weby pro nejsevernější čechy

Arcidiecézní muzeum Olomouc

This entry is part 30 of 41 in the series Muzea

Ještě zdaleka jsem nevyčerpal všechno, co jsem v Olomouci stihl, a to je mnohem víc míst, která jsem nestihl. Hned vedle Dómu svatého Václava je třeba Arcidiecézní muzeum Olomouc.

Zvolil jsem ho sice jako náhradní cíl, protože původně jsem měl namířeno pro další turistickou známku do Arcibiskupského paláce, jenže tady se zrovna konala nějaká akce a bylo pro veřejnost zavřeno. Ovšem náhrada to byla výborná.

Pravda je, že jsem chvíli bloumal po nádvoří, než jsem zjistil, které dveře vedou dovnitř, extra označené nejsou. Prostě je třeba vzít za kliku a jít. A to nejlépe ve středu – stejně jako místní botanická má totiž i tato expozice tento den vstup zdarma. A k mému potěšení s focením (bez blesku, pochopitelně) žádný problém. Stejně tak je v „ceně“ i šatna.

Nejprve stručný nástin toho, co mě v expozici čeká, kudy a kam jít a hurá na cestu. Takřka v každé místnosti či expozici „dozor“, což znamená i to, že kromě cedulek ke čtení je k dipozici občas i nějaká slovně podaná informace. Začíná se v biskupském paláci (dříve známý jako Přemyslovský) u překrásného kočáru. Kousek za ním je vstup do klenotnice, kde jsou velmi zajímavě v prosklených tubusech v šeru nasvíceny monstrance, relikviáře či liturgické „nádobí“. Druhou stranou za kočárem se schází do podzemí, kde se nachází zbytky zmíněného románského paláce, něco málo z archeologických vykopávek a úžasná expozice soch.

Mírně nahoru, do gotiky – z křížové chodby s gotickými a renesančními malbami je možno vystoupit na rajský dvorek, odkud teprve vyniknou kružby v oknech, každá jiná. Z chodby je také vstup do kaple, kde jsou vystaveny další sochy a ukázky církevního umění. Jsem upozorněn také na to, abych nepřehlédl moderní skleněná okna. A ještě jeden výstup, až pod střechu, kde je možno obdivovat postup věků…

Jenže to už mi přichází SMSka, že přijímací pohovory jsou u konce a mám se vrátit k autu. Musím se tak smířit s faktem, že jsem dnes viděl jen zlomek možného a že se snad někdy příště dostanu do obrazárny, ke sbírkám řezeb ze slonoviny, numismatické expozici, liturgickým textiliím a všemu dalšímu, co tu je. Třeba se tu příště potkáme.

Series Navigation<< Až do města Aš (národopisné a textilní muzeum)Národopisné muzeum Plzeňska – odborné oddělení Západočeského muzea v Plzni >>
Tagy