Hrob Františka Hroudy na hřbitově v Dubé

V severozápadní části hřbitova v Dubé se nachází hrob Františka Hroudy.

Na náhrobku nápis:

František Hrouda
Berní tajemník
* 10. 4. 1897 + 7. 7. 1936

Mohutný kamenný monolit s vavřínovým věncem a uvedená funkce – asi to nebyl jen tak leckdo. Překvapivě si ale Google neví moc rady s uvedenou funkcí. Mělo by jít o pracovníka berní správy „Berní tajemník / vrchní berní oficiál – v armádě se rovnal hodnosti Kapitán„. O berní správě v bakalářské práci Vývoj finanční správy po roce 1848 Jana Mence:

Úřady první instance se v oboru přímých daní a důchodové daně staly berní správy, které vznikly v roce 1919 oddělením od politické správy – vyloučením berních referátů okresních úřadů. V čele berní správy stál přednosta a měla obvykle od 10 do 40 zaměstnanců, ve velkých městech výjimečně více. Obvody působnosti berních správ odpovídaly zhruba obvodům okresních úřadů. Na území dnešní České republiky jich bylo 156. Berní správy měly na starost oblast přímých daní a daně z obratu, okresní finanční ředitelství obstarávaly nepřímé daně, poplatky a státní monopoly.

Jako výkonné finanční úřady působily zejména berní úřady. Byly podřízeny berním správám, v oboru poplatků a nepřímých daní okresním finančním ředitelstvím. V obvodu berní správy se nacházely 1 – 4 berní úřady. V čele úřadu stáli dva vzájemně se kontrolující úředníci – přednosta a kontrolor, pod sebou měli 5 – 30 pracovníků.. Vykonávaly v podstatě činnost jako účtárny, pokladny a exekuční místa. Po roce 1918 byla, v souvislosti se změnami ve službě účetní a pokladní, částečně omezena jejich působnost a to zejména jejich funkce jednotných státních pokladen. Zůstala jim úloha vybírání, účtování a vymáhání daní.

A to je tak všechno, co se dá vyšťourat.