weby pro nejsevernější čechy

Zámek Náchod

This entry is part 21 of 23 in the series Zámky

Kdo by tu písničku neznal… Ona je ale pravdivá jen částečně – vršek to je, a docela prudký. Ovšem o zámečku být řeč nemůže, areál bývalého hradu má pět nádvoří a jeho interiéry nabízejí tři hlavní prohlídkové trasy a několik dalších míst ke shlédnutí.

Zase jednou jsem se mohl svézt na prohlídku míst, do kterých bych se za normálních okolností asi hned tak nedostal. Naštěstí je státní svátek lepší den, než pracovní pondělí, protože památky mají otevřeno (na rozdíl od většiny Infocenter).

Protože nesnáším parkování na vyhrazených a placených místech, většinou zamířím kamsi do okrajových oblastí s tím, že se v klidu projdu – času dost a počasí se navzdory předpovědi povedlo. Jaké bylo moje překvapení, když jsem hned vedle auta uviděl na kraji sídlištního parkoviště směrovku na zámek… Začal jsem stoupat poměrně strmým chodníčkem mezi stromy a po chvíli se ocitl u zámku ze „zadní“ strany, přímo u bývalé jízdárny, v níž je umístěn galerie ruských malířů. Kousek nad ní je hlavní vstupní brána do zámku a naproti ní nástupní místo na naučnou stezku Náchod-Vysokov-Václavice 1866.

Zahýbám vlevo skrz bránu na nádvoří, kterému vévodí barokní dělostřelecká bašta z let 1650-1655 architekta Giovanniho Pieroniho, pod níž je kašna zdobená piccolominským erbem. Kolem bašty – torionu, který v 18. století sloužil jako konírna, na další nádvoří, na které už shlížejí sgrafitové fasády. Z něho vede na třetí nádvoří brána s barokním portálem, původní hlavní vstup do hradu, kde býval padací moc nad v 19. století zasypaným příkopem. Dnes portál zdobí sochařská výzdoba Benedikta Spinetty, připomínající rod Piccolominiů a jeho slávu a zásluhy.

Bránou se projde na největší nádvoří, z něhož je vstup do kaple (viz dáleú, za kašnou výhled do medvědária v příkopu a hlavně vstup do palácového nádvoří, kde je umístěna pokladna. Jak jsem zmínil, je z čeho vybírat – kromě hlavní a původní Piccolominské expozice je možné vydat se do salonů ve druhém patře zámku (zpřístupněno 2002), další interiérový okruh (2007) je věnován přelomu 18. a 19. století, kdy zámek obýval Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský, otec Kateřiny Vilemíny, „paní kněžny“ z Babičky. Dále je tu expozice řádů, medailí, mincí a šperků a také přístupná věž, vyhlídkové terasy a sklepy. Důležitost jednotlivých možností se pozná na ceně – začíná se stokorunou a končí na dvacce.

Já se omezil na trasu první, která je důkladně popsána i v knížečce z roku 1988, která je k dispozici volně (stávala 4,70 Kčs). K mé radosti info z webu platí a za příplatek je možno kdekoli v expozici fotit (bez blesku a stativu). K tomu nej patří zbytek dochovaných tapisérií – bývalo jich přes padesát, dochovaly se pouze dvě série, čítající devět kousků. První série jsou tzv. Pastorálie, utkané v Bruselu kolem r. 1650 přímo pro rod Piccolominiů – 4 líbezné letní krajiny s figurálními motivy. Jejich dnešní význam je skryt v tom, že většina tapisérií byla podle jednoho námětu utkána vícekrát, ale tyto nástěnné koberce jsou unikátem na zakázku. Druhá série, Život na venkovském sídle, obsahuje už jen 5 z původních 9 žánrových scén. Na pokladně je ke koupi za neskutečných 6 korun soubor pohlednic, doplněný krátkým povídáním, který i přes své socialistické stáří stojí za zakoupení.

Další místnosti jsou „tradiční“ – rytiny, portrétní obrazy, zátiší a bitevní scény, zbraně, truhlice a intarzovaný nábytek, hodiny, zbraně, kamna a lustry, část vzácné zámecké knihovny, porcelán a keramika. Celkem (asi) 12 místností, z nichž ta poslední je velký a zdobný Španělský sál. Tomu vévodí dvě rozměrná plátna – výjev bitvy u Thionville, kde roku 1639 zvítězil Ottavio I. Piccolomini nad vojsky francouzského krále Ludvíka XIII (prý je na něm zobrazeno dva tisíce vojáků), proti němu kopie obrazu norimberského mírového banketu v roce 1649, kde Ottavio vystupoval jako císařský zplnomocněnec. A nástropní malba od Felixe Antonína Schefflera představuje triumfální vstup Ottavia na Olymp věčné slávy v doprovodu boha války Marta a boha času Chrona. Postranní lunety pak ukazují znaky jeho moci (od řádu Zlatého rouna po návrh přestavby zámku).

Po prohlídce zpět, prohlédnout si přes mříže kapli, kterou zdobí biblické obrazy a mariánské výjevy malířů Fabiána Harovníka a Giovanniho Vanetti a také štukové plastiky evangelistů – Lukáš, Matouš, Marek a Jan. Nástěnná malba mezi sochami zobrazuje smrt Panny Marie, oltářní obraz její nanebevstoupení. Zpět k příkopu, kde místo slibovaných dvou medvědů promenáduje jen jeden a nakonec brankou po schodech do města. Ty jsou z roku 1663 a vedly po jižním svahu mezi hradbami. Začínám mít pocit, že jsem si vybral dobrý směr – v tom opačném bych je snad ani zdolávat nechtěl, je jich prý kolem tří stovek. A vedou dolů až skoro na náměstí, ale o tom příště

Series Navigation<< Zámek Ohrada (Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství)Zámek Přerov nad Labem >>
Tagy