weby pro nejsevernější čechy

Starý židovský hřbitov Nový Bydžov

This entry is part 3 of 35 in the series Židovské hřbitovy

Starý židovský hřbitov je v Novém Bydžově přístupný nedaleko náměstí z Revoluční třídy.

Zvláštní a nenápadná poloha. Ač blízko centra a na hlavní třídě, dřevěná vrátka mezi parkovištěm Lidlu a domem, sousedícím s technickým areálem správy a údržby silnic mnozí nejspíš míjejí bez povšimnutí. A ti, kdo cpou na parkovišti marketu své nákupy do aut, asi vůbec netuší, jaký skvost se skrývá za zdí.

Nejprve jsem zkusil štěstí v místním Infocentru, pro jistotu – nezdálo se mi úplně pravděpodobné, že by hřbitov byl přístupný zcela volně. A tady mi poradili, že klíče jsou k zapůjčení v  místním městském muzeu – proti prokázání totožnosti (a příslušnému zápisu do evidence). Tam mi tvrdili, že jde o 3. nejstarší dochovaný židovský hřbitov na našem území (po Kolíně /1418/ a Praze-Josefově /1439/). Totéž se tvrdí o hřbitově v Hroznětíně, tam ale chybí konkrétní rok, řeč je pouze o 15. století. Což by ale mělo stačit, protože v souvislosti s Novým Bydžovem je řeč „až“ o roku 1520. Velikostně však tenhle hřbitov z toho, co jsem měl zatím možnost vidět, nemá konkurenci. Jen jsem šel a šel a šel a cvakal.

Přístup je zvláštní – za dveřmi je dlouhá úzká cesta mezi dvěma zdmi k dalšímu portálu – podle wiki byl totiž původní vstup na hřbitov s pískovcovým ostěním se segmentovým nadpražím a profilací nad soklem v jihovýchodním rohu (já si ale žádných pozůstatků nevšiml). Dál se na wiki píše „Současný vstup z ulice tvoří nenápadný úzký průchod vpravo od domu čp. 217, v cihelné zdi kryté pískovcovými deskami, s pískovcovým portálem. Dveře jsou novodobé, plechové.“ Druhá polovina tvrzení je ovšem nepravdivá, jak dokazují fotky – dveře jsou dřevěné.

Něco o historii z netu a knih:

1) Petra Večeřová: Navštivte… Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku – Olympia Praha 2009

2) Jan Heřman: Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě, Rada židovských náboženských obcí v ČSR 1981

Starý židovský hřbitov byl založen již v roce 1520 v jižní části za hradbami města. Roku 1735 byl rozšiřován. Od té doby až do roku 1885 zde byli pohřbíváni nejen místní Židé, ale i Židé z bližšího i vzdálenějšího okolí.Je zde údajně pochováno i téměř 70 vojáků z prusko-rakouské války z roku 1866.¹)Na ploše přes půl hektaru –5 364 metrů čtverečních¹) nebo dokonce 7045 metrů čtverečních²) – se nalézá přes 1480 náhrobků (podle podrobnějších zdrojů dokonce 1646). Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek je z roku 1577.  Početně převažují pískovcové náhrobky ze 2. poloviny 17. století a z 18. století. Nejstarší dochovaný náhrobek z tmavého jemnozrnného pískovce s vrývaným hebrejským nápisem však pochází z roku 1577. Památkový katalog ovšem tvrdí, že „nejstarší náhrobek je z konce 1. poloviny 17. století (1645)„. Nejmladší by měl být z roku 1885.

Plasticky vystupující hebrejské nápisy doplňují různé ozdoby s architektonickými prvky a typické symboly (např. žehnající ruce – kněžský rod Kohenů, konvice – kmen Levi). Výjimečný je mohutný náhrobek z poč. 17. stol. s ratolestí a lidskou tváří v ozdobné kartuši. Mezi několika mramorovými náhrobky vyniká náhrobek Enocha Wolfa s reliéfem vlka. Od konce 18. stol. převažují náhrobky s dojjazyčnými nápisy (v hebrejštině a němčině).

Židovský hřbitov v Novém Bydžově se rozléhá na obdélném pozemku ležícím asi 400 m jihojihozápadně od historického centra Města. Na východní a zčásti na jižní straně se dochovaly zchátralé zbytky cihelné ohradní zdi z 19. století. Původní dvoukřídlé dveře nezachovány. Na ostatních stranách pozemek ohraničuje drátěné pletivo s betonovými sloupky, na západě částečně i dřevěná stodola.

Pozemek hřbitova je v západní části svažitý směrem do středu, na východě je střed zvýšen obdobně jako okraje, mezi nimi jsou sníženiny- cesty. Nejvyšší část je na jižní straně. Náhrobní desky většinou pískovcové, výjimečně i mramorové, stojí obráceny k východu, některé jsou zkráceny. Na kopci v jihozápadní části jsou zřejmě nejmladší pomníky s vysokými pylony a obrácenými hroby či tumbami, i s litinovým zábradlím.

Část informací je zřejmě zastaralá – sice jsem hřbitovem v podstatě proklusával, ale drátěné pletivo, betonové sloupky či stodolu jsem nikde nezaznamenal. A bohužel v množství takřka patnácti set náhrobků najít ty, které jsou v textu vyzdviženy jako ty „nej“ a výjimečné bylo nad mé individuální síly.

Aktuálnější info o stavu hřbitova:

Rekonstrukce celého areálu byla zahájena roku 1996 – tehdy byla plocha hřbitova vyčištěna od nežádoucí vegetace. Do té doby většina ohradní zdi byla zřícena nebo zcela chyběla. Problémem bylo, že v 60. letech 20. století byly z části plochy hřbitova odstraněny náhrobky a tato část byla vyasfaltována a využívána jako parkoviště. Jednak díky tomu, ale také s ohledem na velkou délku zdi, trvala obnova původní ohradní zdi včetně odstranění asfaltu od roku 1997 do roku 2003. V rámci těchto prací také byly restaurovány vstupní portály, byly zhotoveny nové vstupní dřevěné dveře a dřevěná vrata do hřbitova. Nejpoškozenější historické náhrobky byly restaurovány roku 2001. V roce 2004 byly restaurovány poškozené náhrobky, které byly v 60. letech 20. století při asfaltování části hřbitova z této plochy odstraněny a naházeny na několik hromad. Od roku 2005 bylo restaurováno několik dalších desítek poškozených náhrobků včetně tumb. Dále bude nutno restaurovat mnoho dalších desítek ohrožených historických náhrobků. Vzhledem k velkému počtu náhrobků se jedná o práce na dlouhou řadu let. Průběžnou údržbu hřbitova v současné době zajišťuje na své náklady Město Nový Bydžov.

Na území města se nachází také nový židovský hřbitov z roku 1885, který je součástí městského. Ten mi bohužel unikl – snad někdy příště.

 

Series Navigation<< Židovský hřbitov Mnichovo HradištěŽidovský hřbitov Turnov >>
Tagy