Židovský hřbitov Rabštejn nad Střelou (Rabenstein an der Schnella)

Článek je součástí seriálu Židovské hřbitovy

Rabštejn nad Střelou je místem zajímavým z mnoha důvodů, jedním z nich může být i zdejší židovský hřbitov.

Početně malé židovské obci odpovídá i poměrně malý hřbitov, umístěný ve svahu pod městem v blízkosti řeky. První židovské rodiny přišli do Rabštejna v 17. století a hřbitov byl založen nejspíše roku 1654. Ke hřbitovu se lze dostat od pošty po silničce, využívané místními chalupáři (souběžně s modrou či zelenou turistickou značkou), nebo vás k němu dovede místní Naučná stezka Rabštejn.

Hřbitov s opravenou ohradní zdí má několik částí, jasně je vidět ta starší. Byla totiž pro další možné použití postupně zvýšena. Prameny tento fakt označují za dosti unikátní, kdo nás ale sleduje pravidelně, ví, že něco podobného máme vcelku nedaleko. Pokud byl hřbitov příliš malý, rakve se ukládaly nad sebou (mezi hroby musela být vrstva alespoň na 6 dlaní).

Hřbitov byl postupně rozšiřován, na plánku na informační tabuli volně přístupného hřbitova je zřejmé, že nejprve byla navýšena nejstarší část (nejdále od současného vstupu), poté část střední a na úrovni terénu zůstala pouze nejmladší třetina z 2. poloviny 19. století, z níž vedou schody nahoru na starší části hřbitova. Odpovídají tomu i dva zazděné vstupní žulové portály, zasypané při zvyšování terénu – nejstarší není datován, prostřední nese letopočet 1787.

Náhrobky jsou dochovány od 18. století, pohřbívali se tu i Židé ze sousední Žihle. Hřbitov byl funkční do roku 1934. Na ploše cca 486 m2 je dochováno necelých 50 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1815. Za 2. světové války byl hřbitov zdevastován a část náhrobků byla odvezena. O kameny na stélách tu není nouze, jen malý kousek od hřbitova jsou dnes již nefunkční lomy na břidlici a o tento materiál tu není nouze…

Hřbitov vlastní a pečuje o něj Federace židovských obcí v ČR.