weby pro nejsevernější čechy

Zámek v Lázních Libverda

Článek je součástí seriálu Zámky

Součástí areálu staveb kolem kolonády v Lázních Libverda je i budova zámku.

Budova, lišící se od těch ostatních lázeňských vlastně velmi málo, stojí na opačné straně silnice na rozcestí – jedna odbočka směr Lužec pod Smrkem, druhá kolem hotelu Lesní zátiší. Původně se skutečně jednalo o šlechtické sídlo, stavba ale byla časem adaptována pro potřeby lázní. V obvyklých encyklopediích o stavbě ani slovo.

Z wiki a dalších zdrojů:

Zámeček Lázně Libverda je klasicistní stavba, kterou si nechal roku 1816 vystavět hrabě Kristián Filip Clam-Gallas, který roku 1782 nechal v Libverdě založit zdejší lázně. Podle jiných zdrojů tomu však již byla okolo roku 1800. Tento údaj lze považovat za pravděpodobnější, protože Kristián Filip Clam-Gallas roku 1805 umírá a nemohl by tedy 11 let po své smrti začít se stavbou zámečku. Vedle jiných staveb zde vyrostl i zmíněný zámeček. Ten navrhl inženýr A. Otto a podle jeho projektu stavbu provedl zednický mistr F. Thun. Dnes je objekt využíván jako jeden z lázeňských pavilónů a jeho stavba je památkově chráněna.

Jedná se o budovu obdélníkového půdorysu o rozměrech přibližně 22 × 11 metrů. Budova je dvoupatrová a je zakončena mansardovou střechou. Fasáda je členěna pilastry, obdélníkovými okny a zdobnými vpadlými poli. Střed zámeckého průčelí, které směřuje do zámecké aleje, je zakončen trojúhelníkovým štítem s vázami. Na jižní straně se ve střeše nachází fronton s Clam-Gallasovským erbem.

Stavbu doplňovala hospodářská budova (dnes číslo popisné 113) se stájemi (s místem pro 52 koní) a s kočárovnou (s místem pro 20 kočárů). Budova byla postavena na podkovovitém půdorysu se třemi křídly, jež tak plnila i funkci nádvoří. Panstvo zde se svými hosty pravidelně trávilo letní měsíce, což popularitu obce zvyšovalo. Proto se na počátku 19. století těšilo místo značnému zájmu zámožných společenských vrstev.

Vlivem mnoha přestaveb, kterými budova prošla kvůli přizpůsobení se potřebám lázní, se zcela změnil vnitřní ráz i dispozice obou staveb. Dnes je objekt veřejnosti nepřístupný.

Památkový katalog:

Zámek byl postaven na přelomu 18. a 19. století. Stavbu provedl Franz Thum z Frýdlantu pravděpodobně podle plánů libereckého stavitele Johanna Josepha Kuntzeho (1724–1800). K objektu přiléhá torzo klasicistní branky vedoucí do někdejší zahrady.

Patrový zděný objekt obdélného půdorysu stojí na terase vyrovnávající svažitý terén mezi dvěma komunikacemi. Mansardovou střechu krytou plechovými šablonami doplňuje řada vikýřů. Jednotlivá průčelí s hladkými omítkami člení pilastry a štuková zrcadla rozmístěná pod okny patra. Okenní otvory rámují jednoduché šambrány a parapety s naznačenými konzolami. Vstup umístěný na severním průčelí tvoří pravoúhlý pískovcový portál osazený dvoukřídlými dveřmi s proskleným horním dílem. Jižnímu průčelí dominuje osově umístěný trojúhelný tympanon nesoucí štukový clam-gallasovský erb s korunou, klenoty a štítonoši, lemovaný festony a palmovými listy. Vnitřní dispozice objektu prošla částečnými úpravami provedenými pro potřeby lázeňského provozu. K severozápadnímu nároží přiléhá branka dochovaná v podobě dvojice hranolových pískovcových pilířů zakončených vázami.

Výjimečně dochovaná stavba menšího šlechtického sídla od regionálně významného architekta. Objekt dotváří reprezentativní a historické prostředí areálu lázní.

Původní evidenční list památky (stav v roce 1965) – přepis orientační, strojopis na dokumentu je místy k nepřečtení:

Jednopatrová volně stojící budova s mansardovou střechou (bobrovka) s vloženými vikýři, na delších stranách o 9 osách, na kratších o 3, se zaoblenými nárožími a s mírně vystupujícími trojosými risality (rámovanými stejně jako nároží pilastry s ko??luremi a píšťalami v hlavicích), na JV straně nad risalitem nízký trojúhelný štít, v jehož tympanonu je štukový polychromovaný clam-galasovský znak a girlandy (při patě štítu plechové vázy, na vrcholu plechová váza a plechová sova). Okna obdélná v šambránách s lištou, podokenní římsy na konzolkách s kapkami, v parapetu 1. p. pod každým oknem vypadlina s výplní. Při zámku (u nároží) zrušena brána – dva hranolové pilířky se štíhl. kamennými klasicistními vázami.

Z nejrůznějších zdrojů:

Pnětluky jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Podsedic v okrese Litoměřice. Vznikl rozšířením a úpravou starší tvrze v první polovině osmnáctého století. Zámek je chráněn jako kulturní památka a zároveň je zařazen na seznam ohrožených památek.

