weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov Milevsko

Zhruba dva kilometry severovýchodně od města Milevska, v blízkosti značených turistických tras v lesíku za samotou č. p. 179 patřící k Sepekovu zvanou Židovna, se nachází židovský hřbitov, spadající do katastru městyse Sepekov.

Když jsem náhodou v Infocentru na náměstí zjistil, že tu hřbitov je, vydávám se na výlet, který mě vyvede daleko mimo civilizaci. Zvláštní mi připadá, že po celou dobu nenarazím na ani jednu směrovku, která by potvrzovala správnost cesty. Mohu se ale nerušeně kochat krásami krajiny, která je hodně odlišná od toho, nač jsme zvyklí u nás.

Když už štráduju mezi poli nějakou dobu a pořád nikde nic, žádný ukazatel – koukám na hodinky, že ještě pět minut a obracím se zpátky… V tu chvíli procházím kolem lesní školky, v níž mladík na traktůrku kosí přerostlou trávu. Na můj dotaz mi ochotně ukazuje, že stačí projít kolem plotu do remízku nad školkou a tam to je. Nikde žádná cedule, nikde žádné značení – nezeptat se, přešel bych. Což by byla škoda, protože hřbitov je to velký a v poměrně dobrém stavu. Asi lepším, než cedule, povalující se u vrat hřbitovní kaple. Ta praví, že hřbitov je léta neužíván, přesto na jednom náhrobku září letopočet 2000.

Volně přístupný hřbitov leží na kraji lesa Bělohrad na návrší zvaném Na Židovně, které je vlevo od silnice na Tábor. Na této lokalitě dříve bývala panská hájovna, než byl na klášterních pozemcích hřbitov před rokem 1714 založen. Rozšiřován byl v 19. století. Vede k němu z náměstí zelená a od kláštera žlutá turistická značka i Naučná stezka Na Onen Svět.

Podle hebrejského nápisu na nejstarším nalezeném náhrobku byl prvním pohřbeným cizí člověk Natan, který v Milevsku zemřel. Náhrobky pocházejí od 20. let 18. století do roku 1938. Ojediněle se zde pohřbívalo i po II. světové válce a nejmladší nápis na náhrobníku je z roku 2000. V areálu o rozloze 1942 m2 se dodnes dochovalo asi 200 náhrobků, uspořádaných do devíti pravidelných řad. Jsou mezi nimi i cenné barokní a klasicistní kameny. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Náhrobky jsou orientovány východním a západním směrem a jsou opatřeny hebrejskými, německými a českými texty. U vchodu na hřbitov se zachovala dnes opravena a zavřená secesní márnice z roku 1928 s neckovou klenbou, postavena v eklektickém stylu s náznaky prvků kubismu. Na průčelí je v češtině a hebrejštině vepsán nápis „Prach jsi a v prach se obrátíš“. Uvnitř by měl být údajně zachován dřevěný sedmiboký pult. Na hřbitově je mimo jiných pohřben i předek spisovatele France Kafky, Samuel Kafka.

Židovské osídlení Milevska je doloženo od 16. století (před rokem 1574), židovská obec pak od 17. století. Židovská komunita zde nebyla nikdy příliš početná, v roce 1694 je uváděno pouhých 8 rodin. Největší počet milevských Židů je zaznamenán v roce 1910, kdy jich zde žilo 133. Obec tu zanikla za II. světové války a nebyla obnovena.

Krom zdrojů na netu čerpáno:

Petra Večeřová: Navštivte… Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku – Olympia 2009

Jan Heřman: Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě – Rada židovských náboženských obcí v ČSR 1981

Tam někde v dálce, tam se vyrábějí mraky…

Kolem plotu vpravo, k těm vysokým stromům…

Kulturní památka


Nápis na průčelí márnice

Od roku 1942 hřbitov nepoužíván?

Tagy