weby pro nejsevernější čechy

Muzeum hraček v Jablonci nad Nisou

This entry is part 24 of 41 in the series Muzea

Když se mi opět naskytla možnost podívat se do Jablonce nad Nisou, říkal jsem si, jestli mám utrácet čas, nebo ne. Prochodil jsem tam toho už docela dost a psal o něm už několikrát. Jenže pak jsem nějakou náhodou narazil na informaci o tamním Muzeu hraček, o němž jsem dosud nic nevěděl.

Web muzea vypadal docela slušně, informací dost včetně kontaktu, tak jsem panu Vavřínovi, zakladateli a majiteli napsal, jestli opravdu má otevřeno i teď, mimo sezónu. Odpověděl obratem, že ano. A tak jsem ke svému nápadu se tam vypravit podívat ještě přidal jednu tašku, do které jsem naskládal z domácích zásob nějaké zbytky nepotřebných hraček, stavebnic, her a artefaktů s tím, že se mu to třeba bude hodit.

Muzeum najdete v Jablonci na poměrně exponovaném místě, nedaleko Informačního střediska v domě Scheybalových či Muzea skla a bižuterie, v ulici U Zeleného stromu takřka na kruhovém objezdu. Dům vypadá nenápadně, dovnitř zve na jeho boku umístěná cedule. Vchodové dveře zvenčí na kouli, vedle zvonky se zřetelným označením. Stačilo cinknout, ve dveřích zavrnělo a už stoupám po schodech do prvního patra, kde je expozice.

K mému překvapení tu nejsem sám, několik dospěláků s dětmi se tu prochází. Já ale zatím vybaluji na vstupním pultíku panu Vavřínovi z tašky těch pár „krámů“ – asi největší radost má ze sady navlékání korálků – nejen proto, že je v původní, zachovalé krabici, ale hlavně proto, že je místní, jablonecká. Ale podle jeho slov se mu hodí každý kousek – spousta hraček či stavebnic se mu totiž dostala do rukou po částech, neúplná, poškozená, a tak postupné shromažďování skýtá možnost kompletace a oprav.

S fotografováním ochotně souhlasí a bere mne dovnitř. Nikdy jsem se nepovažoval za reportéra a ptám se neumím, jen fotím a poslouchám. Pokud se tady chcete dozvědět to nejpodstatnější, čtěte, nebo podívejte se na pořad GENUS TV z roku 2013:

Z toho, co jsem vyposlechl, bych snad jen doplnil pár drobností – pan Vavřín měl firmu v Praze, ale rozhodl se pro „odpočinek“, i když podle jeho slov o pár let přetáhl. Dům, v němž je muzeum, patří jemu a provoz expozice mu pomáhá utáhnout ve spodní části umístění obchod. Byt, který tu byl původně, svým pronájmem vydělával podstatně víc, než tahle sbírka – ale nebyla to taková radost. Současných 90 metrů čtverečních už přestalo dávno stačit, mnoho exponátů odpočívá ve sklepních prostorách či na půdě, a expozice se alespoň po částech obměňuje – i když napoprvé stejně není možno obsáhnout všechno, co je tu k vidění. A základní myšlenku, soustředit se na období let 1950-1980, tu mohu jen potvrdit. Opravdu to funguje, že děti se sice rády podívají, ale nejnadšenější jsou rodiče a prarodiče – občas jsem i já lezl u vitrín po kolenou či se natahoval směrem vzhůru a vykřikoval, kterou z těch hraček znám, měl jsem, možná ještě někde doma mám… A pan majitel s radostí leccos z vitrín vyndá a zapůjčí k prohlédnutí a „pomazlení“.

V jedné místnosti je pak ještě „zmenšenina“ školní třídy někdy z počátku padesátých let, která slouží nejen jako exponát, ale i prostor pro akce. Teď je tu ještě stále možné vyzkoušet svůj um nad různými hlavolamy. O této akci víc v reportáži na webu regionální televize tady (od cca 12:30 do konce).

Mám takový pocit, že jsem tu asi nebyl naposledy, určitě doma ještě něco najdu. A všechny vás prosím, než kteroukoli hračku, školní pomůcku, dětskou knížku vyhodíte do kontejneru či popelnice, zamyslete se. Jestli se vám nechce jezdit do Jablonce osobně, klidně to tam za vás odvezu :-)

No a nyní nějaké ty obrázky pro pamětníky a nostalgiky. Upozorňuji, že jsem fakticky nevyfotil úplně všechno a pak provedl přísný výběr – přesto je těch fotek nějak pořád dost a dost:

Series Navigation<< Městské muzeum ChrastavaSklářské muzeum v Kamenickém Šenově >>
Tagy