weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov Drahonice (Drahenz)

U vsi Drahonice (část obce Lubenec) se nachází asi kilometr jihovýchodně volně přístupný bývalý židovský hřbitov.

Když jsem z Lubence mířil po žluté značce do Libyně, upoutaly mne hned na křiřžovatce na začátku cesty otevřené dveře lubeneckého kostela sv. Vavřince. Nakoukl jsem, a přítomný pán mne pozval dovnitř. Zapředli jsme hovor, o všeličems. Krom jiného došlo i na židovské hřbitovy. On mne překvapil tím, když poukázal na jeden, který jsem neměl v itineráři – jen zhruba dva kilometry od Libyně (i Lubence) jsou Drahonice, a u nich v polích jeden z židovských hřbitovů.

Takže i když vlastně nevím, zda to byl kostelník, farář, nebo někdo úplně jiný, vděčím mu za to, že jsem tenhle hřbitov nakonec neminul.

Dá se k němu dojít z Lubence po silnici do Lužce, nebo z Libyně. V obci polní cestou, mezi obilím k prvnímu znatelnějšímu lesíku, kde je ve svahu hřbitov umístěn. K díře v ohradní zdi, kde je infotabule, je třeba projít kousek přes pole. Nic moc se o historii hřbitova neví. Většina pramenů tvrdí, že byl založen snad již v 16. století, ale písemně doložen je až roku 1724. Udávaná plocha činí 1744 m2 a je tu zhruba sto zachovaných náhrobků z let 1826 až 1904. Značná část pozemku je prázdná.

Informační tabule u hřbitova však tvrdí, že po roce 1925 byl potomek místního rabína Ing. Leo Polesie pověřen zpracováním historie židovské obce na Lubenecku a z náhrobních kamenů tehdy ještě udržovaného hřbitova stanovil počátek jeho existence na počátek 15. století, což by odpovídalo zmínkám o existenci židovské komunity v Lubenci. Také našel doklad, že v roce 1604 dostali místní židé povolení stávající hřbitov obehnat pevnou zdí. Tehdy už v Drahonicích fungovala židovské obec s modlitebnou.

Kolem roku 1790 byla židovská obec přestěhována do nedaleké Libyně, kde byla vystavěna synagoga na pozemku, věnovaném hrabětem Lažanským, později pak do Lubence. V letech 1989 až 1928 působil v Lubenci jak rabín, kazatel a učitel Rudolf Polesie a za něho byl představeným obce Leopold Glaser, který se zasloužil o rozšíření a zvelebení hřbitova (byla přidána dolní, rovná část). Pohřbívalo se zde až do 30. let minulého století. Ihned po záboru Sudet hřbitov roku 1938 poškodili nacisté. Devastace pokračovala i po válce.

Od roku 2003 je areál postupně obnovován, padlé náhrobky byly vztyčeny a hřbitov zbaven od náletů. Obklopuje ho rozpadající se zeď, do jejíž severní části jsou vetknuty zbytky klenuté márnice, které jsem ale na místě nedokázal identifikovat. Stejně tak jsem nebyl schopen identifikovat náhrobek otce slavného libyňského rodáka profesora MUDr. Alfreda Kohna (22. 2. 1868 – 15. 1. 1959), který byl opakovaně navržen na udělení Nobelovy ceny za fyzilogoii a lékařství.

Hřbitov působí dost zanedbaně, stav starších pískovcových náhrobků je tristní, málkode je rozeznat, zda a jaké nápisy a reliéfy nesly. Nepodařilo se mi zjistit, kdo se o něj stará.

Tagy