm. Zde je dnes zavěšen pouze jediný zvon velmi příjemného ladění, který nechal roku 1782 odlít hrabě Jakub Černín z Chudenic pro neznámý kostel. Není známo, kdy a jak se tento zvon dostal do Jestřebí. Vedle zvonu je zavěšen cimbál dnes jiý nefungujícího hodinového stroje, samotný stroj se dvěma ciferníky a dvěma kamennými natahovacími závažími je umístěn o patro výše. Na podzim 1998 byla věž opatřena moderními hodinami, řízenými signálem z družice, a ve stejné době bylo pořízeno i vnější bodové osvětlení hodin.

Dnešní vzhled věže je výsledkem celkové opravy fasád a střechy, kterou prováděla obec na podzim roku 1996 za významné finanční spolupráce Okresního úřadu v České Lípě. Jedna z dominant obce tak opět plní funkci, která jí byla před staletími dána.