Židovský hřbitov Bílina

Uprostřed jižního okraje Městského hřbitova v Bílině je menší plocha, na níž se nachází místní židovský hřbitov.

Nezvykle umístěný židovský hřbitov je přilepen na ohradní zeď, přístup byl zřejmě zvenčí vedle rozpadající se márnice branou, která dnes nejspíš nevede nikam… Na plochu hřbitova je vidět přes zeď od památníků 2. světové války, u nichž se dá s trochou štěstí objevit kovová zřejmě dodatečně probouraná branka.

Z netu a dalších zdrojů:

Židovský hřbitov v Bílině se nachází v západní části města Bílina, asi 500 metrů západně od Mírového náměstí, na tzv. Mosteckém předměstí. Založen byl v roce 1891 (podle některých zdrojů začal fungovat až 1892, podle dalších byl založen až 1894) v sousedství městského hřbitova a na jeho celkové ploše 5853 m2 (jiné zdroje tuto rozlohu zpochybňují) je možno nalézt zhruba 40 náhrobních kamenů. První náhrobky pocházejí z roku založení – kromě jednoho staršího, který sem byl pravděpodobně přenesen z jiného hřbitova. Poslední pohřeb se zde konal roku 1939, židovská obec zanikla s příchodem okupantů.

Při někdejším vstupu na hřbitov stojí pozůstatky márnice a dominantní brána. Na hřbitov je možné se dostat přes městský hřbitov z Mostecké ulice. Veřejnosti je však nepřístupný, zejména kvůli propadům půdy.

Prvním Židem doloženým ve středověké Bílině byl jakýsi Michel z Bíliny roku 1417. Později došlo k vyhnání Židů z města. Žádostem dvou příslušníků tohoto národa o usídlení z roku 1543 nebylo vyhověno. Teprve roku 1788 byl doložen jeden židovský vinopalník a o pět let později zde bylo 5 židovských obyvatel. Zlom přinesly až společenské změny v následujícím století a náboženská obec vzrostla na sto členů. Konec přinesla německá okupace a deportace do vyhlazovacích táborů. V izraelském památníku Yad Vashem je doloženo 39 jmen zavražděných bílinských Židů. Po válce již nebyla náboženská obec obnovena.

Hřbitov židovské náboženské obce byl založen v r. 1891 v těsném sousedství s katolickým městským hřbitovem v západní části města. Dnes na něj lze vejít pouze areálem městského hřbitova, hlavním vchodem z ulice Boženy Němcové. Není velký, určitě nedosahuje 5853 m2 jak je někdy uváděno, dnes nemá ani své parcelní číslo a je zahrnut jako jeden celek v areálu městského hřbitova (pozem. parcela č. 2003/1 vedená jako hřbitov, kat. území Bílina, majetek města Bílina). Dochovalo se na něm několik desítek náhrobků od doby založení do 30. let 20 století, torzo vchodu a rozvaliny márnice. Orientace náhrobků je tradičně východním směrem. Hřbitovu dosud vévodí honosný náhrobek Ignatze Röhra, dlouholetého a zasloužilého představeného zdejší židovské obce v letech 1872-1900. Hřbitov zjevně nebyl nijak opraven a udržován také není, jeho stav je ostudný dnešní době, kdy již v řadě míst dochází alespoň k částečné nápravě tristního stavu těchto památek. Nicméně se hřbitovu snad blýská na lepší časy, neboť podle dohody mezi Městským úřadem Bílina, Židovskou obcí v Teplicích a Základní školou Za Chlumem ze závěru r. 2008 se mají o hřbitov starat žáci uvedené školy. Práce měly začít zjara roku 2009.

Na hřbitově nejsou patrny žádné stopy jakékoli údržby, jak je snad z fotografií vidět. Nálety, vysoko rostoucí tráva, některé náhrobky povalené, jiné naklánějící se. Márnice mizící v zeleni, původní vstupní brána zjevně zhotovená velmi fortelně, protože její oblouk stále ještě drží…

Jan Heřman: Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě; Rada židovských náboženských obcí v ČR 1981