Ves Pnětluky je poprvé doložena v roce 1376, kdy patřila Buškovi z Frýdlantu. Od čtrnáctého století se jako majitelé vesnice střídali drobní šlechtici. Roku 1521 patřila Jiříkovi ze Stroupce a na Pnětlucích. První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází až z roku 1542, kdy si Albert Kaplíř ze Sulevic nechal zapsat zakoupené pnětlucké panství do desek zemských. Naposledy byla tvrz uvedena roku 1615, kdy panství získal Adam Kelbl z Geisinku. Mezitím se v držení vesnice postupně vystřídali Volf z Vřesovice, pán Doubravské Hory, Teplic a Krupky (1550–1569), Bernhard z Vřesovic (1569–1571) a jeho dcera Magdalena (1571–1577) a saský šlechtic Johann Georg ze Sebothendorfu (od roku 1578). Adamu Kelblovi z Geisinku, který panství vlastnil od roku 1615, bylo zkonfiskováno za účast na stavovském povstání, a v roce 1624 ho proto mohl koupit František de Couriers. V letech 1632–1704 statek vlastnili Schönfeldové, od kterých ho vyženil František Hynek Vratislav z Mitrovic, jehož potomkům patřil do roku 1773 jako součást krásnolesenského panství. Někdy v první polovině osmnáctého století byl v Pnětlukách postaven hospodářský dvůr a barokní zámek. V roce 1773 byl Pnětluky znovu vyčleněny jako samostatný statek a prodány svobodnému pánovi Kotzovi, který panství prodal roku 1802 Antonínu Siegelovi z Prahy. Ve druhé polovině devatenáctého století ho vystřídali Rauchové a nakonec, do roku 1943, hraběnka Luisa von Rauch. Ve druhé polovině dvacátého století v zámku byly byty zaměstnanců státního statku, momentálně bez využití. V hospodářských objektech dvora severně od obytných budov byly novodobě umístěny stáje státního statku.

Hlavní zámecká budova má jedno patro a obdélný půdorys. Přízemní místnosti jsou zaklenuté plackovou klenbou a schodiště do prvního patra valeně. Na jižní straně větší místnost zdobená barokní ornamentální malbou, odkud se vstupovalo do zahrady, obehnané zdí. Severně od hlavní křídla stojí další barokní dům, ve kterém se nachází velká nárožní místnost s valenou klenbou s lunetami a chodba zaklenutá plackami. Dvorní fasáda řešena obdobně jako u zámeckého průčelí. Obě budovy spojuje přístavba postavená v devatenáctém století. Ve středu zahradního průčelí hlavní budovy býval do doby okolo roku 1965 balkon.

Památkový katalog popisuje areál po jednotlivých částech:

Zámek

Nejstarší tvrz z roku 1532 viditelně nedochována. Základ nynějšího zámku pochází zřejmě z 80. let 17. stol., upraven patrně na počátku 19. stol. a v 2. pol. 19.stol. Drobný objekt příkladem běžného venkovského zámku dispozičního řešení pozdního klasicismu.

Patrový zámek s mansardovou střechou s hlavním průčelím zdobeným štukem z 19. století. V přízemí klenuté místnosti. V patře plochostropé, spojené do enfilády, s vytápěcí komorou mezi pokoji. Pokoje v přízemí i patře zdobeny šablonovými malbami. Zámek je příkladem menšího venkovského panského sídla poměrně prostého vzhledu, pocházejícího zřejmě z konce 17. století a později upravovaného; jde rovněž o urbanistickou dominantu obce.

Dům

Na nižší krček hlavní budovy zámku je napojen v pravém úhlu obytný patrový dům, zakončený mansardou s polovalbou. Smíšené zdivo nese zbytky hladké omítky. Do dvora se fasáda v patře otevírá okny osazenými v líci, s prostými štukovými rámy.

Zahrada

Zahrada je dnes pokrytá hustým porostem stromů, mezi nimiž se nachází i památný strom „Pnětlucký dub“. Východní část zahrady byla zlikvidována v 60. letech 20. století a byla zde zhotovena točna autobusu. Zahrada reprezentuje odpočinkové zázemí pro obyvatele zámku.

Původní evidenční list památky přidává:

Zámek vybudován na úhlové dispozici, složený ze 2 příčných křídel 2 patrových s nižším a užším spojováním. Střecha mansardová, krytá taškami, s vikýřky a polovalbami. Fasády jsou hladké, u jižního křídla rustikované, s nepravidelnými okenními osami, umělecky utvářené je pouze jižní, zahradní průčelí jižního křídla. Je 11 osé, v přízemí uprostřed je vchod, nad ním na 6 dřevěných štíhlých sloupcích spočívá balkon (na fotografii v evidenčním listu je dnes neexistující balkon zachycen). Okna v přízemí jsou vložena do slepých arkád, v patrech jsou zdobena obdélnými parapetními výplněmi, sedícími na patrové římse, a hladkými nadokenními římsami. Nároží jsou zdůrazněna pilastry. Uvnitř jsou přízemí klenutá, patra přestavěná. V roce 1967 špatně udržované byty zaměstnanců STS.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)

Series NavigationZámek v Pnětlukách u Podsedic >>
Tagy