weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov Kynšperk nad Ohří (Königsberg an der Eger)

Židovský hřbitov v Kynšperku nad Ohří je výjimečný hned z několika hledisek – třeba svým umístěním nebo údajným stářím.

Hřbitov se nachází nezvykle blízko centra města a je přístupný z ulice Na Příkopech. Ovšem jen tehdy, pokud si v místním Infocentru vyzvednete klíč (což ovšem není problém, pokud o tom víte a terfíte otvírací hodiny) – po rekonstrukci je totiž kovová brána, vedoucí z upraveného parčíku, pečlivě zamykána. A druhé překvapení – hřbitov se nachází na nejlépe dochovaných pozůstatcích zdejšího hradu, náhrobky jsou rozloženy na obranném valu a v příkopech příkrého severního svahu Zámeckého Vrchu.

Umístění ovšem vylučuje domněnku, že jde o jeden nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Sice se traduje, že nejstarší nalezený náhrobek je prý z 12.století (uvádí to i jedna z cedulí u hřbitova) a podle legendy zde byly pochovány některé oběti chebského pogromu z roku 1350 (tehdy se po skončení velikonočního kázání rozhodl rozzlobený dav vybít židovskou komunitu), vznikl však až v 17. století. V době existence hradu (Königsberk založen snad již na přelomu 12. a 13. století, zanikl 1647 po zpustošení města švédskými vojsky) by se něco takového jako zřízení hřbitova na tomto místě stát nemohlo.

Většina ze cca 170 dochovaných náhrobků je z období 1729–1949, nejstarší je údajně z roku 1605. Roku 1814 byl hřbitov rozšířen na dnešních 3360 m2, na této ploše se nachází cca 130 dochovaných náhrobků.

Vnitřní plocha hřbitova je rozdělena pozůstatkem mohutného hradního valu na dvě části. Starší dolní obsahuje středověké a barokní stély (127 náhrobních kamenů, většinou zakončených do půlkruhu nebo zdvojených). Většinu z nich v letech 1987 – 1989 zachránili a vztyčili členové památkové sekce Klubu přátel Okresního muzea v Sokolově.

Nová část je řešena v příkrém svahu horního příkopu ojedinělým způsobem. Jednotlivé hroby jsou umístěny v kaskádách tvořených cihlovými vyzdívkami. Na jihovýchodní straně této části je možné nalézt skupinu dětských hrobů. Mezi nejzajímavější náhrobky v této části patří masivní stély rodiny Höfnerů ze švédské žuly. Náhrobky jsou zde většinou ze 2. poloviny 19. století a počátku 20. století.

Dne 21.10.1938 (podle jiných zdrojů mylně až o Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938) byl hřbitov silně poškozen fanatickými členy NSDAP, kteří den předtím také vypálili zdejší dřevěnou synagogu. Pomocí háků strhali honosné náhrobky především v nové části hřbitova a poničili i bránu a obvodové zdivo. V roce 1949 zde byl pochován kynšperský rodák, akademický malíř Fritz Lederer (1878 – 1949), který byl zároveň posledním pochovaným na tomto hřbitově. Místo jeho hrobu však nebylo označeno. Poté hřbitov postupně zpustnul. Překvapivě ani tento významný hřbitov vůbec nezmiňuje kniha Židovké památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku z Olympie z roku 2009.

Od roku 2004 se díky městu jako vlastníku hřbitov (a přilehlé okolí) dočkal rozsáhlé rekonstrukce. V letech 2005–2006 byla zrekonstruována hřbitovní zeď, byly zhotoveny nové kované brány a areál hřbitova byl poté zpřístupněn veřejnosti. Všechny části hřbitova jsou spojeny cestičkou a v zadní části jsou schody vedoucí k nižší části hřbitova.

Tagy