Zámek Velký Valtinov

Ve Velkém Valtinově se v uzavřeném a nepřístupném areálu cca 150 metrů od silnice nachází pozůstatky místního zámku.

Mým primárním cílem byl ve Velkém Valtinově areál kostela sv. Jana Nepomuckého, obklopený řadou soch a dalších významností. Protože se ale u něho nedá nikde rozumně zaparkovat, hledal jsem místo, kam odstavit auto. Zahnul jsem tedy na širokou cestu za hospodou (čp. 62) a ocitl se přímo bráně s vrátnicí, za níž docela daleko za vzrostlými stromy stojí (ještě stále, zatím) ruiny kulturní památky – místního zámku. Moc toho nezůstalo a na tu dálku je ještě méně k vidění. Zpětně pro mne bylo velkým překvapením, že tenhle areál patřil tavírně sýrů.

Obrázky, a pak další text:

Pár informací vysosaných z netu a knih:

Zámek vznikl přestavbou panského domu (tvrze) v obci Dolní Valtinov, po sloučení s Horním Valtinovem, částí obce Velký Valtinov. Po požáru roku 1983 je v havarijním stavu na uzamčeném pozemku již nefunkční místní továrny na výrobu sýrů.

Z let 1395-1399 pochází zprávy o existenci gotické tvrze Blektů. Ves vznikla patrně kolonizační činností majitelů jablonského panství, které patřilo původně pánům z Lemberka a ze Zvířetic, od roku 1383 pak Berkům z Dubé. Jako manský statek patřil Valtinov k berkovským hradům, v 15. století k Tolštejnu a pak k Lipému. Teprve 1502 Jan Blekta manské závislosti vykoupil.

Blektové z Útěchovic zde zůstali přes 200 let, psali se i z Valtinova. Tvrz byla postupně upravována a kolem roku 1600 přestavěna na renesanční jednokřídlý panský dům. V té době byl vlastníkem sídla Jan Jiří (Adam) Blekta z Útěchovic.

Roku 1602 byl statek pro dluhy prodán věřitelům a poté jej roku 1608 koupil Kryštof purkrabí z Donína. Jeho synovi Konrádovi byl po Bílé Hoře roku 1623 Valtinov zkonfiskován a novým majitelem se stal Albrecht z Valdštejna. Tvrz se stala sídlem manského a po Valdštejnově zavraždění svobodného rytířského statku. Střídali se tu majitelé, ve 30. letech 17. století tu sídlil Gerhard z Wachtentungu. Roku 1667 koupili Valtinov Pachtové z Rájova. Roku 1718 byl doposud samostatný statek připojen k panství Jablonné, jehož osudy nadále sdílel.

V letech 1728 až 1729 byl renesanční dvůr Janem Jáchymem Pachtou z Rájova přestavěn na zámek v barokním slohu, přičemž byla zachována původní část stavby s klenbami v přízemí a sgrafity. Zámek byl zvýšen o jedno patro s klenutým přízemím a přibyla také malá věž. Prostá dvoupatrová budova se schodišťovou věží měla ozdobný kamenný vstupní portál. V zámku byla také kaple.

Po roce 1940 byla v blízkosti zámku postavena tavírna sýrů a celý areál, včetně zámku a malého parku, byl oplocen. V roce 1983 zámek, sloužící jako kanceláře a provozní prostory, vyhořel, což znamenalo počátek jeho dlouhodobého chátrání. Nebyl nikdy opraven, rychle zchátral a dnes je z něj už jen zřícenina. Ještě v roce 2019 byl objekt bývalého zámku označen na katastru nemovitostí jako „stavba pro výrobu a skladování“ v majetku soukromé firmy se sídlem v Liberci.

U zámku jsou ještě hospodářské budovy s bývalým pivovarem a pozůstatky malého zámeckého parku.

Původní evidenční list památky zachytil stav v době, kdy areál patřil Severočeským mlékárnám:

Zděný, omítaný, zhruba do půdorysu „L“ s nárožní schodištní věží ve vnitřním nároží. Dvoupatrová budova se sedlovou střechou krytá taškami. Věž polygonální s lucernou a jehlancovitým závěrem, pokryta plechem. Podélné průčelí 6 okenních os v patře, krajní okno vlevo sdružené. Okna pravoúhlá v šambráně s uchy a klapkami. V ose průčelí pravoúhlý portál s polosloupky v bocích s římsovými hlavicemi, segmentovým závěrem s klenákem s rozlomenou segmentovou supraportou s profilovanou římsou. Boční stěna 2 okenní osy. Nároží orámováno. Zadní podélná stěna nepravidelného půdorysu se středovým risalitem. Zadní boční stěna 4 okenní osy, střední sdružené. Průjezd valený, zadní pole valené křížově s vytaženými hřebínky. Místnosti vpravo v přízemí valené s plackami s vytah. hřebínky. Vlevo valená místnost na pilíř. Vlevo před schodištěm valené prostory s lunetami. I. patro – v podvěží prostor valený křížový s hřebínky. Místnost vlevo se schodiště valená s lunetami, zbývající část patra plochostropá. II. patro – plochostropé, v havarijním stavu. Vlevo trámové stropy. Zadní místnost vlevo s příčným trámovým stropem.
Zámek vyhořel v roce 1983, sloužil jako ubytovna zahraničních studentů.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)
Pavel Vlček: Encyklopedie českých zámků (Libri 1994)
kolektiv: Umělecké památky Čech 4 T-Ž (Academia Praha 1982)