weby pro nejsevernější čechy

Židovský hřbitov a synagoga Úštěk (Auscha)

This entry is part 19 of 32 in the series Židovské hřbitovy

Tohle malé městečko je častým výletním místem a kdekdo se hlásí k tomu, že ho zná a byl tam. Ovšem jaké procento z návštěvníků ví, že je v Úštěku dochovaná unikátní synagoga i velký židovský hřbitov, to je otázka.

Ten nejjednodušší leták s turistickými cíli města zmiňuje alespoň synagogu, která je v sezoně otevřená a slouží jako muzejní prostor (do původního stavu se podařilo uvést židovskou školu a byt kantora v suterénu) i místo výstav a koncertů. O unikátní věžovité stavbě na skalním ostrohu, která jen tak tak unikla totální destrukci, podrobnosti tady a tady. Po židovských domcích v jejím okolí už dnes není ani památka, část byla po 2. světové válce stržena, část k nepoznání přestavěna.

Se hřbitovem už je to slabší. Po městě jsou sice rozmístěny turistické ukazatele, ale řídit se jimi není nejjednodušší, do mapky ve zmíněném letáku už se nevešel. V infocentru na náměstí mi alespoň potvrdili, že hřbitov je volně přístupný. Prý zatím – ještě se nepodařilo opravit celou hřbitovní zeď, ale brána už je zamčená. Spoléhaje na instinkt jsem se vydal Kamennou ulicí kolem zadní strany Ptačích domků a pokračoval stále dál. Přesně v okamžiku, kdy jsem začal pochybovat, zda jsem odbočku neminul, stál jsem u ní – jenže značení bylo pouze z opačné strany. Pokud budete hledat, foto snad napoví.

Takže stručný výcuc z různých dostupných materiálů:

Zeměpisně se hřbitov nachází jihozápadně od města, v lese ve svahu napravo od Střelecké ulice vedoucí na jih směrem na Lhotu. Přístupný je po klikaté cestě odbočující z ulice před domem čp. 118.

Založen byl snad již v 15. století, následně došlo k jeho několikerému rozšíření (1666-1667, v 19. a 20. století). Po prvním rozšíření se stal pohřebním místem pro Židy z celého okolí, dokonce jsou zde pohřbeni uprchlíci z Haliče. Nkdy v 17. století sem snad měly být přeneseny náhrobky z rušeného hřbitova u Horních Chobolic.

Hřbitov byl ohrazen cihlovou zdí a uvnitř areálu byla vystavěna obřadní síň s nízkou kupolí. Hřbitov byl činný do roku 1938, po zániku úštěcké židovské obce byl poničen a chátral. V roce 1981 byla dokonce navržena jeho likvidace, o rok později došlo ke stržení obřadní síně, materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Následovalo poboření ohradní zdi a prodeji několika náhrobků jako stavebního materiálu.

Samotný hřbitov se však díky protestům ze strany památkového úřadu a pražského židovského muzea podařilo zachránit. Od počátku 90. let byly prováděny dílčí rekonstrukce a od roku 2001 probíhala systematická rekonstrukce hřbitova pod vedením pražské židovské obce. Byly postaveny náhrobky a obnovena ohradní zeď. Od roku 2004 se o hřbitov stará Sdružení pro úštěckou synagogu a hřbitov. Na ploše 1938 m2se podle oficiálních údajů dochovalo 221 náhrobních kamenů nejrůznějších stylů, z nichž nejstarší čitelné pochází z poloviny 17. století. Starší náhrobky mají pocházet z let 1570-1579, jsou ale dnes zcela nečitelné. V severozápadní části hřbitova se nachází dětské oddělení. V roce 1993 byl hřbitov prohlášen kulturní památkou.

Zpět k aktuální realitě – vstup na hřbitov je možný vpravo od uzamčené kovové brány v místě, kde zřejmě stávala obřadní síň, z níž zbylo jen pár kamenů. Hřbitov je obrovský, náhrobky jsou tu k vidění opravdu od věky omletého pískovce až po předválečné honosné hrobky, připomínající spíš křesťanské hřbitovy. Jak už to tak ale bývá, část hřbitova je i tady zcela prázdná (v nejnižším místě svahu). Některé náhrobky stojí napříč směru ostatních, nemám tušení, zda to tak bylo původně a proč, nebo tak byly umístěny až při rekonstrukčních pracích.

Series Navigation<< Židovský hřbitov Hluboká nad Vltavou (Frauenberg)Židovský hřbitov Český Krumlov (Krummau) >>
Tagy