Zámek Dlažkovice

Nedaleko centra obce Dlažkovice stojí zámek.

Na tak malou obec (117 stálých obyvatel) nezvykle velká a honosná stavba, z níž toho ovšem zrovna moc k vidění není – je tu  dětský domov se speciálními školami, takže i mimo pandemickou situaci je přístup do areálu omezený. Na druhou stranu je zřejmě kvůli tomu (alespoň zvenčí) v dokonalém stavu – fasády, oka, střechy.

Obec na webu stručně uvádí:

Barokní zámek ze 17. století, jehož stavba byla dokončena v 1. polovině 18. století. Zámek patřil naposledy až do pozemkové reformy roku 1924 rodu Schönbornů. V roce 1952 přišly do zámku školské sestry a působily zde tři roky. V roce 1952 byl v zámku zřízen dětský domov se speciálními školami, který je zde dodnes. K zámku patří i park založený začátkem 19. století, který však není veřejnosti přístupný.

Z nejrůznějších zdrojů:

Zámek ve stejnojmenné vesnici nedaleko Třebenic v okrese Litoměřice. Postaven byl na místě starší tvrze okolo roku 1673, ale dochovaná podoba pochází z barokní přestavby provedené v letech 1713–1717. Je chráněn jako kulturní památka ČR. Od roku 1952 je v zámku dětský domov.

Starším panským sídlem v Dlažkovicích byla tvrz, která se v pramenech objevuje poprvé v roce 1630. Tehdy vesnice patřila k panství Bílého Újezdu. Roku 1648 se majitelkou statku stala Zbyňka Polyxena Bezdružická z Kolovrat, která se provdala nejprve za Kryštofa z Winterfeldu a poté za Karla Kaplíře ze Sulevic.

Vesnice však zůstala v držení rodu Winterfeldů, protože v roce 1667 ji Kryštof Václav z Winterfeldu prodal Františku Edmundu Putzovi z Adlersthurnu – majiteli blízkých Podsedic, který byl správcem horních měst. Ten nechal asi v roce 1673 tvrz podle projektu litoměřického architekta Giulia Broggia přestavět na barokní zámek. Bezdětným Putzovým dědicem se stal jeho bratr Jan Ignác Putz, který byl roku 1686 povýšen do panského stavu a za kterého byl v letech 1713–1717 zámek rozšířen stavitelem Octaviem Broggiem. Z této doby je také štuková výzdoba zámku a mansardová střecha.

Novou majitelkou se stala Ignácova mladší dcera Marie Anna Putzová, díky níž Dlažkovice sňatkem získal Ferdinand Hrzán z Harasova, kterému patřila Skalka. V roce 1731 panství koupil hrabě Hatzfeld, který v okolí zahájil těžbu pyropů (českých granátů) ve velkém množství. Hatzfeldovým potomkům zámek patřil až do roku 1796, kdy jejich rod vymřel, a panství zdědil Hugo Damián Ervín ze Schönbornu. Nechal zbořit hospodářské zázemí a na jejich místě nechal založit anglický park. Zároveň bylo v empírovém slohu kolem roku 1810 rozšířeno empírově upravené zahradní průčelí. Jeho rodina panství vlastnila až do pozemkové reformy roku 1924. Potom jim zůstal pouze zámek.

V roce 1871 v zámku založil Karel Amerling školské zařízení, které je ojedinělé a výjimečné svým původem. Je totiž přímým potomkem Ernestina, prvního ústavu na našem území. Ústav založil pro výchovu duševně postižených dětí. Umístěn byl v Praze v Kateřinské ulici, pak ve Šternberském paláci na Hradčanech. V roce 1950 bylo Ernestinum přestěhováno do Litoměřic. Dne 25. února 1950 byl ústav zestátněn a název Ernestinum byl změněn na oficiální název ZVLÁŠTNÍ DĚTSKÝ DOMOV. V září 1952 se zařízení přestěhovalo do Dlažkovic. Od roku 1958 zde pracovaly řádové sestry kongregace OSF. V čele zařízení byli špičkoví odborníci, především sám zakladatel Karel Slavoj Amerling, jeho synovec Čeněk Amerling a známý český lékař MUDr. Karel Herford.

Zámek stojí ve svahu, takže hlavní severní průčelí je jednopatrové až dvoupatrové, zatímco zahradní průčelí má dvě až čtyři patra. Podélnou budovu zámku zdůrazňují dva mohutné boční rizality, které předstupují před hlavní i zahradní průčelí. Ve východním rizalitu se nachází portál s diagonálními pilastry a balkonem, nad kterým je vyveden štukový znak. Před zahradní průčelí vystupuje čtyřpatrový rizalit s vysokými pilastry, které opticky propojují dvě patra. Jeho obdélná okna zdobí rokokové supraporty a podokenní pole. Součástí zámku je sala terrena se zrcadlovou klenbou s lunetami.

Památkový katalog eviduje části areálu:

zámek

Raně barokní zámek ležící na terénní vlně, dispozičně složený ze dvou obdélných kolmo přiřazených budov s rizality. Hlavní průčelí dvoupatrové, zahradní až čtyřpatrové. Komplex kryt mansardovými střechami, fasády s bohatou štukovou výzdobou.

park

Protáhlý obdélný park anglického typu J od zámku, ve středu s nepravidelným rybníkem, částečně změněn na zeleninové terasovité zahrady. Reliktně dochovány historické okrasné dřeviny a stromy.

zahradní domek – sklepy

zbytek ohradní zdi

hospodářská budova

zahradní domek – nadzemní část

Do zahrady původně patrový, k ulici přízemní zahradní dům obdélné dispozice se zadním rizalitem a valbovou střechou. Zachováno pouze přízemní omítané torzo, zděné z lomového kamene, otevřené třemi obdélnými vstupy. Torzo je nadále chráněné jako sklepy.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)