weby pro nejsevernější čechy

Zámek Nejdek

This entry is part 11 of 30 in the series Zámky

Přímo u silnice, vedoucí do centra města, stojí v Nejdku stavba obecně známá místním jako zámeček. Její historie je poměrně dlouhá, ale současný vzhled je „novodobý“ – a ve své aktuální podobě vlastně jako šlechtické sídlo nesloužila.

Něco podobného jsem psal v souvislosti s místním hradem. Co jsem se kolem téhle stavby nachodil… Ošuntělý barák, zakrývající výhled na PČP (kde jsou ty doby, kdy celá republika věděla, co jsou to Přádelny česané příze). Kolem dokola zpustlé pozemky, které kdysi bývaly zámeckým parkem. Kousek dál u silnice stávala druhá budova, v daleko horším stavu. Ještě jsem ji zažil, dokonce i stihl vyfotit, než navždy zmizela (ani nevím proč). Zůstal po ní prázdný plac k dnešnímu stanovišti záchranky a hasičů. Samotný zámek byl natolik všední součástí běžného života, že jsem ho přehlížel a nikdy se o jeho dějiny pořádně nezajímal. Kde by mne tehdy napadlo, že jde o zámek tzv. nový, že ve svahu dole pod ním je tzv. starý zámek. To přišlo, jak už to tak bývá, až dodatečně. Bohužel, najít se toho zrovna moc nedá…

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. – Západní Čechy (Svoboda Praha 1985)
Pavel Andrš, Milan Michálek, Zdeněk Pánek: Takový byl Nejdek – pohlednice a fotografie do roku 1945 (vydalo město Nejdek roku 2005)
Jaroslav Kocourek: Západní Čechy – obrazový vlastivědný průvodce (freytag & berndt Praha 2003)
Pavel Vlček: Encyklopedie českých zámků (Libri Praha 1994)

Podle knihy Takový byl Nejdek – pohlednice a fotografie do roku 1945 tzv. starý zámek nikdy nebyl sídlem vrchnosti a plnil pouze hospodářskou funkci. Podrobné informace o něm jsou ke čtení na mém oblíbeném webu o Karlovarsku – z těchto informací vyplývá, že jsem ho nikdy vzít na vědomí a vidět nemohl, protože „tvrz včetně budov bývalého poplužního dvora byla zbořena po roce 1945 při rozšiřování sousední továrny„.

Reprodukce z knihy Takový byl Nejdek – Pohlednice a fotografie do roku 1945

Nový zámek má dějiny nejen poměrně chudé, ale ještě navíc i nejednoznačné. Podle městského webu jej začal asi kolem roku 1650 stavět hrabě Heřman Černín a stavbu dokončil jeho následovník Humprecht Černín asi roku 1653.

Podle wiki (a dalších pramenů) jsou jeho dějiny starší –  možná už na konci 16. nebo na počátku 17. století byl Šliky vystavěn v Nejdku renesanční zámek, který nahradil zdejší hrad. Jeho existence je poprvé zachycena písemně roku 1602, kdy Štěpán Šlik prodal celé nejdecké panství i se zámkem Bedřichovi Colonnovi z Felsu. Po Bedřichově smrti roku 1614 přešel Nejdek na vdovu Annu Barboru, rozenou ze Šumburka, jíž byl majetek za účast rodiny Colonnů na stavovském povstání z let 1619-1620 konfiskován roku 1621.

