Mattoni muzeum Kyselka

Od poloviny roku 2016 je možno v bývalých lázních Kyselka navštívit expozici věnovanou především historii stáčení zdejších minerálních vod a osobnost Heinricha Mattoniho, umístěnou ve zrekonstruovaném Löschnerově pavilonu.

Je to poslední roky taková pěkná tradice. Místa se slavnou tradicí, celosvětově známá a významná, nechat tak nějak zpustnout. Buď až do úplné vymazání z mapy, nebo na poslední chvíli s velkou pompou z nich zachránit alespoň něco. O osudu lázní Kyselka se toho napsalo mnoho, majetkové vztahy k výhodně zprivatizované značce jsou trochu spletité a jako obvykle nikdo za nic nemůže. Naštěstí se pohnulo alespoň něco a zašlé časy slávy si lze připomenout v provozním objektu stáčírny minerálních vod (postavena roku 1907) z Löschnerova pramene. Budova inspirovaná švýcarskou alpskou architekturou nese jméno po lékaři Dr. Josefu Löschnerovi, příteli zakladatele tradice stáčení minerálek v Kyselce Heinricha Mattoniho. Oficiální prameny uvádí, že od prosince 2013 do ledna 2015 prošel pavilon náročnou rekonstrukcí, na kterou současný majitel Karlovarské minerální vody vynaložil 20 milionů Kč.

V přízemí je pokladna s prodejem upomínkových předmětů a občerstvení, expozice věnovaná Heinrichu Mattonimu, zakladateli tradice dnešní společnosti KMV a na historii samotné značky Mattoni. Nedaleká Mattoniho vila je v dezolátním stavu, v ní se ještě dlouho nebude vystavovat nic. Interiéry plynule přechází v „tovární“ prostor stáčírny, dnes pod širým nebem. Tady to pořád připomíná spíš zříceninu. Koleje, infotabule, vzadu skomírající pramen. Pokračování v patře – dokumenty, fotky, modely, historické artefakty a sálek s pár židlemi, kde se promítají dobové dokumenty.

A ještě pár citací z oficiálních textů:

Vnitřní prostory muzea jsou zařízeny v historickém stylu 19. století a jeho expozice nabízí řadu historických dokumentů a dobových reálií, jako jsou fotografie, certifikáty ochranných známek, obchodní korespondence, mapy, projekty realizovaných i nerealizovaných staveb. V muzeu nechybí ani rozsáhlá sbírka historických lahví, do nichž se stáčela karlovarská minerální voda v průběhu času. Stejně tak se návštěvníci mohou těšit na sbírku historických i současných etiket. Dozvíte se tu o všech společnostech, které v různých historických epochách minerální vodu do lahví stáčely.

Mezi vzácné předměty patří např. dvoudílná rukopisná historická kniha o rodině Mattoni, kterou získal při dražbě v Německu ředitel KMV Alessandro Pasquale. V expozici muzea je zařazen i historický trezor firmy Mattoni AG nebo originál litinové orlice, původně umístěné na jedné z budov lázní v Kyselce, která se kdysi po pádu rozbila na cca 15 kousků a nyní byla odborným pasířem opravena.

Součástí expozice jsou i interaktivní výstavní předměty a moderní technologie, které zpestří návštěvu muzea zejména dětem. Další zajímavostí pro děti může být i animovaný film, který vznikl z reklamního leporela firmy Mattoni z 30. let 20. století. V budoucnu má v muzeu vzniknout rekonstrukce původního provozu, kdy se stáčela minerálka.

Unikátem vztahujícím se k regionu je pak originální hodinový stroj z 16. století z věže kostela v Radošově, dnešní součásti obce Kyselka.

PS: A nelze opomenut skutečnost, že v roce 2017 vcelku nedaleko vznikla další expozice, částečně také věnovaná Mattonimu. Snad mi to někdy vyjde…

Mattoniho stezka:

V letech 1902-1909 financoval Heinrich Mattoni rozsáhlé jímací práce na kysibelských zřídlech. Celou technicky náročnou akci řídil švýcarský inženýr Adolf Scherrer, působící ve světově proslulých lázní Bad Ems. V rámci úprav byl v roce 1907 nově zachycen i Löschnerův pramen, vyvěrající ve svahu nad Lomnickým údolím a postavena nová stáčírna. Areál se skládá ze dvou částí, předního Švýcarského domu a navazující stáčírny. Projekt vypracoval karlovarský architekt Alfréd Bayer. Přední provozní dům byl pojatý ve švýcarském stylu s roubeným patrem a alpským širokým balkónem v předsazeném štítu. Štít byl původně dekorován okrajovými vyřezávanými prkny, která byla ve vrcholu překřížená a ukončená nordickými draky. V přízemí byl provoz a v patře byt správce. Nahoru a dolů do údolí vedla pozemní lanová dráha k přepravě beden s lahvemi se stočenou minerální vodou. Na přední prostor lanovky, označovaný jako „Bremshaus“, se napojoval dopravní koridor a v zadní části stáčírna a plnírna lahví. Dnes je ve stáčírně Löschnerova pramene zřízeno a otevřeno unikátní Muzeum Mattoni.

Na křižovatce cesty z údolí k  Löschnerovu prameni byl v roce 1909 postaven tesařem Götzem dřevěný vyhlídkový altán. Tehdy se odtud otevíral krásný pohled do údolí Lomnického potoka s lázeňským areálem. Naproti byl původně upraven rozlehlý Tereziin park. Jednotlivé části parku byly sestaveny harmonicky do malebné kompozice s travnatými plochami luk a skupinami stromů na lesním pozadí. Přírodně krajinářský park byl propojen i se zelinářskou zahradou. Tam, kde dnes stojí panelové domy, stál původně velký skleník a na formálně řešených záhonech se pěstovaly vedle zeleniny pro lázeňskou restauraci i květiny. Na sluncem zalitém místě se rozkládal ráj, nápodoba homérovského Elysia. Dnes se zde rozkládá moderní stáčírna Karlovarských minerálních vod.

Heinrich Mattoni po smrti spočinul v rodinné hrobce na hřbitově v Drahovicích (ve východní části Karlových Varů). Jsou v ní pohřbeni i další členové rodiny Mattoni a najdete ji vedle hrobky Becherů, další významné karlovarské podnikatelské rodiny.