Zámek Kostomlaty pod Milešovkou

Západní stranu náměstí v Kostomlatech pod Milešovkou naproti kostelu svatého Vavřince zabírá budova zdejšího zámku.

Ono toho v podstatě moc vidět není. Areál sice rozlehlý, ale zeď, stromy. Do ulice zasahuje jen část, budova sice honosná, ale vzhledově skoro až „školní“. Ač se jedná o kulturní památku, nic bližšího vidět šance není – dnes tu sídlí Výchovný ústav pro děti a mládež…

Z nejrůznějších zdrojů:

Barokní zámek byl postaven v letech 1670–1684 a na přelomu devatenáctého a dvacátého století významně rozšířen. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.

Od čtrnáctého století byl kostomlatským panským sídlem hrad nad vesnicí. V šestnáctém století však bylo jeho panství rozděleno mezi několik majitelů. Na počátku sedmnáctého století si bratři Oldřich a Petr Kostomlatští z Vřesovic ve vesnici postavili dvě tvrze, které jim byly za účast na českém stavovském povstání zkonfiskovány. Na místě jedné z nich byl postaven zámek a druhá potom jako nepotřebná beze stop zanikla.

Barokní zámek nechal postavit Humprecht Jan Černín z Chudenic v letech 1670–1684. Už o tři roky později přenechala hraběnka Diana Marie Černínová zámek Clary-Aldringenům. Dalšími majiteli se stal rod Věžníků z Věžník a v devatenáctém století Ledebourové. V roce 1888 byl zámek přestavěn na nápravný ústav pro ženy a později zde vznikl Výchovný ústav, dětský domov se školou a střední škola.

Původní zámek tvořily dvě obdélníkové budovy naproti kostelu svatého Vavřince, z nichž severní je mírně předsunutá před průčelí jižní budovy. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla přistavěna severní trojkřídlá část a menší křídlo s půdorysem písmene L na jižní straně. Podle dochovaných renesančních prvků ve střední části zámku se předpokládá, že obsahuje zdivo starší tvrze.

Sedmiosé průčelí samotnéh odvoupatrového barokního zámku zdůrazňují válcové čtyřpatrové věže v obou východních nárožích, z nichž v jihovýchodní vede točité schodiště. Většina oken má obdélníkový tvar, ale empírová okna v prvním patře jsou zakončená oblouky. Přízemní okna jsou doplněna půlkruhovitými frontony. K nádvorní straně přiléhá secesní schodiště do prvního patra. Podél východní stěny vedou ve všech patrech chodby, z nichž přízemní je zaklenutá hřebínkovou klenbou. Jižní budova má obdélníková okna oddělená lizénami, v prvním patře s nadokenními neúplnými segmentovými frontony.Ve druhém patře jsou zdobená secesními motivy. 

Z nádvorní strany střední budovy je přisazeno vnější secesní schodiště vedoucí do prvního patra. Při východní vnější zdi ve střední budově jsou ve všech třech podlažních chodby, přízemní z nich je zaklenuta hřebínkovou klenbou. V chodbě v přízemí pod jižním křídlem je valená klenba s lunetami. V jihovýchodní věži je točité schodiště. Renesanční jádro zámku ztratilo značně na původním charakteru pozdějšímu úpravami (koncem 17. století, v l 1820 a 1910), renesanční dispozice je však dodnes patrná.V r. 1687 získali panství Kostomlaty od hraběnky Diany Marie Černínové Clary-Aldringenové, po nich je drželi Věžníkové z Věžník a v 19. století Ledebourové. V r. 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav a obdobným účelům slouží dodnes.

Památkový katalog popisuje areál po jednotlivých částech:

Areál původně renesančního zámku s dominantními nárožními věžicemi, přestavovaného v době baroka kolem r. 1670, kdy zde byl činný i Francesco Ceresolla, italský stavitel žijící v Mladé Boleslavi. Koncem 19. století byl k zámku přistavěn další objekt.

správní budova

Pseudobarokní novostavba pocházející z let 1909 až 1910 představuje symetrickou třípodlažní budovu se zvýšeným suterénem, středním rizalitem a s mansardovou střechou zdobenou bohatou štukovou výzdobou.

starý zámek

Nejstarší, původně renesanční, část zámeckého areálu tvořená dvoupatrovou stavbou s válcovými, o patro vyvýšenými věžemi stojícími při průčelních nárožích. V přízemí jsou situovány slepé arkády a v patře zasklené loggie s obdélně bosovaným parapetem. Příprava plánů: it. stavitel Marcello Ceresolla.

• 1667 – 1672 – vznik
• po 1887 – úprava
• 1888 – přístavba

Původně rodové sídlo, 1888 – nápravný ústav pro ženy, dnes Výchovný ústav, dětský domov se školou a střední škola

hospodářská budova

Přízemní budova s valbovou vysokou střechou, nepravidelného půdorysu, je tvořena několika křídly, jež tvořila dřívější hospodářské zázemí zámeckého areálu. V podélném průčelí budovy je umístěn trojúhelný štít, v němž jsou situovány dveře.

1910 – podsklepená kolna s vozovnou

1924 až 1925 – západní křídlo objektu – byt kočího, stodola s mlatem, pícník, stáj pro hovězí dobytek, vepřinec, konírna s čeledníkem

dům

Přízemní domek s valbovou střechou se dvěma komínovými tělesy, stojící na obdélném půdorysu má jednoduchou hladkou fasádu s nárožími zdobenými bosáží. Byl vystavěn jako dům pro dozorce roku 1926.

zahradní domek

Přízemní domek se sedlovou střechou se dvěma komínovými tělesy, stojící na obdélném půdorysu má hladkou fasádu s nárožími zdobenými bosáží. K zadními podélnému průčelí přiléhá přízemní přístavba a ze střechy vyčnívá vikýř se sedlovou stříškou. Vystavěn 1889 jako vrátnice s bytem vrátného. Eklekticismus, stavitel: Marcel Dusil.

park

Zámecký park anglického typu je tvořen travnatou plochou přiléhající k budovám zámku, oplývající množstvím listnatých stromů. Vznikl v 70. letech 17. stol.; před rokem 1843 byl přetvořen v krajinářský park.

rybník

Součástí zámeckého parku je rybník tvořený vodní plochou obklopenou listnatými stromy, do něhož vtéká potok.

ohradní zeď

Areál zámku obíhá na jihu a východě vysoká zděná a omítaná ohradní zeď s korunou krytou cihlami, jenž je přerušena dvoukřídlou branou vloženou mezi dvěma hranolovými pilíři s profilovanými hlavicemi. Vznikla zřejmě někdy po roce 1887.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)