V roce 1623 se dostal zámek  s panstvím do držení Černínů z Chudenic, přičemž Heřman a Humprecht Černínové jej nechali v letech 1650-1653 upravit. Heřman Černín z Chudenic, císařský diplomat a politik, byl jedním z největších pobělohorských zbohatlíků. V roce 1651 po něm panství zdědil jeho prasynovec Humprecht Jan Černín. Ten pověřil přestavbou postupně italské architekty Marcella Ceresollu a Giovanniho Battistu Alliprandiho. Kniha Západní Čechy – obrazový vlastivědný průvodce uvádí, že architekt Ceresolla měl pomocníka zednického mistra Adama Rossbacha. Základy se pokládaly roku 1664 a v dokumentech po Ceresollovi se uvádí, že stavba byla dokončena v hrubých rysech roku 1667. Následující rok se pracovalo na omítkách a interiérech. Výzdobu místností provedl neznámý malíř snad z okruhu Karla Lotha. Na tyto práce dohlížel stavitel Domenico Agostini, jehož pomocníkem byl Francesco Caratti. Materiál ke stavbě údajně pocházel ze zchátralého nejdeckého hradu. Mělo se jednat o jednopatrovou barokní budovu s mansardovými střechami, zámeckou kaplí, čestným dvorem a zahradou.

Ke konci 17. století provedli další úpravy již uváděný G. B. Alliprandi a Giovanni Domenico Bossi. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se dovolávají existujících Alliprandiho návrhů z roku 1699, kniha Západní Čechy – obrazový vlastivědný průvodce je klade do roku 1696. Tehdy měla být dostavěna k zámku věž. Zámecká kaple Neposkvrněného početí Panny Marie získala bohatou štukovou výzdobu.

Od Černínů získal Nejdek roku 1734 Adam Hartig, jehož rod vlastnil panství až do roku 1799.

Podle starých zpráv z poloviny 18. století byl zámek dvoupatrový, měl více než 20 pokojů a věžičku se zvonem a hodinami. Ve velké terasovité zahradě, založené již v 17. století, rostla řada vzácných okrasných dřevin.

V roce 1786 za hraběte Ludwiga Johanna Nepomuka Hartiga prošel zámek rozšířením a dalších úprav se dočkal v roce 1841. 26. června roku 1857 vypukl na zámku požár. Díky velkému úsilí při hasičském zásahu shořela jenom střecha, avšak stropy místností prohořely a zdi hrozily zřícením, proto musely být strženy. Tehdejší majitel Nejdku, baron Jindřich Kleist, jej nechal od základů postavit znovu ve stylu novobaroka s prvky novorenesance a novogotiky.

Reprodukce z knihy Takový byl Nejdek – Pohlednice a fotografie do roku 1945

Současnou novorenesanční podobu získal panský zámek v roce 1889 za továrníka Mořice (Moritze) z Königswarteru. Ten zemřel 14. listopadu 1893 a dědicem se stal jeho syn baron Heřman z Königswarteru. V únoru 1908 prodal nejdecké panství Českému církevnímu fondu, později bylo převzato Československou republikou. Od května 1909 byl zámek ve vlastnictví Severoněmecké česárny vlny a přádelny česané příze. Tím přešlo panství do vlastnictví novodobé velkoprůmyslové mocnosti.

Reprodukce z knihy Takový byl Nejdek – Pohlednice a fotografie do roku 1945

Budova zámku sloužila dlouhá léta po roce 1909 k obytným účelům, a to až do roku 1950, kdy byl objekt využíván jako domov výchovy mládeže (nejdříve jako pobočka Výchovného ústavu mládeže v Kostomlatech, později šlo o samostatný ústav). V roce 1966 byl ústav přestěhován do Nové Role. Následně budovu využívala Nejdecká česárna vlny (Přádelny česané příze) jako výpočetní středisko, a to až do počátku 90. let, kdy ji převzala firma ZPA. V současné době je ve vlastnictví akciové společnosti WOODROL (na webu této společnosti jsou k vidění fotky z interiéru).

Z mohutné souměrné stavby vystupuje v ose štítový rizalit a po stranách se tyčí dvě oktogonální věže. K tomuto jednopatrovému objektu, vyznačujícímu se bohatou štukovou výzdobou, přiléhá od 17. století výše zmíněná terasovitá zahrada.

Series Navigation<< Zámek BynovecZámek Horní Police >>
Tagy