weby pro nejsevernější čechy

Až do města Aš (národopisné a textilní muzeum)

This entry is part 29 of 41 in the series Muzea

Na jednu stranu bych se měl Varnsdorfu omluvit, na druhé straně jsem se jen a jen utvrdil, že leckdy leccos může jiným městům závidět. Byl jsem se totiž podívat v druhém nejzápadnějším městě naší republiky, Aši.

Když jsme se před …nácti lety přistěhovali sem na sever, konstatoval jsem, že jiné takové město neznám. Místo náměstí nic s autobusovým nádražím, panelák, továrna, komín, proluka, panelák… Inu, nejsme v tom sami. Když jsem 50 minut procházel ašskými ulicemi v marné snaze objevit něco jako střed města a stále jsem se vracel ke zcela prázdným výlohám opuštěného Infocentra, kde jsem nebyl schopen najít jednu jedinou informaci o jeho osudu, začal se mi Varnsdorf zdát vcelku přehledný a hezký.

Naštěstí jsem nakonec narazil na informační mapu, podle níž jsem dorazil k místnímu muzeu. Národopisnému a textilnímu muzeu Aš, příspěvkové organizaci města, do níž od 1. ledna 2013 spadají i knihovna a informační centrum. První překvapení. To by u nás asi nešlo… Tady jsem se naštěstí dozvěděl, že Íčko je ze soukromého problematického domu přesunuto do budovy knihovny, ovšem než jsem ho tam po návštěvě muzea našel, trvalo mi to (bez mapky v ruce) dalších pár dlouhých minut, i když je vlastně jen o několik metrů dál pod tím původním.

Ale zpět – první zdejší muzeum bylo založeno z popudu starosty v roce 1892, v současné podobě je od roku 1966, kdy bylo přemístěno do rekonstruované budovy „zámečku“, empirové budovy postavené továrníkem Klaubertem na místě vyhořelého zámku Zedtwitzů na Mikulášském vrchu. Areál vypadá hodně dobře, obrovská zahrada, u jejíž zdi jsou rozmístěny náhrobky ze zaniklého evangelického kostela. A také kamenné nádrže, papírenské rozmělňovací kameny, hraniční a mezní kameny či smírčí kříže. Druhé překvapení…

Dominantním objektem blízko vstupních dveří je městský znak držený dvěma gryfy, sejmutý z průčelí školy, daleko důkležitější je ale u venkovní branky umístěný znak Salva Guardia – reliéf s císařskými symboly, kterým císařství osvobodilo město od nutného ubytování vojáků a ničení města.

U kasy přestávám překvapení počítat – zvláštní základní vstupné v ceně 32,- Kč je vzhledem ke zdejším sbírkám až směšně nízké. Naproti pokladně obří prosklený panel s prodávanou literaturou včetně několikastránkového prospektu o samotném muzeu. Velmi mě zaujala dvojjazyčná práce Textilní regiony saský Vogtland a Ašsko 1750-1930 německého autora Franka Lufta, zaměřená především na shody a rozdíly řemesla v regionech a na industrializaci textilní výroby. A to ještě netuším, jaká expozice mě čeká v patře…

Nepřehlédnutelný je prostor, věnovaný již zmíněným smírčím křížům. Je tu totiž vedena ústřední evidence kamenných křížů a božích muk České republiky, po domluvě mi ochotně ukazují materiály o namátkově vybraném kříži u Velké Šenova. Asi rozšířím svůj místopisný záběr o další artefakty…

Nad kreslenou mapou Ašska mi ještě pán z pokladny ochotně poradí, co kde v okolí stojí za vidění (asi bych tu musel strávit minimálně nějaký ten měsíc) a pak do samotné expozice – přízemí slouží k příležitostným výstavám, momentálně je tu zápůjčka z Karlovarského muzea 100 let terénní archeologie. V patře pak Aš na stole a na zdi, stálá výstava naplňující název, muzeu přidělený. Model zmiňovaného zmizelého kostela, zdejšího hlavního nádraží (včetně plánů) nebo náměstí, církevní předměty, sklo, keramika, nábytek, informace o zaniklém městském pivovaru, něco z dějin místního hasičského sboru (především rozsáhlá fotodokumentace z jeho kroniky).

Ovšem nejvíc místa zabírá historie textilní výroby – ukázky strojů, jména firem, dobové reklamy, fotografie továren, krajky a ukázka z přebohaté sbírky rukaviček. Kéž bychom se jednou dočkali a měli u nás taky takové provozuschopné muzeum.

A jen taková perlička na závěr. Máme s tímhle krajem společného víc, než jen textilní historii. Povšimli jste si názvu zmíněné publikace? Nepřišlo vám jedno slůvko tak nějak povědomé? No ano, vlaky Trilex na sobě nenesou označení Vogtlandbahn náhodou, tenhle saský dopravce drandí se svými vlaky především tady, v západních Čechách.

Series Navigation<< Muzeum SokolovArcidiecézní muzeum Olomouc >>
Tagy