weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov Most – Souš (Brüx)

Pokud občas obdivujete zdola z města panorama hradu Hněvín v Mostě, asi nemáte tušení, že na druhé straně pod kopcem se nachází židovský hřbitov.

Kulturní památka se nachází v bývalé obci Souš, která je dnes místní částí města Mostu. Jedná se o jedinou movitou upomínku na předválečnou židovskou komunitu ve městě. Areál o rozloze 3474 m2 tvoří hřbitov s náhrobky (především novodobými, pohřbívalo se tu do sedmdesátých let), obřadní síň č. p. 688, márnice a ohradní zeď hřbitova. Na hřbitově je také památník padlých v 1. světové válce. Umístění je dnes vcelku zvláštní – všude kolem rodinné domky, mezi nimiž by snad ani hřbitov nikdo nehledal…

Když jsem na hřbitov dorazil, vzpomněl jsem si na nevšední zážitek z Náchoda. I tady totiž obřadní síň s bytem pro hrobníka byla opravena a je užívána k bydlení. Na plochu hřbitova tak vstupujete kolem dětské skluzovky a nafukovacího bazénu, hned vedle hrobů zahradní posezení… Ale tím podobnost končí, tady je to přece jen trochu lepší kafe. Je tu vidět péče a snaha – na hrobech i cestičkách posekaná tráva, některé hroby opravené – podle dostupných zdrojů obnova hřbitova, tj. vyčištění od náletových dřevin a stavební úpravy, začala v 90. letech. Zjevně trvá dodnes. A ještě jedna citace – V roce 2008 byla v prostorách rekonstruované obřadní síně otevřena výstava o dějinách židovské komunity na Mostecku od středověku po období druhé světové války. Výstava je přístupná po telefonické dohodě se správcem objektu.

Samotný hřbitov se opticky rozpadá do několika částí. I když je relativně mladý, působí jak seskládaný z různých dob. Nejen náhrobky, ale i „terénní“ úpravou. Část hřbitova travnatá, část zarostlá břečťanem, část náhrobky jak z křesťanského pohřebiště, část s omšelými obelisky z pískovce. A všude znatelné stopy, že se tu někdo stále snaží a věnuje tomuto pietnímu místu péči.

Pár historických údajů (internet a Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku – Petra Večeřová, Olympia 2009):

Nejstarší písemný doklad o existenci Židů v Mostě je dlužní úpis z roku 1393 Boreše mladšího z Rýzmburka svým židovským věřitelům Ascherovi a Isákovi z Mostu. Početná náboženská obec zanikla v roce 1464, kdy byli Židé z města vypovězeni. Do poloviny 19. století bydleli Židé v okolních obcích v Hořanech, Lišnici a v Korozlukách. V Lišnici a Hořanech stály i synagogy. Roku 1839 byl v Mostě povolen pobyt jedné rodině, v roce 1880 již žilo ve městě 551 osob židovského vyznání. V roce 1864 byla v Mostě zřízena modlitebna a v roce 1868 založena židovská obec. V roce 1872 byl položen základní kámen synagogy a o rok později došlo k jejímu otevření. Původní středověký hřbitov se nacházel za městskými hradbami někde na jichovýchod od města a zanikl beze stopy. Nový hřbitov byl roku 1878 založen v blízké Souši. V čele židovské obce stál 28 let soudce dr. Josef Spitz, který byl jako první Žid byl na vlastní přání po své smrti v roce 1914 zpopelněn, jeho urna byla uložena v kolumbáriu židovského hřbitova. Místní unikát, odporující židovským zvyklostem, stavba kolumbária dochovaná do dnešní doby, pochází údajně až z roku 1933.

Židovská komunita se během období holokaustu rozpadla. Po skončení války byla náboženská obec obnovena, ale později nebylo možné dodržet minjan, a proto zanikla. Dnes jsou mostečtí Židé členy Židovské náboženské obce v Teplicích.

Po druhé světové válce zůstal hřbitov opuštěný a zchátralý, jeho ohrada spadla a náhrobky zarostly. V roce 1970 sem byly přeneseny ostatky pilota Julia Finka z druhé světové války. Bylo rozhodnuto místo znovu ohradit betonovými panely a dřeviny vykácet. Na náhrobcích najdeme jména kdysi významných Mostečanů, mezi nimiž je mnoho obchodníků, lékařů i rabínů, z nichž posledním byl dr. Michael Halbersten, zesnulý v roce 1936.

Hřbitov byl roku 1996 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Přístup je umožněn denně mimo soboty a židovské svátky.

Tagy