weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov Bečov nad Teplou (Petschau)

Nedaleko vlakového nádraží v Bečově nad Teplou ve stráni vklíněné mezi silnicemi U Trati a Novoveská se nacházejí zbytky místního židovského hřbitova.

Ještě poměrně nedávno by vůbec nebylo o čem psát a co fotit. Hřbitov byl v roce 1938 zcela zlikvidován a zmizel beze stopy. Dokonce tak důkladně, že není ani uveden v knize Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě Jana Heřmana. Na mnoha internetových zdrojích se lze dočíst dnes už zastaralé informace:

Někdejší hřbitov je dnes svažité místo na rozcestí silnic na Novou Ves a Mnichov přímo naproti nádraží. Pozemková parcela č.1743 o rozloze 1432 m2 vedena jako hřbitov-chráněné území a je v majetku Fedrace židovských obcí ČR.

To je překvapivě v tuto chvíli pravda jen částečná – podařila se totiž neskutečná věc. Podle dochovaných pramenů se v roce 2010 totiž podařilo prozkoumat místo, kde skončila většina náhrobků – po druhé světové válce zaniklý Gängerův mlýn, jehož dvůr byl jimi vydlážděn. Zachráněné náhrobky byly opraveny a osazeny zpět na „původní“ místo. Možná poněkud kontroverzním způsobem – část z nich je zabetonovaná do zdi podél silnice, jen menšina je umístěna zpět na stráni.

Z různých zdrojů střípky historie:

V nejstarší historické době, kdy hřbitov neexistoval, místní rodiny vozily své mrtvé na mnohem vzdálenější židovské hřbitovy v Kynšperku nad Ohří, Krásné Lípě či Kynžvartu.

Nejstarší písemná zmínka o židovském hřbitově pochází z roku 1662. Nachází se necelý kilometr západním směrem od bečovského náměstí (600 metrů od ghetta) ve svahové výseči silnic na místě bývalé výsypky důlní štoly nedaleko vlakového nádraží.

Horní část hřbitova lemovala cesta do obce Nová Ves a v blízkosti dolní části tekla řeka Teplá. V roce 1859 došlo k rozšíření hřbitova o louku ležící východně od tehdejší nekropole. Bečovský židovský hřbitov měl podobu protáhlého trojúhelníku, byl obehnán kamennou zdí a vstupovalo se na něj z východu nízkou brankou. Do Bečova nad Teplou byla ve druhé polovině 19. století zavedena železniční dráha, z toho důvodu byl odkloněn tok řeky a nedaleko vzniklo vlakové nádraží. Ve třicátých letech 20. století se na hřbitově nacházelo kolem tří set náhrobků, nejstarší z nich pocházely z druhé poloviny 17. století. Ke svému účelu sloužil až do roku 1938.

Za druhé světové války byl hřbitov zrušen a zasypán vyvezenou zeminou z rekonstruované silnice do Nové Vsi. Náhrobní kameny byly nejdříve povaleny a rozházeny po hřbitově. Později, během války, byli na rozebírání náhrobních kamenů používáni ruští zajatci, kteří sbírali povalené náhrobky, vytrhávali zbylé stojící stély ze země a všechny nakonec rozváželi na různá místa po okolí k dalšímu stavebnímu využití. Je známým faktem, že největší část těchto kamenů si odvezl mlynář František März z nedaleké obce Vodná do tehdejšího Horního Gängerova mlýnu, v minulosti nejvíce nazývaného Schleemühle, kde si s nimi vydláždil nádvoří mlýna a nakonec je zakryl vrstvou hlíny.

Hřbitov tak zcela zanikl a až do počátku 21. století se na něj téměř zapomnělo. V roce 1980 byla ohradní zeď se zbytkem náhrobků rozebrána a hřbitov byl zavezen štěrkem, jen v jihozápadním rohu se zachoval zbytek zdi.

V roce 2010 majitel pozemku a Federace židovských obcí zastoupených společností Matana, a. s. dali podnět k archeologickému výzkumu v místech bývalého mlýna k nalezení židovských náhrobků.

Tuto akci po odborné stránce zajistil Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Lokti. O rok později byla odkryta celá plocha původního mlýnského dvora, na níž se nalezlo přes sto padesát poškozených náhrobních kamenů a jejich artefaktů. Po jejich vyzvednutí se přistoupilo k jejich očištění, vyfotografování, změření a předání k profesionálnímu restaurování. V té době se začalo i s obnovou plochy původního hřbitova a od roku 2013 k postupnému navracení nalezených náhrobních kamenů na pozemek bývalého hřbitova.

PS 2018: Dodnes ale není o obnoveném hřbitově na mapy.cz ani zmínka…

Rozsáhlý dokument o (nejen) bečovském hřbitově na webu ČT k vidění zde ->

Tagy