Nový židovský hřbitov Chodová Planá (Kuttenplan)

Řečeno-li a), je třeba dodat i b). Pokud v Chodové Plané existuje starý židovský hřbitov, je logické, že by tu měl být i nějaký nový.

Zřejmě v okamžiku, kdy byl starý židovský hřbitov zaplněn, navíc se stal součástí zámeckého parku a ocitl se v blízkosti rozrůstající se obce, bylo třeba najít nové místo. Nový židovský hřbitov v Chodové Plané byl založen roku 1890 jižně od zámku a starého hřbitova necelých 200 m od komunálního hřbitova na pozemkové parcele číslo 296/1 na katastrálním území městysu Chodová Planá, do jehož majetku patří.

Jan Heřman: Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě

Petra Večeřová: Navštivte… Židovské pamtáky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku – Olympia 2009

A internet:

Areál hřbitova se skrývá za ohradní zdí, vstoupit se dá dvojím způsobem. Výrazná kovaná hlavní brána uprostřed čelní zdi je zdobená dvěma Davidovými hvězdami, symbolizujícími kromě pozemského života také život věčný. Při levé ohradní zdi můžete ale projít také na první pohled nenápadnou, pobořenou brankou. Ta se nazývá kohanitská, a plnila přesně daný účel.

Kohanité, prastarý rod potomků prvních kněží v jeruzalémském chrámu, patřili mezi židovskými rody k nejváženějším, a zbožní židé jim projevovali nemalou úctu. Tradice však příslušníkům rodu také určovala řadu povinností a omezení v běžném životě – mimo jiné, aby nepřišli do styku s nečistými mrtvolami, nesměli Kohanité za života vkročit na hřbitov. S postupným ústupem ortodoxních praktik byly později pro potřeby početného rodu zřizovány postranní, tzv. kohanitské branky, aby mohli pozůstalí navštívit místo odpočinku svých blízkých, a jejich cesta přitom vedla mimo hroby.

Za nacistické okupace byl hřbitov zpustošen. V roce 1950 byla zbořena obřadní síň s maurskými prvky (základy jsou patrné v rohu obvodové zdi vpravo od vchodu, směrem ke křesťanskému hřbitovu). V areálu o velikosti 1519 m² se dnes nachází kolem 120 náhrobních kamenů. Malá část jich ještě připomíná náhrobky ze starého hřbitova, většina však je modernějších a příjímá vzhled křesťanských náhrobků. Dobře lze také sledovat postupné užití němčiny, nejprve jako doplněk hebrejštiny, s postupujícím časem převládající a v závěru dokonce některé náhrobky nesou epitafy již jen v němčině…

Po roce 1990 byl hřbitov opět zčásti obnoven díky americké nadaci Synagogue Memorial, a to včetně výše zmínění kované brány.