Hubertova studánka u Jetřichovické Bělé

Na trase žluté turistické značky podél Jetřichovické Bělé mezi Jetřichovicemi a Dolským mlýnem stojí u cesty Hubertova studánka.

Nedaleko původního vývěru pod pískovcovou skálou na protější straně cesty upravené prameniště, působící dojmem, že je tu odjakživa. Jak ale prozrazuje webová evidence studánek, jedná se o vrt s vodou železité chuti. K autorství místa se v knize Osud má jméno Dolský mlýn hlásí Natalie Belisová:

Během léta (rok 2006) jsem musela vytvořit návrh všech zastavení naučné stezky: obsah sdělení, podobu tabulí i rozpočet nákladů. V září se zadání rozrostlo. U cesty podél Jetřichovické Bělé, nedaleko historického pramene pod skalou, vytékala na povrch voda z vrtu, který od Severočeských vodovodů a kanalizací koupil park už v roce 2002. Skruž s ventilem byla schovaná v přístřešku a z něj vedla obyčejná gumová hadice k potoku. Jediný, kdo zdroj kvalitní pitné vody využíval, byli skauti během letního tábora; nikdo jiný neměl chuť hadici zvednout a uhasit žízeň.

Tak jsem měla vytvořit návrhy na zkultivování napajedla. Jediné, co mě k řešení architektonického zadání předurčovalo, byl fakt, že jsem vystudovaná (nikoliv však talentovaná) učitelka výtvarné výchovy. Termín – týden. Nakreslila jsem tři varianty a zvítězila ta nejkomplikovanější. Hadice se měla protáhnout do dubového kmene, zakončeného šindelovou stříškou a vrcholovým křížkem.  Iluzi božích muk dotvářel zavěšený obrázek. Dřevěným korýtkem padal vodní paprsek z dubiska do kamenného haltýře. Kterému světci obraz novodobého zastavení zasvětit?

Při zimních výpravách jsem právě v blízkosti vrtu podvakrát našla uhynulé srnky; na hraně skály nad starou studánkou vede zvířecí stezka a i čtvernožcům se občas noha po ledu sklouzne. Patronace tedy byla jasná: svatému Hubertovi, ochránci myslivců a zvířat.

Z Hubertova pramene mám samozřejmě radost. Ivoši Švejnohovi z Kytlic se nakonec podařilo udělat z mé primitivní kresbičky půvabné dílo, je prostě čaroděj. Mohutný dřík sloupu pochází z dubové soušky, skácené na Gabrielině stezce za Mezní Loukou. Setkání světce s jelenem se na obrázku neodehrává v lesích vzdálené Francie, ale u Jetřichovické Bělé v Čechách a leckterý poutník dnes určitě ocení, že dřevěný žlab, kterým voda odtéká z haltýře do potoka, má světlost výdlabu určenou šíří pivní lahve.

Jenže… přestože se Ivošovi podařilo původní cenu za stavbu kulisy vrtu výrazně stlačit (kamenný haltýř koupil ve starožitnictví, kde byl k mání za nižší cenu, než by stálo vysekání z přírodního kamene), v té době bych věděla, jak penězům účelněji olámat drápky…