Památník Karla Hynka Máchy v Doksech

Pokud se vypravíte do Doks, pak vezměte na vědomí, že se nejedná jen o městečko na břehu Máchova jezera, ale že je tady toho k vidění docela dost. Něco pro děti, něco pro celou rodinu, něco spíš pro dospělé (a školáky) – v nejstarším dochovalém domě (bývalém špitálu) v Doksech se nachází pobočka Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, Památník Karla Hynka Máchy.

Najít ten dům není žádný problém – přímo kolem něho po hlavní silnici vede červená turistická značka i naučná (Máchova) stezka a naproti vchodu stojí svatý Prokop. Vstupné spíše symbolické, na historických vstupenkách je ke Kčs 3,- dopsána nula, stejná cena je i za možnost focení v expozici. Kombinace výstav je tedy zvláštní – kromě Máchy je tu v druhé půli možno leccos se dozvědět o (překvapení) místním rybníkařství a chovu ryb. Obojí má ale přece jen v mých očích něco společného – připomenutí, že ne úplně všechno je tak, jak si myslíme a „pamatujeme“.

Mácha není jen Máj, jak máme zafixováno. Sepsal toho mnohem víc, také toho spoustu prochodil, navštívil a poznal, což vzhledem k jeho věku (*1810/ †1836) je více než obdivuhodné. Zkuste jen opsat třeba některou z jeho próz v ruce. Natož něco takového vymyslet. A při tom stačit chodit po krajině, po hradech a zříceninách, hrát v divadle, nebo pěšky vyrazit přes Alpy do Benátek. Nikdo mi nevymluví, že tehdy měl týden víc dní, den víc hodin a hodina víc minut…

A v té druhé expozici snadno zjistíte, že nejen Čechy jižní mají svou rybníkářskou a rybářskou tradici, ale že krajina tady dřív vypadala a hlavně fungovala trochu jinak.

Pár slov také o samotné budově, v níž se muzeum nachází:

Dřevěný patrový roubený dům bývalého špitálu je nejstarší budovou v Doksech. Přežil dva zhoubné požáry v letech 1750 a 1842, kdy živel zničil ve městě téměř všechny ze dřeva postavené domy. Dům byl postaven roku 1669 nadačním fondem hraběnky Marie Františky rozené z Vrtby, druhé manželky Kryštofa Ferdnianda z Heissensteinu. Měl sloužit pro již práce neschopné vysloužilce z panského dvora a osiřelé děti (městský špitál už nepostačoval). Špitál měl poskytnout přístřeší šesti starým osobám a třem osiřelým dětem, které zde zůstaly až do věku 13 let. Hraběnka věnovala na výstavbu panského špitálu nadační listinou z roku 1668 celých 8000 kop míšeňských. Po 30 letech od založení domu došlo v navýšení nadačního fondu s takovým kapitálem, že z jeho úroků mohlo být zaopatřováno o tři osoby navíc. Současně byl zajištěn plat učitelovi za výuku čtyř špitálních dětí.

Od roku 1723 měl špitálek nově zasvěcenou kapli a vlastního kaplana. Kaple s lavicemi a oltářem byla v přízemí, kde se také nacházela společná místnost špitálníků. V poschodí byly komůrky s lůžky, později byt kaplana (ten dříve bydlel v hospodářských budovách nedalekého zámku). Špitálníci si vařili sami ve zdejší černé kuchyni. Tak jako je tomu dnes, byla střecha na Hospitálku, jak je ještě dnes starousedlíky nazýván, šindelová, nad kaplí byla věžička se zvonkem. Po II. světové válce zde byla modlitebna československé církve, v 60. letech pak knihovna, v níž se nacházela pamětní síň K. H. Máchy. Část budovy využíval Svaz českých spisovatelů.

Od roku 1968 spravuje budovu Okresní vlastivědné muzeum v České Lípě. V současné době slouží jako výstavní prostory pro expozici věnovanou Karlu Hynku Máchovi, který zde pobýval nedaleko odtud u svého přítele Eduarda Hindla. Ten uvedl Máchu do bezdězské krajiny a zprostředkoval mu i poznání místních pověstí. Krajina kolem Doks je z větší části dějištěm Máchova vrcholného díla – básně „Máj“.

Současná expozice (rekonstruovaná a znovuotevřená v roce 1987) ukazuje návštěvníkům krásu dokské krajiny a Máchův život a dílo, vydávané v mnoha různých vydáních. To, že je i v současné době zájem o vydávání Máchova díla, ukazuje například zcela nový překlad Máje do esperanta, či bibliofilské vydání Máje, doprovázené 24 grafickými listy našich předních výtvarníků, kteří se nechali inspirovat Májem a jeho autorem. Díky Československé obchodní bance a.s., která nákup souboru v roce 1999 finančně podpořila, se podařilo toto ojedinělé dílo zakoupit a rozšířit tak stávající expozici v Památníku K. H. Máchy.

Ve snaze přiblížit život v 19. století byl instalován v expozici pokoj vybavený dobovým mobiliářem – psací stůl, hrací stolek, ukázky porcelánu a kameniny a další věci denní potřeby.