Židovský hřbitov Mnichovo Hradiště

Na zalesněném prostranství nad prudkým svahem ke korytu řeky Jizery na okraji města Mnichovo Hradiště býval židovský hřbitov.

Prochází tudy červená turistická značka (Zlatá stezka Českého ráje, Svatojakubská cesta) z města (ulice Lesní) k Jizeře, ale nejspíš málokdo si všimne malého kamenného pomníčku s pamětní deskou, stručně informující o tom, že v letech 1800 až 1982 tu býval židovský hřbitov.

Těžko hádat, jak hřbitov vlastně vypadal, odkud kam sahal. Pod pomníčkem jsou dva kousky stél a kolem roste pár zanedbaných exotických dřevin, u nichž není poznat, zda mohou být původní, či jde o novodobou parkovou úpravu.

Dle městského webu „Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1941, po odsunu Židů do Mladé Boleslavi hřbitov chátral. Postupně zarůstal trávou a keři, zeď kolem hřbitova a dům na hřbitově byly rozebírány na kámen. Vzácné náhrobky postupně podléhaly destrukci. Od počátku 80. let 20. století probíhala jednání mezi Městským národním výborem v Mnichově Hradišti a Židovskou obcí v Praze o budoucnosti hřbitova. Hřbitovbyl nakonec úplně zrušen z důvodu uvolnění místa pro parcely na nové rodinné domy. Zbytky náhrobků byly použity do základů staveb rodinných domů nebo naházeny do vod Jizery, což můžeme vidět při parných létech, kdy hladina řeky klesne natolik, že odhalí náhrobní kameny.“ Dle bakalářské práce, která byla pro městský web zdrojem, „hrobníky na židovském hřbitově byli vždy muži katolického vyznání, jak vzpomíná František Medník„.

Na Památkovém katalogu je hřbitov „pouze“ evidován (jako zaniklý v 70.-80. letech 20. století) a je tu k vidění fotografie z doby jeho existence. V evidenčním listě lze ale najít doplňkové informace: Nízká zídka z lomového kamene ohrazovala prostor o cca 1/4 hektaru. Na jižní straně stál přízemní domek hrobníka se sedlovou střechou. Prosté pískovcové náhrobní desky zdobené v ploše klasicistními motivy, sloupky, vázami, rozetami a zednářskými symboly ve věncích. Nejstarší skupina náhrobků v severozápadní části hřbitova. Do roku 1971 v dobrém stavu, postupně však docházelo k poškozování.

Řada historických fotografií k vidění zde ->. Je zde zmínka, že hřbitov snad byl na tomto místě již v roce 1710. Tento údaj je uveden i v knize Jana Heřmana Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě (Rada židovských náboženských obcí v ČSR 1981), kde je také uvedena rozloha 2611 metrů čtverečních. Podle knihy byly nejstarší dochované náhrobky z 18. století.

V doplňkovém evidenčním listě bývalé památky je popsán nelegální způsob likvidace:

Náhrobky od nejstarších barokních a klasicistních až po nejmladší ze 2. poloviny 19. století byly vyvráceny a shrnuty do nejnižší části hřbitova, plocha byla zavezena silnou vrstvou hlíny a částečně se přeměnila v živelnou skládku. Kulturní památka byla zničena.

Přes upozornění na nezákonný postup MNV v likvidaci hřbitova pokračoval „způsobem, který je velmi vzdálen postupu dohodnutému mezi židovskou náboženskou obcí v Praze a NV Mnichovo Hra­diště na jednání konaném dne 26. dubna 1983 a který a který měl být realizován až po případném vydání rozhodnutí MK ČSR o upuštění od památkové ochrany hřbitova“.