weby pro nejsevernější čechy

Hrad Jestřebí (Habichstein)

This entry is part 28 of 49 in the series Hrady a tvrze

Nepřehlédnutelná krajinná dominanta, ležící 9 km jihovýchodně od okresního města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy. Nad okolním terénem jasně trčící pískovcový suk v obci Jestřebí si v dnešní době už označení hradní zřícenina takřka nezaslouží. Působí spíš jako oloupaná cibule, v níž stopy po bývalém hradě lze hledat jen těžko.

Hrad na skalním útvaru nechal vybudovat Jindřich Berka z Dubé ve 13. století a Jestřebí tak patří mezi nejstarší hrady na Českolipsku, vybudované prvními generacemi rodu Ronovců. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.

Do dnešních dnů se zachovala asi ¼ jeho původní velikosti. Hrad byl postaven na dvou stupňovitých skalních plošinách na skalním bloku se základnou užší, než byla horní plocha. Nejvyšší skalní blok není přístupný – zde bývaly zbytky věže a paláce. Přístupné je pouze dolní skalisko o cca 11 metrů níž, na které vedou prudké novogotické schůdky procházející bývalou hradní studnou, prolomenou romantickým portálkem. Nad vyústěním se dochovala prostora s vytesanými žlábky pro upevnění konstrukce rozměrného šlapacího kola, pro něž musela být vysekána odpovídající dutina. Původní přístup byl prý řešen točitým schodištěm u skaliska, krytým válcovitou stavbou – celé schodiště bylo zřejmě v případě nebezpečí odstranitelné. Ve středověku stál hrad uprostřed těžko prostupných močálů, dnes stojí okolo řada domů.

Protože vysoké, strmé až kolmé stěny skalního suku poskytovaly dostatečnou ochranu, nebyla na jejich okraji stavěna hradba v pravém slova smyslu, ale pouze parapetní zeď s cimbuřím. Zbytky staveb a tesaných prostor jsou nečitelné, navíc většina staveb zřejmě byla ze dřeva. Zkáze pomohli kromě povětrnostních podmítek zejména lidé – skálu s hradem v 18. stol. lámali na stavební materiál. Tím došlo k odpadávání narušených skalních bloků. Záznam z roku 1825 uvádí, že musely být kvůli padajícím skalám odstraněny z podhradí tři domky. Také v druhé polovině 19. století bylo zaznamenáno několik zřícených skal a přístup byl popisován jako životu nebezpečný. Ve čtvrtek 1. října 2009 se zřítila další část hradu a ten byl následně pro veřejnost uzavřen. Po půl roce byl opět zpřístupněn veřejnosti, dnes je v sezóně volně přístupný, na horní plošinu je třeba překonat převýšení cca 60 metrů a zdolat 77 schodů.

Hrad byl postaven u obce tehdy pojmenované Krušina, která je zmiňována roku 1295 jako majetek Jindřicha z Dubé a Jestřebí. Ještě počátkem 15. století zdejší krajinu vlastnili Berkové z Dubé. Roku 1426 byl hrad dobyt spolu s nedalekou Českou Lípou husity. Ti jej svěřili do péče svému hejtmanovi Jindřichovi Hlaváčovi z Dubé, po husitských válkách zde byl Čeněk z Dubé, který s Vartenberky a Mikešem Pancířem ze Sloupu podnikal loupežné výpravy do Lužice. Lužice výpady oplatila trestnou výpravou do Čech. Čeněk před nimi hrad rychle prodal Janu Smiřickému, veliteli litoměřické posádky. Ten byl sice později za zradu krále popraven, ale zdejší panství si jeho potomci udrželi dalších 40 let. V roce 1491 hrad koupil a připojil ke svému sousednímu panství Kryštof z rodu Vartenberků. O 50 let později, přesně roku 1547, byl již hrad označován jako pustý.

Ke hradu vás dovede odbočka z červené turistické značky a cestou máte možnost v nástěnce shlédnout na historických fotografiích, jak hrad kdysi dávno vypadal. Alespoň ten rozhled po okolí zůstal zachován.

Series Navigation<< Chřibský hrádekHrad Roimund >>
Tagy