Hrob rodiny Pergeltových na hřbitově v Horním Podluží

Na hřbitově v Horním Podluží vlevo od místní hřbitovní kaple stojí jedno z významnějších hrobových míst – hrob rodiny Pergeltových.
U horní (jižní) ohradní zdi kolem zmíněné kaple jsou soustředěny zřejmě nejvýznamnější hroby místních obyvatel – je to poznat z provedení hrobových míst i obsáhlých nápisů. V tomto případě je ohradní zeď zvýšená a tvarovaná kamennými bloky do mírného oblouku, rámovaného vyššímu sloupky. Před zdí stojí stupňovitý náhrobek – monolit z černého kamene, s řadou nápisů. po jeho bocích sokly na kovové svícny (částečně dochován jeden vlevo). Před monolitem samotný hrob, zakrytý deskou. Celé místo ohraničeno kovovým plotem.

JOSEF
PERGELT.
k.k.Strassenmeister
und
Bausachverständiger.
geb. zu Sophienhain
am 8. August 1812.
gest daselbst
den 4. October 1885.
Bildund des Geistes und Herzens
Gab er den Kindern alse Erbgut,
Mühsain errang er dies Ziel.
Zeugend von edlerem Sinn.

Dessen Ehegattinnen:
CAROLINE,
geborne KOHLERT,
geb. 5. Juli 1813.
gest. 7. Nov. 1844.
reich an Anmuth unf Güte,
FRANZISKA.
geborne SCHÖBITZ,
geb. 24. Juli 1820,
gest. 19. Nov. 1880,
eine weise und fromme Frau,
die liebevollste Mutter
J.U.D.r ANTON PERGELT,
geb. 11. Jän. 1853. gesr. 8. Oct. 1910,
Rechtsanwalt in Wien,
Reichsrats- u. Landtags-
Abgeordneter dieser Gegend
ein hervorragender Führer
der Deutschen Oesterreichs.

AKAD.JNG. JOSEF PERGELT,
Oberinspector der böhm. Nordbahn a.D.,
geb. 26. Nov. 1840, gest. 23. Mai 1914.
ANNA PERGELT,
geb. ZIMMERHACKL,
geb. 10. Juni 1840, gest. 10. Nov. 1894.
JOHANN GAIL,
Stationsvorstand in Tannenberg,
geb. 3. Juli 1835, gest. 10. Aug. 1890.
MARIE GAIL, geb. PERGELT,
geb. 16. Nov. 1849, gest. 2. März 1923.
voll fürsorglichner Liebe für ihnre Familie.

Při podrobnějším studiu opravu ne zcela bezvýznamná rodina. Spojená s dopravou (Císařský a královský silniční mistr a stavební expert, hlavní inspektor Severní dráhy české ve výslužbě, přednosta stanice Tannenberg), ale také s politikou (člen Říšské rady a zemského sněmu, poslanec a významný vůdce rakouských Němců). Asi by podrobnější pátrání vydalo na obsáhlejší materiál.

Nejjednodušší je asi politika, na jméno pana poslance JUDr. Antona lze narazit v archivních materiálech poslanecké sněmovny, byl zjevně hodně aktivní. Je uveden v děčínském kalendáriu: * 11. 1. 1853 nar. v Horním Podluží – Anton Pergelt, německý politik, advokát ve Varnsdorfu. Bylo mu uděleno čestné občanství v Českých Budějovicích: 47. Pergelt Anotn (1853-1910), poslanec říšské rady 1902. V bakalářské práci Historie odborného školství ve městě Varnsdorf Martiny Žampachové z roku 2018 je zmínka: V roce 1901 rozhodla varnsdorfská městská rada o zřízení Vyšší reálné školy. Tato škola měla připravovat studenty na vysokoškolská studia technického zaměření. Tím, kdo zřízení prosadil, byl tehdejší poslanec na říšském sněmu Anton Pergelt. Ale hlavně má své vlastní heslo na wiki, kde však o jeho místním hrobě či důvodu pohřbu právě zde není ani slovo:

Anton Pergelt (11. ledna 1853 Žofín – 8. října 1910 Vídeň) byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1881 získal titul doktora práv. Věnoval se pak advokacii, nejprve v kanceláři vídeňského advokáta Franze, od roku 1886 jako samostatný advokát ve Vídni.

Roku 1892 zasedl po doplňovací volbě v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor). Nastoupil 18. ledna 1892 místo Karla Hielleho. Zastupoval městskou kurii, obvod Rumburk, Krásná Lípa atd. Mandát obhájil za týž obvod ve volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Na Říšské radě byl členem klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) proudů. Vystoupil z něj v listopadu 1896 v rámci hromadného odchodu poslanců převážně řad Němců z Čech. Patřil následně mezi zakladatele Německé pokrokové strany a byl jedním z jejích hlavních politiků. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva. Zvolen byl za obvod Čechy 098. Zasedl v poslaneckém klubu Německé pokrokové sjednocení.

Koncem století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Rumburk) do Českého zemského sněmu. Uvádí se jako německý liberál (Německá pokroková strana). Zemský mandát ve svém volebním okrsku obhájil i ve volbách v roce 1901 a volbách v roce 1908.

Zemřel v říjnu 1910 po šestitýdenním onemocnění. Dne 25. srpna 1910 byl v těžkém stavu převezen zpět do Vídně z Mariánských Lázní. Trpěl kornatěním tepen, ke kterému se přidala srdeční slabost.

O ostatních členech rodiny, kteří zjevně nebyli také žádná „béčka“, Google nenajde nic.