weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov Poutnov (Pauten)

Zhruba 1,5 km severovýchodně od horní části obce Poutnov (v Karlovarském kraji, v jihovýchodní části Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, v místech, kde se rozprostírá Tepelská vrchovina) u bývalé cesty do nedaleké Tisové se nachází v lukách malý židovský hřbitov.

Hřbitov poutnovské obce, která existovala od 17. stol. do přelomu 19. a 20. století, má čtvercový tvar o rozměrech 18 x 18 metrů. S celkovou výměrou 324 metrů čtverečních se jedná o jednu z nejmenších židovských nekropolí v Čechách a na Moravě (asi proto se nedostal do přehledu v knize Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě Jana Heřmana). Pohřbívalo se na něm do konce 30. let z obcí v okolí. V Poutnově stávala malá částečně hrázděná synagoga ze 17. století. Zanikla roku 1915, kdy už v obci žádný Žid nežil. Podle písemných pramenu se predpokládá založení hrbitova v 18. století.

Cesta ke hřbitovu vede z Horního Poutnova – na mapách.cz je sice vyznačena trasa od autobusové zastávky v blízkosti zbytků podstavce (křížek, nebo snad zmizelá socha sv. Jana Nepomuckého), ale ta se ztrácí ve vysokém porostu plevele a nakonec je i přehražena elektrickým ohradníkem. Je lepší jít dál obcí (cyklostezka 2284) až k ruinám bývalého panského dvora a skrz ně zahnout doprava. Po pár metrech se cesty setkají a vedou mezi pastvinami, kolem rybníčku do mírné zatáčky vlevo (směrem vpravo jsou vidět střechy blízké obce Rankovice).

Kolem hřbitova byla postavena zeď z lomového kamene, dnes je na mnoha místech pobořena. Bývalý vchod na hřbitov byl umístěn uprostřed východní zdi. Šířka zdi činí kolem 50 cm, místy zůstala zachována do cca 70 cm výšky.

V květnu a v září 2007 skupina německých dobrovolníků z Aktion Sühnezeichen pod vedením Dr. Dietricha Erdmanna vyčistila dlouhodobě zpustlý hřbitov od spadaných větví. Tito lidé také postavili povalené náhrobní kameny a některé z nich opravili maltovým pojivem.

Od září 2005 do ledna 2008 proběhla kompletní dokumentace hřbitova, kterou provedli pracovníci karlovarského muzea. Jsem jejím šťastným majitelem, kopii dokumentu jsem z muzea obdržel (98 stran podrobných informací s popisem každého náhrobku). Další obsáhlý materiál je k dispozici na webu chewra.com.

Na hřbitově nalézá 47 náhrobků v sedmi řadách, jeden artefakt horní části macewy a jeden podstavec. Dvě stély lze označit za architektonické typy, ostatní jsou funkčního typu. U jednatřiceti náhrobků bylo možné provést opisy textů, které se následně přeložily do češtiny. Nejstarší dva náhrobky jsou z konce třicátých let 19. století a nalézají se u severozápadního rohu hřbitova. Nejmladší náhrobní kámen pochází z roku 1931 a je umístěný v první řadě naproti bývalému vstupu. 6 náhrobků je z první poloviny a 14 ze druhé poloviny 19. století. 11 náhrobků spadá do první třetiny 20. století. Nejdůležitější získanou informací jsou jména zesnulých a data jejich úmrtí, která byla ověřována v židovských matrikách zemřelých obce Poutnov (záznamy se dochovaly z leta 1840 až 1931). Porovnány byly i se Soupisem židovských obyvatel v Čechách z roku 1793 a s Bau – Parzellen Protocoll der Gemeinde Pauten. Pomocí těchto dokumentů se podařilo u některých osob pochovaných na hřbitově v Poutnově zjistit jejich rodinné a majetkové vztahy. Na základě informací z matrik se dokázaly i přímé vazby židovských obyvatel z Poutnova s ostatními židovskými komunitami v dnešním Karlovarském a Plzeňském kraji, i v ostatních krajích v Čechách.

Na hřbitově jsou pohřbeni lidé pocházející především z židovských obcí Poutnova, Teplé, Mnichova u Mariánských Lázní, Kořene a Drmoulu.

Tagy