Zámek Poutnov

Nedaleko křižovatky místních komunikací u autobusové zastávky v Poutnově stojí ruina venkovského zámečku.

Jedna ze staveb, v nichž by asi zámek hledal málokdo. Wiki uvádí:

Poutnov je zřícenina zámku ve stejnojmenné vesnici severozápadně od Teplé v okrese Cheb. Zámek založili v sedmnáctém století příslušníci rodu Schindelů z Hirschfeldu. Později se v jeho držení vystřídala řada majitelů a nakonec sloužil jako obytný dům. Ve dvacátém století přestal být udržován, a změnil se ve zříceninu.

První písemná zmínka o panském sídle v Poutnově pochází z roku 1456, kdy je doložena tvrz v majetku Dyeze Hofera. Nějaké panské sídlo zde však stálo nejspíš již ve čtrnáctém století. V první polovině sedmnáctého století byla vesnice rozdělena mezi dva majitele. Jedna část patřila Jiřímu Kfelířovi ze Zakšova, který zde sídlil v panském domě, a druhou vlastnili Schindelové z Hirschfeldu, kteří si po roce 1627 postavili na okraji starého poplužního dvora barokní zámek.

Poutnov patřil Schindelům do čtyřicátých let osmnáctého století. Od nich vesnici získal loketský hejtman Jan Ott z Ottilienfeldu, po kterém ji zdědil jeho syn Karel. V roce 1803 zámek koupili poutnovští poddaní, ale již roku 1804 jej prodali Johannu Weissovi z Chebu. Po něm se majitelem zámku znovu na krátkou dobu stal Karel z Ottilienfeldu a poté Jan Knoll, Egid Sölch, Albrecht Dejm ze Stříteže a od roku 1865 Alfréd Beaufort-Spontin, jehož potomkům patřil až do dvacátého století.

Po druhé světové válce se až do osmdesátých let dvacátého století na zámku ještě bydlelo, ale poté začala opuštěná budova chátrat. Zatékající voda poničila krov, obvodové zdi a strop v prvním patře.

Zámek je obdélná jednopatrová budova v jihovýchodní části návsi s hladkou fasádou, kterou člení novodobá okna a korunní římsa. Přízemí obsahuje ve střední části vstupní halu se schodištěm do prvního patra, kuchyni a chodbu. Po obou stranách střední části se nachází dvojice místností. Z původních architektonických prvků se dochovalo pouze část ostění okna nebo dveří z osmnáctého století a valená klenba ve třech přízemních místnostech.

Na webu hrady.cz jsou k dispozici i archivní fotky:

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Obec vznikla zřejmě ve 13. století během kolonisace území, prováděné tepelským klášterem. V jeho majetku se nacházela do 16. století s tím, že byla dávána často do zástavy. Jako sídlo zástavních majitelů či klášterních správců sloužil dvůr, jehož součástí byla obytná budova. Zřejmě v 18. století získal jednoduchou barokní podobu. Roku 1865 se dvůr stal majetkem vévody Alfreda Karla Augusta Konstantina von Beaufort-Spontiniho, vlastníka nedalekého Bečova nad Teplou. S ním byl majetkově spojen až do roku 1945. Po roce 1945 areál chátral, po výstavbě nového zemědělského závodu nad obcí postupně zanikal. Tento proces se výrazně urychlil po roce 1990, takže několik budov zaniklo zcela, zámeček je ruinou holých obvodových zdí a havarijní střechy.

Podrobnější informace z wiki a dalších zdrojů: