weby pro nejsevernější čechy

Zámek Javorná

Barokní zámek Javorná leží severozápadně od stejnojmenné vesnice při silnici č. 208 (na křižovatce slinic do Bochova, Rybničné, Hlinek a Javorné) v okrese Karlovy Vary. Jde o zámek s hospodářským traktem, propojený s kostelem svatého Jana Nepomuckého z roku 1729–1730. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Když se člověk vypraví na zámek, většinou čeká bohatě zdobené interiéry, ukázky luxusu a papuče na klouzání po parketách. Ovšem zdaleka ne všude to tak je, snad mnohem víc zámků a zámečků dožilo a dožívá v zapomnění, skryto běžným zrakům u městeček a vesnic, mezi stromy, ba snad až na smetištích. Tenhle zámeček jsem objevil jen proto, že jsem tu nakonec zaparkoval, když jsem potřeboval odložit auto před cestou na viklan Dominik. Snad se dočká svých lepších časů, některé části už nesou stopy obnovy, s jinými je to horší… Většina informací pochází z mého oblébeného webu Památky a příroda Karlovarska (viz odkazy výše).

První zmínka o zdejší vsi s tvrzi pochází z roku 1366, kdy patřily Luitoldovi z Javorné, který byl, stejně jako jeho nástupci, leníkem Rýzmburků, vládnoucích na Bečově a na Andělské Hoře. V roce 1398 je zde připomínán Litobor z Javorné a v roce 1408 Hanuš z Javorné. Na počátku 15. století Javornou drželi Zajícové z Hazmburka, kteří ji připojili k panství Andělská Hora. Zdejší tvrz poté ztratila význam a byla patrně užívána k hospodářským účelům.

V letech 1412-1567 patřila Javorná pánům z Plavna, po nich byli držiteli Hasištejnští z Lobkovic. Roku 1570 koupil panství Javorná spolu s Andělskou Horou Kašpar I. Collona z Felsu a Schenkenbergu. Za Collonů z Felsu vyvrcholil rozkvět zdejších železných dolů a hamrů, které zde byly odedávna a uchovaly se až do počátku 19. století.

Po smrti Kašpara Colonny v roce 1577 se správy Javorné i Andělské Hory ujala vdova Anna Karolína Colonnová,, rozená Šliková, jako poručnice nezletilých dětí. Po její smrti roku 1594 panství připadla oběma jejím dospělosti se doživším synům Bedřichovi a Linhartovi. Dne 22. února 1602 však Bedřich koupil od svého zadluženého bratrance Štěpána III. Šlika panství Nejdek, kam se svou rodinou brzy přesídlil. Bedřich Colonna, pán na Schenkenbergu, Andělské Hoře, Nejdku a Javorné, zemřel náhle 2. dubna 1614 v Javorné. Okázalý pohřeb, na nějž mu i loketská městská rada vypravila 2 jízdní posly, proběhl 30. dubna v Nejdku, kde velmož spočinul v tamním farním kostele. V letech 1618 až 1620 se Colonnové z Felsu účastnily českého stavovského povstání, za což jim Albrecht z Valdštejna po Bílé hoře panství zkonfiskoval.

Roku 1623 prodal panství Albrecht z Valdštejna Questenberkům, kteří drželi nedaleký Bečov. Za Questenberkům bylo v roce 1636 zrušeno zdejší manství. V letech 1729–1730 přestavěli Questenberkové tvrz na nový zámek, vzdálený asi 1 km severozápadně od vsi, na okraji rozsáhlé obory lesní zvěře. Zámek měl původně sloužit k loveckým účelům, později byl využit jako sídlo hospodářské správy a po zániku javorenského farního kostela svatého Martina se západní křídlo zámku sousedící s kaplí stalo farou a kaple převzala funkci farního kostela.

V roce 1752 získali Javornou jako součást bečovského panství Kounicové. Od roku 1831 patřila Javorná Beaufort-Spontiniům. Roku 1929 zakoupila zámek spolu s okolními lesy staroboleslavská Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána. Ta zámek vlastnila do roku 1948, kdy jí byl zabaven československým státem. Připomínkou její držby je mimo jiné znak kolegiátní kapituly nad vstupem do kostela sv. Jana Nepomuckého.

Po roce 1948 sloužil zámek potřebám státního statku. Posledním majitelem zámku před revolucí v roce 1989 bylo Divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, příspěvková organizace karlovarského magistrátu a o vlastníkovi Javorné se pak dlouhá léta vedly spory. Zámek nadále vlastněný státem ztaril využití a začal chátrat. Po roce 1990 požádala o navrácení zámku staroboleslavská kapitula.

V srpnu roku 2003 připadlo právo hospodaření k části zámku Ústavu pro zastupování státu ve věcech majetkových – odloučené pracoviště Karlovy Vary, který investoval do zdevastovaného objektu celkem 85 tisíc korun na zajištění neodkladných úprav. V roce 2007 bylo staroboleslavské kapitule nesmyslně navráceno pouze jedno křídlo zámku spolu s kostelem sv. Jana Nepomuckého. Teprve roku 2010 na ni stát převedl i druhé křídlo a došlo tak opět ke zcelení objektu. Kapitula provedla základní zabezpečení a zahájila s podporou Karlovarského kraje obnovu objektu v havarijním stavu.

Barokní dvoukřídlý zámek přestavěný v letech 1729-1730 z původní tvrze ze 14. století, která se dnes skrývá v zakončení jižního křídla. Původní rozsáhlý projekt čtyřkřídlé dispozice nebyl nikdy dokončen. Vystavěna byla pouze dvě přízemní křídla na půdorysu ve tvaru písmene ’L’ s patrovým objektem v místech jejich styku v jihozápadním nároží. Patrový hranolový objekt je krytý jehlancovou střechou, přecházející v dřevěný roubený hranol se zdvojenou cibulovou bání. Jižní křídlo je přízemní o 13 okenních osách s chodbami s lunetovými klenbami. Ve východním zakončení jižního křídla se nachází konstrukce původní tvrze s křížovými klenbami. Západní křídlo je hladké s průjezdem, uzavřené na severním konci stavbou farního kostela sv. Jana Nepomuckého, původní zámeckou kaplí. Uvnitř západního křídla je několik místností se štukovými stropy.

Tagy